Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

S LABUŤÁKEM Z PLZNĚ SE ZVÍŘECÍ ZÁCHRANÁŘI SETKÁVAJÍ DEVĚT LET

S LABUŤÁKEM Z PLZNĚ SE ZVÍŘECÍ ZÁCHRANÁŘI SETKÁVAJÍ DEVĚT LET

    Autor: ČTK   23. 03. 2021  

Na dlouhý román by vydaly příběhy některých zvířat, o která pečovala plzeňská Záchranná stanice živočichů. Například s letos jedenáctiletým samcem labutě velké z řeky Radbuzy se setkávají téměř devět let. Statnému labutímu samci záchranáři i místní kanoisté občas přezdívají trenér. Když si totiž chrání své hnízdní teritorium, prohání trénující kanoisty po řece a dopomáhá jim k lepším výkonům, řekl s nadsázkou Karel Makoň ze záchranné stanice.

Poprvé se s labutím samcem setkal v roce 2012 v druhém roce jeho života, když ho s hasiči vytáhli celého od oleje u norné stěny na Berounce. „Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej z bleskem poničené trafostanice by si sám z peří neodstranil,“ řekl Makoň. Mladému samci nasadil před vypuštěním na řeku ornitologický kroužek s číslem LB 73 a od té doby se s ním čas od času setkává.

Labuťák s dlouholetou partnerkou hnízdil na Radbuze, před dvěma lety ale záchranáři pár odchytli a převezli na rybník na Rokycansku. Samice ale brzy uhynula a „ovdovělý“ samec z rybníka po čase zmizel. Asi před třemi týdny se po dvouleté pauze vrátil do Plzně na Radbuzu s novou partnerkou. „Už mi volali kanoisté, že labutí pár má postavené hnízdo a labuťák je v kánoích opět pronásleduje. Vím, že je to nepřípustné a děti mají strach, ale tentokrát si netroufám labutě chytat a zase přesouvat,“ řekl Makoň.
Obrovský samec podle něj vycítí, kdo se ho bojí, a kdo ne, a neváhá pronásledovat kanoisty daleko po řece. Některé vratké kanoe i převrhl. Zároveň je ale velmi chytrý. Poté, co ho Makoň několikrát odchytával, nenechal ho k sobě přiblížit na méně než dva metry. „Dnes už stačí, aby viděl naše auto, a ví, že bude problém,“ řekl zvířecí záchranář.

Samec ale podle něj není zlý, jen si chrání své teritorium a partnerku. „Předpokládám, že až labutě sednou na vejce, tak že bych se párkrát tréninku dětí zúčastnil a pokusil se ho umravnit. Nebo bychom mu museli po páření přistřihnout letky na křídle, aby na těch pár měsíců, než je vymění, nebyl tak rychlý. Na druhou stranu se ale bojím, aby zpomalení labutího samce nemělo vliv i na výkon mladých kanoistů, kteří by se zcela určitě díky labuťákovi dostali se svými časy do užší nominace na mistrovství světa či olympiádu“ dodal Makoň.

Zdroj: ČTK


Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *