Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je příliš vysoká, uvedli dnes v tiskové zprávě zaslané Hnutím Duha. Navrhovaná opatření podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté v tiskové zprávě uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se díky znění vyhlášky bude k pozemkům ohroženým erozí přistupovat individuálně, při opakovaných erozních událostech pak budou pozemky, jež jsou dnes mimo systém ohrožení, zařazené do zvýšené ochrany.
MŽP poslalo tento týden dokument v nové podobě do meziresortního připomínkového řízení. Je to už již třetí verze vyhlášky, první byla připravená v roce 2017. Má začít platit v červenci.
Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun. U mělkých půd současná verze zpřísnila výši tolerované ztráty z pěti na dvě tuny z hektaru na rok. Ekologové však odkazují na odborné metodiky, podle kterých je u hlubokých a středně hlubokých půd přípustná maximálně čtyřtunová ztráta. Chybí jim také výhled pro postupné snižování limitu. MŽP dnes však také uvedlo, že s pomocí dat z aplikace, tzv. Monitoringu eroze, mohou být v budoucnu limity případně zpřísněny.
Ekologové také kritizují to, že se podle vyhlášky první případy eroze na daných polích mají prominout. Na řešení, a to v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze, upozornili.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Doležala zemědělci už nyní proti výskytu erozních událostí bojují, musí také dodržovat až na čtvrtině půdy protierozní opatření, aby nepřišli o část nárokových dotací. „To si při trvalém růstu nákladů na pachtovné, mzdy a další vstupy a při dlouhodobě nízkých výkupních cenách zemědělských komodit, a tedy faktické závislosti na dotačních podporách nemohou dovolit,“ vysvětlil. Půda je pro zemědělce základním výrobním faktorem. „Zemědělci tak samozřejmě mají zájem na tom, aby svým způsobem hospodaření erozi minimalizovali. Protierozní vyhláška je tady pro ty případy, kde zemědělec opakovaně zanedbal opatření, která měla smyvu ornice zabránit,“ doplnil.
Zemědělci mohou erozi podle něho předcházet způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků.
„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne ‚poerozní‘ vyhlášku,“ poznamenal za Hnutí Duha Martin Rexa. Podle něj jsou nutná preventivní opatření jako snížení maximální výměry jedné plodiny.
Také zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník považuje vyhlášku za málo ambiciózní. Dodal, že v protierozní prevenci hraje důležitou roli i obnova mezí, mokřadů a rozptýlené zeleně. Ekologové také upozornili, že se vyhláška zabývá vodní erozí, nikoliv však větrnou.
Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.
Podle MŽP bude hospodaření na problematických půdách pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Zdroj: ČTK
Tisková zpráva MŽP k tomuto k návrhu protierozní vyhlášky (18.3.2021)
Protierozní vyhláška jde do finále, nyní ji připomínkují rezorty
Vodní eroze dlouhodobě znehodnocuje půdu v ČR. Její účinky pak zesiluje změna klimatu v podobě četných intenzivních lokálních srážek po obdobích extrémního sucha. Vodní erozí je u nás ohrožena více než polovina zemědělského půdního fondu. Od letošního července by měla platit nová protierozní vyhláška, jejímž cílem je posílit odolnost půdy vůči negativním účinkům eroze. Klíčovou roli v celém procesu mají uživatelé zemědělské půdy. Protierozní vyhláška je nástrojem ochrany nejen pro problematické plochy zemědělské půdy, které potřebují efektivnější protierozní hospodaření, ale i důležitou obranou pro obce a další subjekty, jejichž majetky jsou pravidelně poškozované erozí zemědělských pozemků.
„Pro mne je protierozní vyhláška jednou z událostí roku. Po dlouhých odborných debatách jsme konečně dospěli ke shodě, na jejímž konci je, jak pevně věřím, zlepšení ochrany půdy, jednoho z nejcennějších přírodních zdrojů, který máme.
Očekáváme, že brzy po vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního řízení vyhlášku vydáme s účinností od 1. července 2021, podle naší předchozí dohody s ministrem Tomanem. Znění předkládané vyhlášky považuji za efektivní dohodu a za funkční nástroj pro nejvíce problémové plochy s opakovanou erozí,” komentuje ministr Richard Brabec.
Stěžejní pro text nové vyhlášky bylo nalezení konsenzu s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a zemědělskými nevládními organizacemi. Ještě v posledních měsících probíhaly odborné mezirezortní debaty nad maximálním povoleným množstvím smyvu půdy (za tímto limitem budou zemědělci postižitelní sankcemi). Původní nastavení přípustné ztráty půdy na mírnou hodnotu 17 tun/ha/rok se po analýze efektivnosti vyhlášky ve vztahu k posuzování monitorovaných událostí ukázalo jako neúčinné. MŽP v předkládané vyhlášce počítá s maximální hodnotou 9 tun/ha/rok, daný limit koresponduje i se stanoviskem akademické sféry, podle níž přípustná ztráta nemá v žádném případě přesáhnout limitní hodnotu 10t/ha/rok. Účinnost vyhlášky je stanovena od 1. července letošního roku.
K vytipování problematických ploch bude sloužit již dnes funkční Monitoring eroze (aplikace spravovaná SPÚ a VÚMOP, v.v.i. ). První záznam erozní události v Monitoringu eroze je výstrahou pro hospodařící subjekt, který by tuto skutečnost měl reflektovat v úpravě svého hospodaření. V případě opakovaného záznamu je již zřejmé, že na ploše dochází k opakovaným problémům s erozí a plochu je potřeba sledovat a přijímat na ní efektivnější protierozní opatření. Na plochách, kde bude erozní událost zaznamenána opakovaně, budou zemědělské subjekty muset provádět protierozní opatření, k jejichž vhodnému výběru jim poslouží již zavedený nástroj – aplikace Protierozní kalkulačka. Pomocí Protierozní kalkulačky si sestaví plán protierozních opatření, přičemž hospodaření dle tohoto plánu bude následně předmětem kontroly příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Erozi mohou zemědělci předcházet například způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků. Odbornou podporu jim bude poskytovat Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Státní pozemkový úřad.
Kontrola hospodaření na problémových plochách spadajících pod protierozní vyhlášku bude příslušet orgánům ochrany zemědělského půdního fondu na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty plochy, které budou pod kontrolou ORP, nebudou opakovaně kontrolovány ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu, který kontroluje dodržování dotačních podmínek souvisejících s erozí (tzv. DZES 5) a to proto, aby nedocházelo ke dvojí kontrole, a tak i byrokratické zátěži zemědělců.
V případě zjištění porušení plánu hospodaření může být udělena sankce fyzické osobě ve výši až 100 000 Kč, či právnické a podnikající fyzické osobě ve výši až 1 000 000 Kč. Takovým přestupkem ale dojde i k porušení dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES 5 a tedy i k možnému krácení zemědělských dotací.
Limitní hodnota přípustné ztráty půdy 9 tun/ha/rok je pro zemědělskou půdu stanovena plošně. Každý má tak možnost preventivně využívat veřejně dostupného nástroje tzv. Protierozní kalkulačky k ověření svého hospodaření, aby předešel erozní události zaznamenané v Monitoringu eroze nebo postihům podle protierozní vyhlášky.
S pomocí dat Monitoringu eroze bude docházet k průběžnému vyhodnocování účinnosti protierozní vyhlášky, na základě, kterého mohou být v budoucnu přijata opatření k úpravě vyhlášky, např. formou zpřísnění přípustné ztráty půdy erozí.
Zdroj: TZ MŽP, ZDE