Přirozené lesní porosty východní Asie se dokáží flexibilně vyrovnat s disturbancemi (=narušení, z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému), které způsobují tropické cyklóny. Schopnost dřevin přizpůsobit se různým světelným podmínkám jim může pomoci regenerovat v případě zvýšené frekvence disturbancí. To jsou závěry studie, na které pracovali vědci Botanického ústavu AV ČR s mezinárodním týmem kolegů a jejíž výsledky publikovali v časopise Global Ecology and Biogeography.
Vědci se snažili zjistit, jaký mají vliv tajfuny na regeneraci dominantních dřevin Dálného východu a zda se tyto dřeviny dokáží případně vypořádat s jejich zvýšenou aktivitou. Data sbírali podél 1500 km dlouhého gradientu v oblastech Jižní Koreje a východního Ruska, které jsou známy častým výskytem tropických cyklónů (= tajfunů). V hledáčku se ocitly nejběžnější dřeviny této oblasti jako dub mongolský, jedle mandžuská či borovice korejská. Pro výzkum byla použita letokruhová data odebraná z více než 800 stromů. Z dlouhodobé variability v šířce letokruhů lze zjistit detaily o životě jednotlivých stromů.
„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ říká spoluautor studie Jan Altman, z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR a dodává:
“Výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické v době kdy globální změny mají povětšinou negativní vliv na lesní společenstva a přírodu obecně. V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny.“
Během posledního století se výrazně zvýšila aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na tajfuny již více či méně přizpůsobeny. Pro oblasti, které se dříve nacházely na okraji areálu působení tajfunů, jsou takováto zjištění zcela klíčová. Na jejich základě totiž mohou být zavedena opatření ke zmírnění ničivého vlivu tajfunů i tam, kde s nimi není dost zkušeností z minulosti.
Zdroj: Botanický ústav AV ČR, v. v. i., TZ v celém znění zde.
Obr.: Národní park Hallasan (Jižní Korea), po ničivém tropickém cyklónu, foto: J. Altman