Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

VYCHÁZÍ NOVÁ INSPIRATIVNÍ KNIHA, KTERÁ PORADÍ, JAK SI UŽÍT LES: „MALÁ LESNÍ ŠKOLA“

VYCHÁZÍ NOVÁ INSPIRATIVNÍ KNIHA, KTERÁ PORADÍ, JAK SI UŽÍT LES: „MALÁ LESNÍ ŠKOLA“

   Autor: ekoosveta.cz     24.03. 2021  

V knize Malá lesní škola se dozvíte, jak si užít les. Andreas Kieling – známý dobrodruh a fotograf přírody – poutavě vyzrazuje tajemství lesa, díky nimž si pobyt v přírodě opravdu užijete. Dozvíte se, jak si poradit při bouřce či při setkání s divočákem, jak pozorovat zvířata, abyste je nevyplašili, a co všechno můžete zažít v lese při procházkách s dětmi. Při čtení Malé lesní školy pochopíte, proč se vyplatí věnovat přírodě více pozornosti a co můžete udělat pro její ochranu.

Les je místem, kde můžete odpočívat, pozorovat zvířata a mít pocit, že smíte povolit uzdu své fantazii, touze po dobrodružství a radosti z objevování neznámého. Je také místem, kde je dovoleno zažívat největší možnou svobodu a nezávislost. Pokud pochopíte, jak funguje svět přírody, rostlin a zvířat, budete se v lese cítit svobodně, bezpečně a šťastně. Čím více toho v lese prožijete, tím důvěrněji jej poznáte a často se v něm také velmi mnoho naučíte.

„Vnímat les všemi smysly je naší hlubokou potřebou. Probouzejí se přitom naše emoce. Komplexnost lesa je klíčem k tomu, jak funguje náš přirozený svět – svět přírody, rostlin a zvířat,“ říká známý německý dobrodruh a fotograf přírody Andreas Kieling ve své knize Malá lesní škola, kterou v češtině vydalo Nakladatelství KAZDA.

Andreas Kieling_s_liščaty_Foto_Thore Kieling

Kniha Malá lesní škola poutavě vyzrazuje tajemství lesa, díky nimž každou návštěvu přírody můžete proměnit v dobrodružnou výpravu plnou zážitků. V knize vypráví o tažných ptácích, které přešla chuť cestovat, varuje před světelným znečištěním a nebezpečím větrných turbín. 

Při čtení Malé lesní školy pochopíte, proč se vyplatí věnovat přírodě více pozornosti a co můžete udělat pro její ochranu. Dozvíte se také, jak se chovat k divokým zvířatům, která se vracejí do naší krajiny – například k vlkům – a jak fatální důsledky pro ekosystém může mít vymírání hmyzu. Autor v knize vysvětluje, co může každý z nás udělat pro ochranu srnčat, dává tipy, jak na zahradu přilákat čmeláky a motýly, radí, kdy má smysl krmit ptáky, a popisuje, co nám prozrazují ptačí pera, skořápky vajíček či stopy zvířat. Dozvíte se také, co se v lese smí a nesmí, kdy a jak pozorovat ptáky, proč je život roháčů krátký a veselý či jaký dalekohled nebo fotoaparát vybrat pro pozorování přírody. Knihu s 20% slevou seženete v e-shopu nakladatele: Andreas Kieling: Malá lesní škola – Nakladatelství Kazda (knihykazda.cz).

Andreas Kieling už jako dítě s nadšením fascinovaně pozoroval mravence, roháče a jiný hmyz a žasl nad tím, co všechno lze v lese objevit a zažít. V roce 1976 dobrodružně emigroval přes tehdejší Československo do Západního Německa a od roku 1990 cestoval po světě. Autor bestsellerů, vítěz ankety časopisu Spiegel a nositel několika cen za filmy o zvířatech je známý i díky svým přednáškám a televizním pořadům (mj. seriál Kielings wilde Welt, tedy Kielingův divoký svět, v rámci úspěšné dokumentární série Terra X pro německou televizi ZDF). V roce 2016 začal na facebooku zveřejňovat svoji „Malou lesní školu“ (Kleine Waldschule), které se podařilo získat přes 300 000 příznivců a jejich počet s každým novým příspěvkem roste. Andreas Kieling v ní formou videoblogu vášnivě diskutuje o aktuálních otázkách ochrany přírody. Nejzajímavější témata a svoje mnohaleté zkušenosti dokumentaristy a milovníka zvířat a rostlin shrnul v knize Malá lesní škola. V současnosti žije v kraji Eifel na rozhraní spolkových zemí Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc. 

Andreas Kieling_s_divočáky_Foto_Lea Goldberg

Ukázka z knihy:

Kdybych měl popsat, co mě s přírodou spojuje, řekl bych, že radost duše. Jsem šťastný, když mohu být venku v přírodě. Teď dokonce víc, než když mi bylo třicet nebo čtyřicet. Důvodem může být i to, že nyní mám více jiných povinností a už nemohu trávit venku tolik času jako dřív. I tak ale zabírá příroda velkou, hodně velkou část mého života. Tuto lásku, tento blažený pocit, který v přírodě zažívám, bych rád sdílel s co nejvíce lidmi, a tak se vlastně zrodila myšlenka „Malé lesní školy“ na sociální síti Facebook. Zajímavé je, že moji přívrženci jsou na jedné straně lidé, kteří vidí přírodu spíše pragmaticky a realisticky. Hodně chodí na pěší túry, s přírodou žijí, pociťují ji, vidí, slyší, vytvářejí si o ní svůj vlastní obraz. Některé z nich například lov nijak zvlášť nevzrušuje, zatímco jiní v něm spatřují nutnost, odmítají však zabíjení zvířat kvůli trofejím. Na druhé straně jsou příznivci, kteří přírodu zažívají takříkajíc mým prostřednictvím. Nezřídka si o ní vytvořili velmi romantickou představu, takže jim nesedí leccos z toho, co říkám – například to, že zvířata podléhají instinktům a zdaleka se nechovají tak sociálně, spravedlivě a harmonicky, zkrátka že to není taková idyla, jak bychom si přáli. To vede k tomu, že mi někteří z nich dokonce vypověděli „přátelství“, protože si svůj idealistický pohled na přírodu nechtěli nechat zničit. Jedna věc je ovšem jistá: Příroda není sama o sobě dobrá. A právě tak není ani sama o sobě špatná. Vlci, muchomůrky a jedovatí hadi nejsou „zlí“. Morální hodnocení je ryze lidská záležitost. Doufám, že se mi díky této knize a vůbec veškeré mé práci – filmům, knihám, přednáškám a příspěvkům na facebooku i všemu ostatnímu, co dělám – podaří vypořádat se aspoň částečně se všemi těmi klišé, předsudky a strachy, které dnes v Evropě ohledně zvířat panují, probudit zájem o přírodu jako takovou, o neobyčejné přírodní úkazy, které je třeba objevit a chránit.

Zdroj: nakladatelství KAZDA


Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *