Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

VĚDCI SE ZAMĚŘÍ NA IMUNITU NETOPÝRŮ A VLIV MYKOBAKTERIÍ

VĚDCI SE ZAMĚŘÍ NA IMUNITU NETOPÝRŮ A VLIV MYKOBAKTERIÍ

    Autor: Mendelova univerzita  31. 05. 2021  

Tým odborníků z různých institucí prozkoumá imunitu netopýrů. Zaměří se konkrétně na mykobakterie, které při přenosu na člověka mohou způsobit vážné plicní a mimoplicní infekce. Netopýři jsou proti nim zřejmě odolní. Výsledky výzkumu by mohly najít uplatnění v medicíně, především u lidí s oslabenou imunitou, oznámil Filip Vrána, mluvčí Mendelovy univerzity, která vědecký tým zastřešuje.

Vědci navazují na starší výzkumy, při kterých zjistili poměrně značné množství netuberkulózních bakterií ve výkalech netopýrů. Také už vědí, že mykobakterie rozkládají různou organickou hmotu včetně chitinu pocházejícího z mrtvých bezobratlých živočichů, kterými se netopýři živí. O vlivu mykobakterií na zdraví netopýrů se ale neví prakticky nic.

Podle Iva Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity, který vědecký tým vede, se u netopýrů vyskytuje řada patogenů. Kvůli pandemii koronaviru se hovoří hlavně o virech, ale vyskytují se u nich také četné druhy plísní, prvoků a bakterií. „Netopýři jsou známí jako rezervoárová, polštářová, potenciální hostitelská a vektorová zvířata pro četné patogeny. Poznatky o přítomnosti mykobakterií u netopýrů jsou však omezené,“ uvedl Pavlík.

Výzkum a odběr vzorků se v současné době koncentruje do Moravského krasu, zejména do jeskyně Býčí skála, ve které každoročně zimuje více než 3000 jedinců 12 druhů netopýrů. Z jejich výkalů se do jeskynního prostředí šíří různé mikroorganismy včetně mykobakterií. „Netopýři mění svůj metabolismus a funkce imunitního systému z maxima v letním období na minimum během zimování. Výsledek reakce mezi netopýrem a mykobakteriemi může zřejmě záviset na těchto fyziologických změnách, nebo na druhu netopýra a jeho potravních preferencích,“ dodal Pavlík.

Do tříletého výzkumu jsou zapojeni také odborníci z Veterinární univerzity Brno, Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR

Zdroj: ČTK


Sdílet článek na Facebooku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *