Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

MODERNIZAČNÍ FOND S VYUŽITÍM POVOLENEK

MODERNIZAČNÍ FOND S VYUŽITÍM POVOLENEK

     Autor: ekoosveta.cz,     25.1.2021  

Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech stoupla cena povolenek dosud nejvýše – mezi 32-33 € / tCO2 (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).

Systém EU ETS vstoupil začátkem roku 2021 do své 4. fáze, která potrvá až do konce roku 2030. „Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentoval v říjnu 2020 dění Jeff Berman, analytik Plattsu. Počátkem 4. fáze vzrostla hodnota takzvaného lineárního redukčního faktoru (LFR), která udává snižovaní stropu celkových emisní v systému, a to z 1,74 % ročně na 2,2 % ročně.

Ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity i růstu podílu obnovitelných zdrojů (OZE) v následující dekádě má pomoci Modernizační fond. Programový dokument fondu v pondělí projedná vláda. Popisuje devět oblastí, kam půjde kolem 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně. Dokument vládě předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Resort spustil fond, zatím formou předregistračních výzev, na sklonku listopadu. První ostré výzvy chce vypsat v následujících měsících.

Až 70 procent prostředků fondu zamíří do takzvaně prioritních oblastí. Podle dokumentu to jsou třeba podpora výroby a využívání elektřiny z OZE, skladování energie, modernizace energetických soustav či podpora spravedlivé transformace v regionech závislých na těžbě uhlí. Fond konkrétně podpoří přesun, rekvalifikaci a další vzdělávání pracovníků ze zaniklých míst. Fond cílí i na zlepšení energetické účinnosti. Nepřispěje na zařízení, která využívají tuhá, fosilní paliva. K modernější energetice a nižším emisím skleníkových plynů pak mají přispívat i typy projektů označené za neprioritní, kam z fondu půjdou zbylé peníze.

Program fondu čítá devět oblastí, které tvůrci představili už loni. Uvádí i jaký podíl peněz by do nich měl mířit, ačkoliv konečná procenta se podle dokumentu v budoucnu mohou ještě kvůli různým faktorům změnit.

První bod cílí na modernizaci soustav zásobování tepelnou energií. Zahrnuje projekty využití OZE a nízkouhlíkových zdrojů určených pro vytápění – změnu palivové základny a modernizaci rozvodů tepla. Dokument zdůrazňuje, že má jít o vylepšení zdroje či k němu vztažené úpravě či vybudování rozvodu. Výstavbu nových zdrojů peníze z fondu nepodpoří. Pro tuto část půjde zřejmě 26 procent celkové částky.

Další část je o podpoře projektů nových OZE, na které by mělo jít téměř 39 procent prostředků fondu. Peníze budou moci zájemci využít na výstavbu fotovoltaických elektráren (FVE) na obtížně využitelných územích zasažených průmyslem či těžbou, v odůvodněných a povolených případech i na půdách nižší kvality. Fond přispěje například i na FVE zakomponované do budov či vystavěné v jejich blízkosti nebo výstavbu a modernizaci větrných a malých vodních elektráren.

Zhruba 14 procenty částky fond pomůže k opatřením pro zvýšení energetické účinnosti nebo snížení emisí skleníkových plynů v průmyslové výrobě zařízení, která jsou součástí systému emisního obchodování EU ETS. Peníze podpoří inovace ve výrobním a technologickém procesu, ale třeba i snížení energetické náročnosti budov. Se stejným cílem a opatřeními, ovšem pro zařízení mimo EU ETS, počítá další bod. Na něj se počítá se šesti procenty z rozdělované částky.

Fond má přispět i k modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru. Peníze půjdou na nákup vozidel na alternativní pohon i na neveřejné dobíjecí a čerpací stanice pro takové vozy. Příjemci si rozdělí 3,5 procenta fondu. Na stejné účely ve veřejné dopravě půjde pět procent.

Fond podle dokumentu také podpoří, zřejmě čtyřmi procenty, snížení energetické náročnosti veřejných budov a infrastruktury. Cílem je vhodná úprava objektů, výstavba nových pasivních či „plusových“ budov či pořízení a modernizace OZE pro tyto objekty a veřejný sektor vůbec.

Zhruba 1,5 procenta z fondu poplyne na podporu otevřených energetických společenství, která primárně necílí na zisk. Díky těmto financím vzniknou třeba komunitní elektrárny využívající OZE či dobíjecí a plnicí stanice. Poslední bod se pak věnuje modernizaci a rekonstrukci veřejného osvětlení. Tomu pomohou dvě procenta fondu.

Čínský prezident Si Ťin-pching v září slíbil zvýšit cíle snižování emisí v zemi, která je největším producentem skleníkových plynů na světě. Ve čtvrtém čtvrtletí pak vláda zveřejnila pravidla pro národní systém obchodování s emisemi, napsala agentura Reuters

Zdroj: ČTK, www.ecologic.eu, ICE ECX & Energy in Demand, Londýn, Reuters

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *