Ekocentrum PALETA je občanské sdružení působící v Pardubickém kraji a zabývající se ekologickou výchovou se zvláštním důrazem na působení na děti a mládež. O PALETĚ ale i třeba o tom, jak pandemie poznamenala činnost centra v těchto měsících, jsme si popovídali s ředitelem PALETY Miroslavem Míkovcem a jeho manželkou a zároveň lektorkou Michaelou Míkovcovou.
Ekocentrum funguje už od roku 1990, od roku 1997 pak pod názvem Ekocentrum PALETA. To je už dlouhá doba. Co považujete za největší milníky v dosavadním fungování Ekocentra?
Z celé té doby vyčnívají 2 velké milníky. Jednak to byla stavba a zahájení činnosti pobytového centra v Oucmanicích v roce 2007. To znamenalo výrazné rozšíření naší činnosti, kromě krátkých výukových programů, začalo ekocentrum nabízet nové 5-ti denní pobyty pro školy, které mohou být jinak programově postaveny a mohou mít větší dopad než krátké výukové programy. Navíc se tím naše činnost rozšířila o ubytování, stravování a pronájmy. Počet zaměstnanců ekocentra se prakticky zdvojnásobil.
Druhým milníkem pak bylo postavení a otevření budovy Natura Parku v Pardubicích v roce 2016. Tím jsme se mnohem více otevřeli veřejnosti. Kromě klasických výukových programů, které probíhaly v pracovních dnech hlavně dopoledne pro školy, jsme začali navíc provozovat infocentrum pro veřejnost s otvírací dobou odpoledne, večer a o víkendech. Ve vlastních prostorách můžeme pořádat více různých akcí. Přibyly třeba výstavy, přednášky, samoobslužné sady interaktivních úkolů pro děti a řada dalších akcí. Provozujeme kavárnu. Vlastní prostory pronajímáme i pro akce jiných organizací.
Nabízíte výukový program ekologické výchovy pro děti od mateřských školek až po střední školy. Víte kolik asi dětí a studentů za ta léta prošlo Vašimi programy?
Pokusili jsme se to spočítat a je to kolem 450 000 dětí. V posledních letech je to kolem dvaceti tisíc dětí ročně.
Na co se přesně ve svých programech pro děti zaměřujete?
Co se týče našich výukových programů, tak máme hodně širokou nabídku témat. Pardubická pobočka má většinu programů jiných než Oucmanická pobytová pobočka, takže když se to sečte, vychází nám šílené číslo skoro 90 různých výukových programů. Takže vyjmenovávat je ani nelze. Ale namátkou alespoň okruhy témat, kterých se programy věnují: příroda a její ochrana, ekosystémy, biodiverzita, zvířata, odpovědná spotřeba, energie, nakládání s vodou, zahrada, zdravá strava, tvoření z různých přírodních a recyklovaných materiálů, tradice, praktická řemeslná výroba, spolupráce, globální problémy…
Přičemž nám ale nejde jen o předávání informací. Informace projde jedním uchem tam a druhým ven. Vlastně pro nás není důležité, zda dítě po absolvování našeho programu zná pojmy a dokáže něco vyjmenovat. Podstatnější je, jaký si z toho odnese pocit, kam ho to nasměruje v dalším životě, o jakých hodnotách začne uvažovat, jaké získá dovednosti. Důležité jsou pro nás reálné zážitky, aktivní zapojení dětí do řešení problémů, možnost rozhodovat, možnost vše si osahat na vlastní kůži, mít kontakt s reálnou přírodou, ale třeba i zažít a překonat nepohodlí.
Současná odtrženost lidí od přírody bohužel vede k tomu, že ve společnosti roste podíl neschopných nešiků, kteří jsou čím dál více závislí na konzumní společnosti, chybí jim technické myšlení, vyhýbají se jakémukoli nepohodlí, a přírody se bojí. Těžko pak můžete po takových lidech chtít, aby přírodu chránili, aby bojovali třeba za zachování její rozmanitosti, nebo očekávat, že se dokážou aktivně vypořádat s přicházející klimatickou změnou.
Vy osobně se pohybujete v prostředí environmentálních organizací řadu let. Předtím než jste se stal ředitelem PALETY, jste dlouhá léta vedl pobočku v Oucmanicích. Kdybyste měl zhodnotit, jak se k environmentální výchově staví děti, dospělí, učitelé, možná celá společnost nyní a jak se stavěla třeba před deseti lety, vidíte nějaké rozdíly nebo trendy?
Zájem dětí i učitelů a to, jak reagují na naše programy, nám přijde přibližně stejný. Určitě se ale za tu dobu objevilo několik posunů v tématech. Nebo spíše témata nemizí, ale přibývají další a další, na které je potřeba se více zaměřit vzhledem k problémům ve společnosti. V poslední době je to třeba učení venku, potřeba rozvoje zručnosti a technického myšlení, předcházení vzniku odpadů a potřeba intenzivně se věnovat tematice změn klimatu a souvisejícím adaptacím.
Určitě za tu dobu dost vzrostlo celkově povědomí o environmentálních tématech ve společnosti. Vzrůstá zájem třeba o soběstačnost, alternativní bydlení a šetření energiemi, o přírodní zahrady, zdravou stravu, nebo o zadržení a využití dešťové vody.
Rok 2020 poznamenala pandemie COVID-19 a vypadá to, že i tento rok bude pandemií významně zasažen. Jak ovlivnila pandemie Vaši činnost? Jak se vyrovnáváte s omezením setkávání se? Posunula tato doba Vaše centrum i směrem k digitálním technologiím?
Naše činnost to samozřejmě zasáhlo hodně. Normální provoz byl z celého roku asi jen 5 měsíců. Naplno jely naštěstí v létě tábory, které pořádáme pro rodiče s dětmi, a v lednu, únoru a září fungovaly normálně pobytové i denní programy pro školy. Zbylých 7 měsíců jsme byli kvůli vládním nařízením prakticky úplně zavření. Věnujeme se tedy více práci na projektech, vlastnímu vzdělávání, tvorbě nových výukových programů a obnově pomůcek. Tedy věcem, které jinak stíháme jen horko těžko, takže přineslo to i nějaké výhody. Také se pořád někdo musí starat o zvířata, které máme na obou pobočkách a o údržbu zahrad a pozemků. V kombinaci s tím, že část zaměstnanců zůstává doma s dětmi, kterým střídavě zavírají školy a školky, se rozhodně nedá říct, že bychom neměli co dělat. Většina z nás je spíše v intenzivním zápřahu.
Online prostředí jsme za poslední rok samozřejmě využili hodně – pro interní porady i pro naše vlastní další vzdělávání.
Zařadíte digitální a online prostředky i do budoucna do Vaší činnosti?
Online vzdělávání si dokážeme představit pro dospělé. S tím, že i tak funguje spíše jen pro ty dospělé, kteří jsou už sami osobně motivovaní natolik, aby si na to vyčlenili další čas na sezení u počítače, čehož jsou už všichni přesycení. Pozitivum je, že takovýchto online přednášek, kurzů a konferencí se díky pandemii roztrhl pytel. Takže kdo má zájem se v nějaké oblasti vzdělat, má k informacím snadnější přístup než kdykoli dřív.
Problém je, že drtivá většina hodnot, které chceme předávat, a dovedností, které chceme našimi programy rozvíjet, online předat prostě nejde. Chceme, aby se děti ale i dospělí stali zodpovědnější, zručnější a soběstačnější, nebáli se výzev, nebáli se přírody a dokázali se přizpůsobovat jejím změnám, dokázali spolupracovat s ostatními. Tohle bez reálného zážitku a reálného kontaktu dost dobře nezařídíte. Přitom je to hrozně důležité, jak už jsem říkal.
Tohle platí jak pro děti, tak pro dospělé. Navíc od informace k reálné aktivitě, či dokonce ke změně návyků vede hodně dlouhá cesta. Na našich programech mohou účastníci díky zážitkům ujít společně s námi velký kus té cesty. Online to bohužel zůstává jen u té informace.
Ani my se ale samozřejmě online prostředí nevyhýbáme. Úspěch měla například online konference ekologické výchovy, kterou jsme pořádali na podzim pro pedagogy. Do online přednášek se dala nahustit spousta užitečných informací a vzhledem k tomu, že se jí zdarma a dobrovolně účastní motivovaní učitelé, dá se předpokládat, že si z toho něco smysluplného opravdu odnesli.
Naopak na jaře, když jsme vypustili několik online výzev s akčními úkoly pro děti, se ukázalo, že tohle prostě pro děti nefunguje. Plnění zadaných úkolů jsou teď přesycení z domácí výuky, a u počítačů už tráví více času, než je snesitelné.
Ráda bych se zeptala ještě na Vaše plány v tomto roce? Chystáte nějaké novinky, akce spod., kterých by se mohli (pokud situace dovolí) občané zúčastnit?
Novinek se chystá hned několik.
Jednak v průběhu jara spustíme na pěti přírodních lokalitách v Pardubickém kraji interaktivní vzdělávací příběhové hry. Půjde vlastně o takový samoobslužný vzdělávací zážitkový program přímo v přírodě. Vhodný bude, jak pro individuální návštěvníky jako jsou třeba rodiny s dětmi, tak i pro školní třídu která na dané místo vyrazí na výlet. Všechny hry budou zdarma ke stažení na našem webu, kdo bude chtít, tak si je vytiskne, nebo stáhne do chytrého mobilu, vezme si pár doporučených pomůcek a hurá na výlet. Hru si bude moci přes QR kód stáhnout do mobilu i náhodný návštěvník přímo na dané lokalitě. Těch 5 vybraných lokalit jsou Lichnice a přilehlá Lovětínská rokle, Bohdanečský rybník, Kralický sněžník, Dolní Chrudimka od Pardubic k Nemošicím, a Kunětická hora. Všechno to jsou lokality spadající pod evropský systém ochrany přírody Natura2000. Tenhle projekt jsme připravovali ve spolupráci s AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny) a finančně ho podpořil SFŽP (Státní fond životního prostředí).
Další novinkou, na které jsme letos začali pracovat, je kurz pro učitele s tematikou klimatické změny. Bude dvoudenní (rozsah 2×8 hodin) a chceme v něm učitele hlavně inspirovat a motivovat k tomu, jak smysluplně zařadit do výuky informačně, emočně i občansky složitou tematiku klimatické změny. Jak už je asi jasné z toho, co jsem řekl výše, nepůjde v našem podání rozhodně jen o předávání informací. Koneckonců na to už existuje řada dobrých online kurzů a přednášek. Naším cílem je připravit kurz prožitkový, praktický, a hlavně motivující k pozitivnímu přístupu a k nastartování změny.
Letos také bude startovat další ročník celoročního vzdělávání školních koordinátorů SS250 pro učitele Hradeckého, Libereckého a Pardubického kraje. Na těchto kurzech dlouhodobě spolupracujeme s Hradeckým ekocentrem SEVER a Libereckým ekocentrem Divizna. Tentokrát bude kurz nově pro pedagogy středních škol.
Jinak letošní výzva pro nás bude rozhodně i vrátit se do normálu, a pokud to půjde znovu nastartovat programy pro školy, i aktivity pro veřejnost, kterým jsme se věnovali před pandemií – přednášky, výstavy, dílny pro veřejnost, zvířátkové dny, zážitkové tematické dny… V létě plánujeme navíc nový příměstský tábor pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.
Pojďme ještě dál, za tento rok, jaké jsou Vaše plány do budoucna?
Jako hlavní plán do budoucna teď vidíme vůbec přežít. Z těchto dvou covidových let se budeme nějakou dobu dostávat – míněno hlavně finančně a personálně. Ale doufáme, že zdravé jádro to všechno nějak ustojí. Pak si společně sedneme a zamyslíme nad plány, kam dál. Dá se očekávat, že budeme odteď do budoucna už žít v době neustálých velkých změn (nejen kvůli pandemii, ale hlavně i kvůli klimatické krizi), bude to tedy asi hlavně o posunu naší organizace směrem k větší pružnosti a soběstačnosti.
Odpovědi na otázky dali dohromady společnými silami Michaela Míkovcová a Miroslav Míkovec. Jménem celé ekoosvety.cz děkujeme a přejeme hodně sil do dalších dní.