Sněžka přitahuje odborníky i kvůli geologickým jevům, její povrch je v pohybu
|

Sněžka přitahuje odborníky i kvůli geologickým jevům, její povrch je v pohybu

OdNeživá příroda, geologie

Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Archeologové plzeňské ZČU objevili poblíž hory Říp unikátní pravěkou mohylu
|

Archeologové plzeňské ZČU objevili poblíž hory Říp unikátní pravěkou mohylu

OdNeživá příroda, geologie

Archeologové Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) objevili nedaleko hory Říp unikátní pravěkou mohylu s pohřbem dítěte. Jde o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy u Dušníků poblíž Řípu odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu, a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou,

Botanik objevil na Pálavě rostlinu, kterou odborníci považovali za vyhynulou
|

Botanik objevil na Pálavě rostlinu, kterou odborníci považovali za vyhynulou

OdNeživá příroda, geologie

V přírodní rezervaci Šibeničník na Pálavě objevil botanik rostlinu, která byla naposledy spatřena před 20 lety a odborníci ji považovali za vyhynulou. Kokotice žlutavá byla navíc známá jen z Pouzdřanské stepi na Břeclavsku. Je nejcennější z pěti druhů kokotic, které rostou v české přírodě. V chráněné krajinné oblasti Pálava tak není jen nově zjištěným druhem,

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě
|

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě

OdNeživá příroda, geologie

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let – od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.

Pravěk vypráví: Fosílie největšího tvora a 20 milionů let starý strom
|

Pravěk vypráví: Fosílie největšího tvora a 20 milionů let starý strom

OdNeživá příroda, geologie

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o největšího tvora, který kdy na naší planetě žil. Řečtí výzkumníci zase na ostrově Lesbos v Egejském moři objevili neobvykle zachovalou zkamenělinu stromu starého zhruba 20 milionů let. Fosilie měla neporušené větve i kořeny …