Vlaštovky cíleně nevyhazují ze svých hnízd vejce cizích ptáků. Vyhnout se péči o nevlastní mládě jim ale pomáhá jejich smysl pro pořádek – cizího vejce se občas zbaví při důkladném úklidu hnízda. Vyplývá to z výzkumu vědců z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR, kteří studovali chování 150 vlaštovčích párů v jižních Čechách. O výsledcích projektu dnes informovala Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii publikoval časopis Animal Cognition.

Hnízdní parazitizmus je chování, kdy parazitická samice naklade svá vejce do cizího hnízda a přenechá vejce i péči o potomka nevlastním rodičům. „To bylo pozorováno nejen u kukaček a jim podobným obligátním hnízdním parazitům, kteří to ani jinak dělat neumí, ale také u klasicky ‚slušně‘ hnízdících druhů ptáků, jako jsou třeba vlaštovky obecné,“ uvedl hlavní autor studie Michal Šulc.

Nejčastější a nejúčinnější obranou je podle odborníků právě vyhození cizího vejce z hnízda. „Toto chování můžeme pozorovat i u vlaštovek, které z hnízda vyhazují cizí vlaštovčí vejce, a to především ta, která se v hnízdě objevila před snesením prvního vlastního vejce,“ sdělil další spoluautor výzkumu Václav Jelínek.

Podle něj však dosud nebylo jasné, zda se tím vlaštovky cíleně brání parazitismu nebo tato vejce vyhodí prostě jen při úklidu hnízda. Mnoho ptáků, především pěvců, z hnízd pravidelně odstraňují spadané větvičky nebo trus mláďat, což ptačím rodičům umožňuje bezpečně otáčet svá vejce při inkubaci a chránit hnízda před patogeny a parazity.

Pro zjištění, co vede vlaštovku k vyhazování cizích vajec, vědci provedli experiment. Vlaštovkám do hnízda vkládali umělé předměty, které se lišily tvarem či barvou od jejich vlastních vajec. „Pokud by se vlaštovky při rozpoznávání předmětů řídily odlišností ve zbarvení, pak by se toto chování skutečně dalo považovat za obranu proti parazitismu, protože parazitická vejce se od těch vlastních liší především barvou,“ uvedl k experimentu Šulc.

„Naopak pokud by se vlaštovky při vyhazování řídily především tvarem předmětů, nikoli jejich barvou, pak se pravděpodobně jedná pouze o chování spojené s úklidem hnízda. A to je přesně to, co jsme pozorovali – vlaštovky se řídily pouze tvarem předmětů, ne jejich zbarvením,“ popsal vědec.

Tým zjistil, že předměty tvarem podobné vejci přijímaly vlaštovky mnohem ochotněji než věci stejné hmotnosti a objemu, ovšem ve tvaru hvězdy. Naopak předměty, které měly podobnou barvu, a dokonce i skvrny jako vlaštovčí vejce, nebyly přijímány častěji než nápadně modré předměty. Výzkum tak ukázal, že chování, které se může jevit jako důmyslně vyvinutá evoluční obranná strategie proti hnízdnímu parazitismu, je zřejmě ve skutečnosti prostě součástí efektivního úklidu.

To podle vědců ale nic nemění na tom, že se některé vlaštovky dokážou zbavit cizího vejce, aniž by tušily, jaké riziko skrývá. Parazitismus totiž „pěstouny“ vyčerpává a negativně tak ovlivňuje jejich rozmnožování.

Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK