Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

VĚDCI V ANTARKTIDĚ LETOS ZAŽILI ZNAČNÉ MNOŽSTVÍ PRACHOVÝCH BOUŘÍ

VĚDCI V ANTARKTIDĚ LETOS ZAŽILI ZNAČNÉ MNOŽSTVÍ PRACHOVÝCH BOUŘÍ

    Autor: ČTK   19. 03. 2021  

Letošní vědecká expedice z Masarykovy univerzity v Brně zažila v Antarktidě podle vedoucího výpravy Kamila Lásky nebývalé množství prachových bouří. Krajina místy připomínala spíše polární poušť. Do vlasti přivezli vědci stejně jako loni desítky kilogramů půdních vzorků i litry vody z ledovců. Osmičlenná výprava vyrazila na expedici z Prahy loni v polovině prosince, zpět se vrátila minulý týden. Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dní. „Šlo o končící léto, teploty se pohybovaly nad nulou. Znamenalo to velké tání sněhu a úbytek ledovcové hmoty. Zaznamenali jsme i poměrně vysoké rychlosti větru a nebývalé množství prachových bouří,“ uvedl Láska.

Řekl, že v některých částech Antarktidy se vědci dostávají do oblastí, kde je velmi málo srážek a kde krajina spíše připomíná polární poušť. Výsledkem je vysoké množství prachových částic, které se kvůli větru dostávají do ovzduší a které následně znečišťují povrch ledovců.

Hlavním letošním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území na Antarktickém poloostrově. Zpět do ČR vědci podle Lásky dovezli stovky vzorků, které ještě budou podrobeny analýze. Jde například o stěry z tuleňů či tučňáků, ale také zhruba o deset litrů vody z tajících ledovců, které poslouží pro další analýzu prostředí, výprava přivezla i desítky kilogramů půdního substrátu. „Budeme zjišťovat jeho zrnitostní strukturu či biochemické složení,“ uvedl Láska. Doplnil, že půdní pokryv je v Antarktidě na rozdíl například od Evropy tlustý jen několik málo centimetrů.

Základna Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova funguje od roku 2007. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a podle vědců má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu.

Zdroj: ČTK

Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *