Koncentrace polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2) podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znamená každoročně předčasnou smrt až sedmi milionů lidí, kteří dýchají znečištěný vzduch. Tato enormní čísla napovídají, že špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se kdy předpokládalo.

Poslední změnu směrnic ohledně škodlivin v ovzduší vydala WHO naposledy v roce 2005. Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého byla až doteď 40 mikrogramů na metr krychlový. Tuto maximální koncentraci povoluje současně i Evropská unie, která se řídí doporučením WHO. Nicméně v budoucnu by tyto hodnoty měly spadnout na 10 mikrogramů na metr krychlový.

Srđan Matić, ředitel kanceláře WHO v Česku, mluví o jasných důkazech vlivu znečištěného ovzduší na lidský život. „Víme nyní, že k propuknutí těžkých zdravotních komplikací stačí mnohem nižší koncentrace znečištění, než se udávalo dříve“ dodává. Znečištěný vzduch je nejen nebezpečný lidskému zdraví, přispívá také k rychlejším změnám klimatu.

Oxid dusičitý pochází zejména ze spalování v naftových automobilech a oxidací oxidu dusného s atmosférickým kyslíkem a ozónem. NO2 především dráždí dýchací cesty a podílí se na nádorových onemocněních. Způsobuje jak lehké záněty dýchacích cest, tak i edémy plic. 

Polétavý prach pak vzniká především při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu. EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový.

Pardubický kraj se potýká škodlivými látkami v ovzduší, které vznikají při nedokonalém spalování. Spolu s Ostravskem a Královéhradeckem se tak řadí mezi nejvíce znečištěné kraje České republiky. Podle zprávy o zdravotním stavu obyvatel v Pardubickém kraji z roku 2018 se pohybuje podíl vlivu znečištěného ovzduší na celkové úmrtnosti v rozmezí 8-9 %. I ekologická výchova a osvěta může přispět ke zlepšení ovzduší v našem Kraji!

Vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík poukazuje na to, že i když byly naměřené hodnoty škodlivých látek v období pandemie příznivější, tak na každého obyvatele ČR staršího třiceti let připadly v roce 2019 v průměru téměř tři ztracené dny života.

Autor: Ekoosvěta