Norma o světelném znečištění, která dnes vstoupila v platnost, má podle náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) snížit dopady takzvaného světelného smogu na veřejnost i přírodu. Světelné znečištění podle ministerstva životního prostředí (MŽP) negativně ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i spotřebu energie či rozpočty měst a obcí, proto se úřad zasadil o jeho regulaci.
„Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste, ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost a noční osvětlení je v mnoha případech předimenzováno. Proto ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování technické normy s jasně definovanými pravidly nejen pro města a obce, ale i pro soukromé firmy, sportoviště, architektonické památky nebo reklamní plochy,“ řekl Hladík.
Nová technická norma stanovuje podle ministerstva maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor. Norma není právně závazná, resort ale plánuje spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj na jejím zohlednění v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona. Podle Hladíka by tak norma mohla být právně závazná nejdříve od ledna 2024.
„Jednáme i s ministerstvem kultury o využívání normy při osvětlování památek, stejně tak jako s ministerstvem průmyslu o zohlednění v rámci dotačních titulů,“ nastínil Hladík. Náměstek zároveň uvedl, že Česká republika je lídrem tohoto tématu na úrovni Evropské unie. Podle Hladíka totiž ČR vnesla problematiku venkovního osvětlení do evropských diskusí během loňského předsednictví EU. Do budoucna tak resort doufá v to, že se tato norma ujme i v ostatních státech unie.
„Česká technická norma je v tuto chvíli nejambicióznější z existujících evropských norem. To ale neznamená, že máme hotovo. Jednak přibývá dalších vědeckých studií zpřesňujících informace o negativních účincích umělého světla v noci, zároveň na trhu přibývá šetrnějších řešení, proto počítáme s tím, že požadavky této normy budou procházet pravidelnou revizí,“ sdělila ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP Anna Pasková.
Míra umělého osvětlení v noci podle Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.
Norma se vztahuje na pět oblastí, a to osvětlení pozemních komunikací jako například silnice, parkoviště, chodníky a cyklostezky, osvětlení venkovních pracovišť jako sklady, haly nebo letiště, další oblastí je osvětlení venkovních sportovišť v podobě stadionů nebo sjezdovek, architektonické osvětlení u památek nebo uměleckých děl a také reklamní osvětlení v podobě billboardů nebo LED panelů.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK