Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

VĚDCI: LETOKRUHY POMÁHAJÍ ZJISTIT, JAKÉ VICHŘICE NARUŠILY LESY

VĚDCI: LETOKRUHY POMÁHAJÍ ZJISTIT, JAKÉ VICHŘICE NARUŠILY LESY

    Autor: TZ ČZU  26. 04. 2021  

Zkoumání letokruhů stromů pomáhá zjistit, jaký typ vichřic narušil lesy. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Podle odborníků nastává sčítání škod krátce po vichřici málokdy, bývá tedy nejasné, jaké druhy vichřic škody způsobují. Využití dendrochronologie otvírá nové možnosti. Studie přinesla také nové poznatky o dopadu letních bouří v lesích střední a východní Evropy.

Podle dat z Národních inventarizací lesa je v evropských lesích narušení stromů větrem příčinou jejich úmrtnosti zhruba v polovině případů. Vědci uvedli, že pomocí letokruhů lze zjistit, kdy došlo k daným narušením – tzv. disturbancím. „Buď vidíte náhlý vysoký přírůst po tzv. uvolnění, nebo velké množství semenáčků rychle dorůstajících do zápoje koruny z důvodu nedostatku stínu poskytovaného okolními stromy, které v důsledku silné kalamity odumřely,“ popsala hlavní autorka studie Jessika Margaretha Pettitová.

„Jakmile máme časovou osu disturbancí, můžeme je porovnávat s modely vichřicí odehrávajících se během zimy a léta, abychom zjistili, které z nich jsou zodpovědné za narušení zápoje a uvolnění okolních stromů,“ dodal pak další spoluautor výzkumu Miroslav Svoboda.
Zatímco v zimě jsou časté silné vichřice, v létě jde o běžné bouře s rizikem tornád. Tým pomocí letokruhů zjistil, že příčinou odumírání porostů v Karpatech jsou oba typy bouří. Vývraty stromů v důsledku velkých zimních vichřic sice převládají, to že byl zaznamenán i vliv letních bouří je však podle ČZU neobvyklé. Vedle výzkumu pomocí letokruhů tak toto zjištění tým označil jako další přínos výzkumu.

Svoboda také podotkl, že podle studie roste převaha a síla velkých zimních vichřic. Narušením, která způsobují, podle výzkumu lépe čelí přírodní pralesy. „V naší studii bylo zahrnuto několik porostů, které vykazovaly konzistentní záznam slabých narušení,“ uvedl. „Tyto porosty vykazovaly určité klíčové faktory pro redukci katastrofického dopadu větru. Byly zkrátka odolnější,“ dodal. Tato odolnost může být podle výzkumníků důsledkem věkové různorodosti stromů – pokud jsou stromy různě staré a vzrostlé, nečelí všechny náporu větru a nebývají tak vyvráceny během jedné vichřice.
Studii o výzkumu publikoval časopis Journal of Geophysical Research Atmospheres.

Zdroj: ČTK

Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *