Autor: (Bio)zemědělství a hospodářská zvířata

Za ulovení divočáka v oblastech s výskytem afrického moru prasat na Frýdlantsku a Mimoňsku v Libereckém kraji dostanou myslivci vyšší odměnu. Naopak za nalezení uhynulého prasete se bude vyplácet méně než dosud. Nově je odměna pro takzvaná uzavřená pásma II v jednotné výši 2000 korun, před tím bylo zástřelné 1000 korun a nálezné 3000 Kč. V tiskové zprávě o tom informoval zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

V soutěži o biopotravinu roku letos zvítězila jihlavská Biofarma Sasov se svou bioslaninou z přeštického prasete. Porota vybrala vítěze ze 118 přihlášených potravin v biokvalitě, z toho 70 bylo vín. Soutěž pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jehož zástupci dnes v Praze spolu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) předali ceny vítězům.

Deset dobrovolníků z různých koutů Evropy pomáhá se zemědělskými pracemi na ekologické farmě v Českých Kopistech na Litoměřicku. Věnují se sklizni různých plodin, například cibule, práci kolem statku a vyměňují si poznatky z oboru zemědělství ze svých zemí. Dobrovolníci budou nedaleko Terezína do 9. srpna. Chtějí se seznámit i s okolím, aby poznali českou kulturu.

Nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce před předložením novely mysliveckého zákona najít podobu legislativy, na které se shodne s vládní koalicí i nevládními organizacemi. Týká se to i minimální výměry honiteb, což je jedno z témat, ke kterému se řada organizací již vyjadřovala. Ministr to dnes řekl na tiskové konferenci po uvedení do úřadu. Původně ministerstvo očekávalo, že sporné body legislativy se budou spíše řešit až při projednávání v Poslanecké sněmovně.

Produkují bylinky, zeleninu i ryby s minimální spotřebou vody. Unikátní aquaponickou farmu od Berouna podporuje ve finále E.ON Energy Globe i food blogerka Markéta Pavleje. Na začátku byl sen dvou kamarádů o ekologicky udržitelné a lokální produkci potravin. A ten sen postupně získával reálnou podobu. Dnes v malé středočeské obci u Berouna funguje jedna z největších aquaponických farem ve střední Evropě.

Zničení Kachovské přehrady ovlivní tamní mikroklima i životní prostředí, ropné látky se budou z přírody odbourávat týdny až měsíce. Zemědělskou půdu v oblasti přehrady by měla záplava ovlivnit jen krátkodobě. Problém ale budou mít zemědělci především se závlahami, uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes novinářům představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.

Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20.000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.

Téměř pět milionů korun chce rozdělit Jihomoravský kraj vodním záchranářům, včelařům a neziskovým organizacím. Vodní záchranáři by měli dostat 2,5 milionu korun, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kraje Alena Knotková. V dotačním programu včelařů je téměř 1,5 milionu. Milion dostanou neziskové organizace jako například Armáda spásy nebo Český červený kříž. Podporu ve všech třech oblastech musí ještě schválit zastupitelé.

Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů.