Již desátou sezonu zaznamenali přerovští ornitologové na zimovišti v Přerově pobyt racka bělohlavého, který pochází z hnízdiště v jižní části Polska. Příběh o jeho putování mohou detailně sledovat díky kroužkování. Jednoho z velkých druhů racků, kteří žijí převážně na mořském pobřeží severní Evropy, označili žlutým odečítacím kroužkem původně polští ornitologové v květnu 2012 u města Paczków ležícího 120 kilometrů na sever od Přerova. Od tohoto roku se v Přerově objevuje každoročně, řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

„Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince. Jedním z nich je i racek bělohlavý se žlutým odečítacím kroužkem a kódem PKHU,“ uvedl Šafránek.

„Přerovského“ racka bělohlavého okroužkovali polští ornitologové 2. května 2012, v Přerově byl poté poprvé pozorován 12. prosince téhož roku a od té doby se s ním ornitologové setkávají každoročně během zimy. „Přilétá koncem října a zdržuje se až do poloviny února. Je to dospělý pták, nyní je už na cestě zpět na své hnízdiště, v tuto dobu předpokládáme, že je již v oblasti jižního Polska,“ doplnil ornitolog. Dodal, že během deseti let byl v Přerově pozorován osmatřicetkrát.

Přerov se podle odborníků stal jeho pravidelným zimovištěm, občas se však objevil i na jiných lokalitách v České republice – díky kroužku jej zaznamenali odborníci na Slezské Hartě na Bruntálsku, v Tovačově na Přerovsku, v ale i v Šumvaldu na Šumpersku nebo do konce u obce Skály na Písecku v Jihočeském kraji. „Většina racků bělohlavých se kroužkuje na hnízdištích jako mláďata a díky tomu se ví, odkud pocházejí. Racek PKHU byl ale okroužkován jako dospělý pták a proto nevíme, jak je starý a ani odkud pochází. Což je velká škoda,“ dodal Šafránek.

Na Přerovsku se každoročně vyskytují desítky i stovky racků bělohlavých, výjimečně i rackové středomořští a rackové stříbřití. Díky odečítacím kroužkům se zjistilo, že nepocházejí pouze z Polska, ale i ze Slovenska, Německa, Běloruska, Litvy, Ukrajiny, Ruska a Rumunska.

Autor: Moravský ornitologický spolek
Zdroj: ČTK