Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

VĚDCI ZJISTILI, PODLE ČEHO HÝLOVÉ VOLÍ MIGRAČNÍ TRASY

VĚDCI ZJISTILI, PODLE ČEHO HÝLOVÉ VOLÍ MIGRAČNÍ TRASY

     Autor: Akademie věd ČR 16.03.2021  

Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal, na základě, čeho volí hýl rudý cesty mezi zimovišti a hnízdišti. Tito krásně zbarvení pěvci migrují na nepříliš prozkoumané indoevropské letové trase. Výzkumníci zjistili, že zatímco na jaře ptáci volí cestu s příznivými větrnými podmínkami, na podzim preferují tu, která nabízí dost potravy. O výzkumu za Akademii věd ČR (AV) informovala Eliška Zvolánková v tiskové zprávě.

Na projektu se podílel tým z Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO). Nejznámější migrace jsou v severojižní ose – z Evropy do Afriky. Využívají je například čápi a vlaštovky. Přelety z Evropy na indický subkontinent jsou podle vědců méně prozkoumané. Při sledování hýla se výzkumníci zaměřili na pozorování možných překážek a koridorů na této trase.

Pomocí matematických modelů se snažili navrhnout ideální trasu pro hýly, následně ji porovnali se skutečnými cestami, které pěvci urazili. Kudy proletěli, zjistili odborníci díky geolokátorům, které ptákům připevnili na záda jako batůžky. Evoluční ekolog a ornitolog Tomáš Albrecht řekl, že takto označili několik desítek ptáků. Podle Albrechta jde o první studii, která kombinuje porovnání matematické predikce ideální trasy a trasy skutečné. Vědec také uvedl, že hýl rudý je jedním z mála evropských ptáků, kteří migrují do Indie.

Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku,“ popsal Albrecht, který také patřil k iniciátorům studie. „V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin,“ doplnil Albrecht.

Vědci nakonec zjistili, že zatímco na podzim chtějí ptáci ušetřit co nejvíce energie a zaměřují se spíše na potravní zdroje, na jaře spěchají na své sídliště. Proto využívají optimální větrné koridory.
Vědec také řekl, že během několika výprav do Bulharska s kolegy označili kavkazský poddruh hýla, který se liší od poddruhu, jenž obývá zbytek Evropy. Bulharská lokalita je podle Albrechta zřejmě jediná v Evropě, kde se kavkazský poddruh vyskytuje.

Na studii spolupracovali vědci z 16 vědeckých institucí a sedmi evropských zemí. Publikoval ji vědecký časopis Journal of Biogeography. Podle Albrechta počátky výzkumu sahají zhruba do roku 2010.
Pro nás to je trošku vedlejší výzkum. My se zabýváme ekofyziologií a reprodukčními strategiemi ptáků,“ doplnil Albrecht. Dodal, že pozorování migračních tras hýlů je nicméně druhou prací s využitím geolokace, na které se s kolegy podílel. První se věnovala migraci vlaštovek. Hýla rudého Albrecht podle svých slov začal studovat už na vysoké škole, v minulosti zkoumal třeba hnízdí biologii druhu nebo nevěru.


Zdroj: ČTK

Zdroj foto: wikipedia

Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *