Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

NĚKOLIK ČÍSEL K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ – ZMĚNA KLIMATU

NĚKOLIK ČÍSEL K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ – ZMĚNA KLIMATU

     Autor: The Guardian   18.03.2021  

V důsledku globálního oteplování, způsobeného člověkem, se mění země rychleji než kdykoliv, kam až sahá lidská paměť. Od poloviny 19. století, kdy jsme začali využívat fosilní paliva pro průmyslové využití, ovlivňujeme atmosféru a zvyšujeme teplotu planety. Skleníkové plyny zvyšují teplotu, stoupají hladiny moří, ekosystémy jsou narušeny a počasí je stále extrémnější.

Vědci předpovídali, že pokud dojde ke zvýšení průměrných teplot o 2°C oproti teplotám před průmyslovou revolucí, důsledky budou katastrofální pro miliardy lidí po celém světě. Vlády podepsaly v roce 2015 Pařížskou dohodu, v níž se dohodly na omezení oteplování na maximální 2°C s ambicí udržet ji pod 1,5°C. 

Důležitých znaků zdraví planety je mnoho, od hladiny oxidu uhličitého až po množství ledu v Arktickém moři. Zdroje grafů, které uvádíme dále, jsou různé, včetně dat od NASA, amerického Národního střediska pro data o sněhu a ledu a Národního úřadu pro oceány a atmosféru. 

Globální změna teploty

Měsíční teplotní výkyvy ve srovnání s výchozím stavem let 1951-1980: +0,67 °C (únor 2021)

Zdroj: NASA

Teploty na Zemi již dlouho kolísaly, ale od průmyslové revoluce zaznamenala planeta nebývalý nárůst teplot, zejména v posledních desetiletích. Od roku 2001 bylo zaznamenáno 19 z 20 nejteplejších let a svět je nyní asi o 1°C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Pařížská dohoda stanovila cíl nepřekračovat 2°C s ambicí zůstat pod úrovní 1,5°C.

Atmosférický CO2

Týdenní stav uhlíku v Mauna Loa, Havaj: 417,97 ppm (28. únor 2021)

Zdroj: NOAA

Oxid uhličitý je skleníkový plyn, který zachycuje teplo v atmosféře a je jedním z hlavních přispěvatelů ke globálnímu oteplování. Od průmyslové revoluce se hladina CO2 v atmosféře vyšplhala nad 400 dílů na milion, což je nejvyšší úroveň za miliony let. Údaje jsou odečítány v observatoři na sopce Mauna Loa na Havaji a obvykle vrcholí v květnu každého roku.

Ledová hmota

Úbytek hmotnosti ledu: -4040 GT (prosinec 2018)

Zdroj: Nasa

Led na souši také rychle taje, zejména na severní polokouli. Grónsko, které zůstalo relativně stabilní až do 90. let, nyní ztrácí led rychlostí asi 280 gigatun ročně, zatímco Antarktida ztrácí asi 150 gigatun ročně. Tání ledovce Antarktidy, který zadržuje více než polovinu sladké vody na Zemi, by mohlo mít katastrofální důsledky pro celosvětové zvýšení hladiny moří.

Hladina moře

Celosvětová změna hladiny moře: +69,21 mm (červenec 2020)

Zdroj: NOAA

Jak se svět otepluje, led uložený na pólech a v ledovcích taje a hladina moří stoupá. Tempo růstu se v posledních desetiletích zrychlilo a nyní se odhaduje na 3-4 mm ročně. Vědci předpovídali, že pokud nebudou přijata drastická opatření ke snížení emisí, hladiny moří by se mohly do konce století zvýšit asi o metr, což by bylo katastrofální pro mnoho nízko položených států a lidnatých pobřežních měst.

Minimum arktického ledu

Průměrný měsíční rozsah arktického mořského ledu: 14,784 milionu m2 (2019)

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu v posledních desetiletích dramaticky poklesla v důsledku globálního oteplování. Tento tající led přispívá ke zvýšení hladiny moře a narušuje vzorce oceánů a počasí. Obvykle dosahuje svého ročního minima v září, na konci léta na severní polokouli. Někteří vědci se domnívají, že Arktida může dosáhnout bodu zlomu, když se trajektorie ztráty mořského ledu stane nezvratnou.

Zdroj: The Guardian, více zde 

Volně přeloženo: ekoosveta.cz (Alice Kolářová)


Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *