Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

TÝM VĚDCŮ ZKOUMAL RŮST PLAZŮ NOVOU METODOU, VÝSLEDEK PŘEKVAPIL

TÝM VĚDCŮ ZKOUMAL RŮST PLAZŮ NOVOU METODOU, VÝSLEDEK PŘEKVAPIL

    Autor: ČTK   13. 2. 2021  

Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK). To, zda mají zkoumaná zvířata ukončený, nebo stále probíhající růst, určovali podle přítomnosti růstové ploténky u různých druhů. Vyhnuli se tím komplikovanému měření. Výsledky byly překvapivé. O výzkumu za fakultu informoval Michal Andrle v tiskové zprávě. Podle odborníků je využití klasického měření u plazů problematické z několika důvodů. Měřit dlouhověké plazy, například jednou měsíčně, je časově náročné, u drobných zvířat je pak obtížné zkoumat, zda povyrostli třeba o milimetr.

Tým Petry Frýdlové z katedry zoologie PříFUK tak přišel s novým přístupem – sledováním přítomnosti takzvané růstové ploténky v končetinách šupinatých plazů. Ploténka je podle odborníků nezbytná pro růst dlouhých kostí, jako je třeba stehenní kost. Jde o chrupavčitou strukturu uvnitř kostí, kterou lze v detailu zobrazit metodou rentgenové mikrotomografie. Podle vědců bez růstové ploténky nemůže kost růst do délky. Když například u savců v určitém věku zmizí, definitivně to zastaví jejich růst.
A právě tento jev, oproti očekávání, našel výzkumný tým u 106 ze 164 zkoumaných druhů plazů.

Všechna mladá zvířata sice růstovou ploténku měla, u starších jedinců však zůstala jen agamám, chameleonům a velkým druhům varanů. V případě těchto skupin tak podle týmu zůstává zachován potenciál pro růst, většina plazů však měla v určitém věku ukončený růst. Podle zástupců fakulty se přitom předpokládalo, že i poté, co dosáhnou „dospělé“ velikosti, mohou plazi poporůst, pokud žijí dostatečně dlouho. Podle UK to však současný výzkum u řady druhů vyvrátil.

Studii z výzkumu zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the Royal Society B. Na projektu spolupracovali vědci z PříFUK, 3. lékařské fakulty UK, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a katedry biověd Univerzity Salzburg.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *