Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

ÚBYTEK LEDU NA ZEMI SE PODLE VĚDCŮ PŘEKVAPIVĚ ZRYCHLIL

ÚBYTEK LEDU NA ZEMI SE PODLE VĚDCŮ PŘEKVAPIVĚ ZRYCHLIL

    Autor: ČTK      25.1.2021  

Tání ledu se kvůli klimatickým změnám urychluje. Podle nové vědecké studie ho nyní ročně na celém světě ubývá o 57 procent více než v polovině 90. let. Hladina oceánů se za tři desetiletí vlivem tání pozemského ledu v Antarktidě, Grónsku a z horských ledovců zvedla v průměru o 3,5 centimetru. Z celkového objemu roční ztráty pochází 22 procent z horských ledovců, na něž připadá pouze jedno procento z objevu ledové vrstvy na zemském povrchu.

Podle autorů výzkumu, jehož výsledek vyšel v časopisu The Cryosphere, je tak velké zrychlování překvapením. Glaciolog Thomas Slater z univerzity v Leedsu, který se na studii podílel, řekl, že změna je zřejmá lidem v oblastech, kde pitná voda pochází z horkých ledovců, nebo tam, kde zimní ledová vrstva na moři chrání pobřežní obydlí před bouřemi. Slater řekl, že nyní se ale o rychlé odtávání ledu začínají zajímat i obyvatelé oblastí vzdálených od polárních krajů. „Lidé si uvědomují, že i když je led od nich daleko, jeho tání pocítí také oni,“ řekl Slater, kterého citovala agentura Reuters.

Úbytek ledu jej patrný i v Arktidě, kde v létě nebývale taje led v moři. Při loňských satelitních pozorováních vědci v arktické oblasti zaznamenali druhou nejmenší ledovou plochu za minulých 40 let. Odhalená mořská hladina je tmavá, takže pohltí více slunečních paprsků místo aby je led odrážel zpět, což je další zdroj regionálního oteplení. V celém světě se ve srovnání s předindustriálním obdobím průměrná teplota zvýšila v průměru o 1,1 stupně Celsia, ale v Arktidě je toto oteplování ve srovnání s průměrem dvojnásobné.

Na základě satelitního pozorování, místního měření a modelů britští vědci vypočítali, že v 90. letech na světě ročně v průměru ubývalo 0,8 bilionu tun ledu, v minulých letech je to ale 1,2 bilionu tun.
Geolog Gabriel Wolken, který se podílí na geologickém průzkumu na Aljašce, považuje za zajímavou kombinaci výpočtu úbytku ledu z ledovců, polárních moří a ledovcových tabulí. „Na Aljašce si už lidé důsledky ubývání ledu z ledovců uvědomují, změny jsou patrné na pohled,“ řekl.

Kdysi obří ledová kra A68a unášená proudy jižního Atlantiku, se rozlomila nejméně na dva kusy. Podle satelitních snímků se nyní obě její části pohybují vedle sebe ve vzdálenosti asi 135 kilometrů jihovýchodně od neobydleného ostrova Jižní Georgie, ale brzy se bezpochyby od sebe vzdálí. Pouť ledové masy v poslední době vědci bedlivě sledovali kvůli obavám, že by mohla uváznout u pustého ostrova patřícího k britským zámořským územím a ohrozit tamní faunu. Toto nebezpečí ale ve světle posledních událostí nejspíše již pominulo, napsal zpravodajský portál BBC.

Zdá se, že ledová kra, která v dobách svého největšího rozmachu měřila přibližně 5800 čtverečních kilometrů, tedy zhruba jako Moravskoslezský kraj, je nyní blízko své záhubě. K jejímu postupnému rozpadu přispívá teplejší podnebí i rozbouřenější vody.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *