Přírodní lokalitu Červeňák v Pardubicích prozkoumali geodeti
|

Přírodní lokalitu Červeňák v Pardubicích prozkoumali geodeti

Přírodní lokalitu Červeňák v Pardubicích prozkoumali nedávno geodeti, některé stromy označili barvou. Průzkum bude podkladem pro projektovou dokumentaci. Město má v plánu v polovině příštího roku začít s úpravami oblasti, uvedla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) v tiskové zprávě.

V Plzeňském kraji vznikl nový geopark Královská Šumava
|

V Plzeňském kraji vznikl nový geopark Královská Šumava

V Plzeňském kraji vznikl nový geopark Královská Šumava. Má přiblížit přírodní krásy i bohatou geologickou minulost území, které patří k nejstarším v Evropě. Geopark zasahuje také do Národního parku (NP) Šumava a do CHKO Šumava. Certifikát národní geopark udělil Královské Šumavě na základě doporučení Rady národních geoparků ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Krajské kolo Ekologické olympiády středoškoláků v roce 2022-2023 pro Pardubický kraj

Krajské kolo Ekologické olympiády středoškoláků v roce 2022-2023 pro Pardubický kraj

Ekologická olympiáda je tradiční celostátní soutěž středoškoláků zaměřená na porovnání znalostí a dovedností v oblasti ekologie, ochrany přírody a péče o životní prostředí, jejímž pořadatelem je Český svaz ochránců přírody. Krajské kolo pro Pardubický kraj proběhne v Ekocentru PALETA v Oucmanicích v termínu 1. – 2. 12. 2022. Téma letošního ročníku je „Druhová ochrana“.  

Mezinárodní tým vědců objevil až 47 milionů let starou jepici
|

Mezinárodní tým vědců objevil až 47 milionů let starou jepici

Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v oblasti u Baltského moře. Vědecký tým tvořili i zástupci českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR. Jeho mluvčí Daniela Procházková o tom informovala v tiskové zprávě.

Výzkum mineralogů v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály
|

Výzkum mineralogů v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály

Výzkum mineralogů Národního muzea v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály – zvěstovit a argentotetraedrit. Zvěstovit dostal jméno podle obce Zvěstov, na jejímž katastru leží místo objevu Stříbrnice u Zvěstova. Druhým nově popsaným minerálem je argentotetraedrit, nalezený a popsaný nejen u Stříbrnice, ale také ve slovenské Kremnici a švýcarském Legenbachu.                   

Vědec: Na Ukrajině by mohla vzniknout řada významných geoparků
|

Vědec: Na Ukrajině by mohla vzniknout řada významných geoparků

Na Ukrajině by mohla vzniknout řada geoparků s evropským významem, kvůli válce je to ale spíš úkolem do budoucna. Některá z těchto území jsou nyní okupovaná Ruskem. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v Domě Natura v Příbrami řekl Jurij Zinko z Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.

Vědec přivezl do Brna ještě horké vzorky lávy z islandské sopky
|

Vědec přivezl do Brna ještě horké vzorky lávy z islandské sopky

Horké vzorky lávy z islandské sopky Meradalir přivezl do Brna geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učební technického v Brně (VUT). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí univerzity Tereza Kadrnožková. Vzorky v sobě nesou informaci, z jakých prvků a v jaké hloubce magma vzniklo. Zdroj islandských magmat může podle Kadrnožkové ležet i ve stokilometrových hloubkách, a proto je to pro vědce jedinečnou možností, jak lze zkoumat zemský plášť.

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, má nejméně 450 metrů
|

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, má nejméně 450 metrů

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který dnes do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů. Dna nedosáhli odborníci ani dnes – zastavila je technická omezení robota,

Vědkyně: Výzkum krajiny, kde žili motýli před miliony let, pomůže jejich ochraně
|

Vědkyně: Výzkum krajiny, kde žili motýli před miliony let, pomůže jejich ochraně

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem

Vědci: Řada druhů v cenné stepi na Ukrajině přetrvává od konce doby ledové
|

Vědci: Řada druhů v cenné stepi na Ukrajině přetrvává od konce doby ledové

Mnoho rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na Ukrajině, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba 10.000 let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina. K tomu, že oblast nikdy úplně nezarostla lesem, v minulosti přispěly jak klimatické podmínky, tak zřejmě i lidé – zakládáním požárů.