Geopark Český ráj má nově audio průvodce pro výlety, láká i do méně známých míst
|

Geopark Český ráj má nově audio průvodce pro výlety, láká i do méně známých míst

Geopark Český ráj nově nabízí turistům pro výlety audio průvodce, který se dá stáhnout do mobilního telefonu přes aplikaci SmartGuide. Trasy vedou i méně známými místy Českého ráje. V tiskové zprávě o tom informovala ředitelka geoparku Blanka Nedvědická.

Plzeňský biologický antropolog bude zkoumat fosilie předků člověka v JAR
|

Plzeňský biologický antropolog bude zkoumat fosilie předků člověka v JAR

Plzeňský biologický antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity bude od konce května zkoumat druhy hominidů, předků člověka, v Jihoafrické republice severozápadně od Johannesburgu. V této lokalitě nazývané kolébka lidstva, v níž je hodně fosilií, se výzkumem různých druhů předků lidí dosud nezabýval žádný český vědec.

Ekonomický deník: Na těžbu lithia v Krušných horách se připravují i Němci
|

Ekonomický deník: Na těžbu lithia v Krušných horách se připravují i Němci

O lithium v Krušných horách, které chce na Cínovci těžit firma Geomet, projevili zájem i Němci, konkrétně společnost Zinnwald Lithium plc. Zveřejnila závěry testů, které v pilotním měřítku prokázaly životaschopnost výroby hydroxidu lithného. Informuje o tom server Ekonomický deník.

Tým zkoumá zajímavou lokalitu u Aše, výsledky pomohou péči o přírodu
|

Tým zkoumá zajímavou lokalitu u Aše, výsledky pomohou péči o přírodu

K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.     

Vědci popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů
|

Vědci popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů

Vědcům se podařilo popsat podobu prvního brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Jeho podobu experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Sněžka přitahuje odborníky i kvůli geologickým jevům, její povrch je v pohybu
|

Sněžka přitahuje odborníky i kvůli geologickým jevům, její povrch je v pohybu

Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Archeologové plzeňské ZČU objevili poblíž hory Říp unikátní pravěkou mohylu
|

Archeologové plzeňské ZČU objevili poblíž hory Říp unikátní pravěkou mohylu

Archeologové Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) objevili nedaleko hory Říp unikátní pravěkou mohylu s pohřbem dítěte. Jde o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy u Dušníků poblíž Řípu odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu, a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou,

Botanik objevil na Pálavě rostlinu, kterou odborníci považovali za vyhynulou
|

Botanik objevil na Pálavě rostlinu, kterou odborníci považovali za vyhynulou

V přírodní rezervaci Šibeničník na Pálavě objevil botanik rostlinu, která byla naposledy spatřena před 20 lety a odborníci ji považovali za vyhynulou. Kokotice žlutavá byla navíc známá jen z Pouzdřanské stepi na Břeclavsku. Je nejcennější z pěti druhů kokotic, které rostou v české přírodě. V chráněné krajinné oblasti Pálava tak není jen nově zjištěným druhem,

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě
|

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let – od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.