Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval mluvčí školy Filip Vrána.
Hraboši se živí nejčastěji lístky a stonky rostlin. Některé druhy konzumují i semena lesních dřevin. Kolem poškozených stromů bylo ale většinou zeleně dostatek a výzkumníci zaznamenali i úrodu semen. „Člověk by řekl, proč to dělají, když mají k dispozici tolik přirozené potravy? Z toho důvodu jsme udělali chemické analýzy biomasy bylinného patra a zjistili jsme, že jsou průkazné rozdíly v jejím složení napříč jednotlivými roky,“ uvedl vedoucí výzkumu Josef Suchomel.
V období, kdy bylo letních škod od hrabošů nejvíce, měla vegetace nízký obsah dusíku a zároveň vysoký obsah vlákniny. „Korelovalo to mezi sebou. Čím větší bylo množství vlákniny a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla míra poškození,“ řekl Suchomel. Vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná, dusík naopak potřebují.
Za výkyvy kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců počasí, konkrétně různé množství srážek v letech 2018, 2019 a 2020. „Čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě,“ popsal Suchomel.
Dosud byli lesníci zvyklí, že hraboši poškozují lesní výsadby jen přes zimu. „Pokud by se ale do budoucna opakoval fenomén suchých zim, navíc souběžně s přemnožením hrabošů následující rok, pak může být tato situace častější, a lesníci si budou muset zvyknout na to, že jim hraboši mohou působit škody ne jednou, ale dvakrát do roka,“ řekl Suchomel.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK