Precizní zemědělství využívají čeští sedláci na 15 procentech rozlohy orné půdy. Jedná se o pracovní postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, o výbavu mechanizace různými senzory či dokonce o roboty, kteří pracují na poli bez přímého řízení obsluhou. Podle Vojtěcha Lukase z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně je české zemědělské prostředí díky velkým podnikům vhodné pro zavádění a další využívání moderních technologií. Jsou totiž kapitálově silné, uvedl v tiskové zprávě. Do precizního zemědělství se však pouštějí i menší podniky.
K zavádění nových technologií mají blíže mladší uživatelé. Podle Lukase metody celoplošného sběru a strojové zpracování dat umožňují částečně kompenzovat nedostatek zkušeností u čerstvých absolventů.
„Nejde ale jen o věk, podstatné je zapálení agronomů a ochota se inovacím věnovat,“ uvedl Lukas. Velké podniky mají výhodu při zavádění technologií nejen ve finanční síle, ale i v tom, že obhospodařují velké půdní bloky. „To v kombinaci s členitostí půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu přináší vyšší prostorovou variabilitu zemědělských pozemků, což je vedle intenzity hospodaření další klíčový faktor rozhodující o úspěšnosti zavádění precizního zemědělství,“ řekl Lukas.
Moderní technologie se v podnicích uplatňují při mechanizovaných polních pracích, jako je setí, pletí, hnojení či postřiky. Zemědělci díky tomu šetří a zároveň se chovají šetrněji k půdě i k rostlinám. Dále moderní postupy umí velmi dobře mapovat výnosy a kvalitu sklizených plodin, pomáhají i ve skladech.
V budoucnu se očekává, že technologie doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už se jedná o drony pro mapování pozemků nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou. Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku solidní úrovni. „Existuje celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru a služeb. Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury,“ dodal Lukas.
Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V Česku o něj byl zájem už v 90. letech či po roce 2000, současná vlna zájmu začala zhruba v roce 2015.
Autor: Mendelova univerzita v BrněZdroj: ČTK