SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu

SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu

Státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytne celkem 4,6 miliardy korun na tři velké projekty snižování emisí v průmyslu. Peníze z Modernizačního fondu získají tři výrobní podniky. Nejvyšší dotaci, a to 1,94 miliardy korun, dostane zpracovatel hliníku AL Invest Břidličná. Informuje o tom server Ekonomický deník.

MŽP: Investice do dekarbonizace do roku 2030 vyjdou v Česku na 3,5 bilionu Kč

MŽP: Investice do dekarbonizace do roku 2030 vyjdou v Česku na 3,5 bilionu Kč

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.

MŽP: Česko bude do roku 2030 získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů

MŽP: Česko bude do roku 2030 získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. K dokumentu se mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Ekologové: Dokumenty k dekarbonizaci musí víc cílit na obnovitelnou energii

Ekologové: Dokumenty k dekarbonizaci musí víc cílit na obnovitelnou energii

e strategických dokumentech ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro dekarbonizaci české ekonomiky chybí podle ekologických organizací rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE). Úřady se v nich spoléhají na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že dosavadní závislost na fosilních palivech vystřídá závislost na uranu. Strategické dokumenty jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Vědec: Ekosystémové stanice mohou pomoct ve výzkumu klimatických změn

Vědec: Ekosystémové stanice mohou pomoct ve výzkumu klimatických změn

Předpovídat chování ekosystémů mohou vědcům pomoct ekosystémové stanice, které sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky těmto stanicím lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny, řekl Marian Pavelka z CzechGlobe Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj to může mít význam v otázce klimatických změn.

Toxické látky ze spaloven je třeba měřit dlouhodobě, míní organizace Arnika

Toxické látky ze spaloven je třeba měřit dlouhodobě, míní organizace Arnika

„Koncentrace toxických dioxinů, které se do ovzduší dostávají ve velké míře ze spaloven, by bylo lepší měřit dlouhodobě a průběžně, tedy takzvaně semikontinuálně, spíš než nárazově,“ uvedl přírodovědec Jindřich Petrlík z neziskové organizace Arnika. Většina tuzemských spaloven v současnosti měří dioxiny dvakrát ročně po dobu 24 hodin. Měření jiných a běžnějších emisí dělají spalovny kvůli nařízením Evropské komise nepřetržitě.

Ovzduší v ČR bylo loni dobré, u některých škodlivin nebyl překročen imisní limit

Ovzduší v ČR bylo loni dobré, u některých škodlivin nebyl překročen imisní limit

Kvalita ovzduší v České republice byla loni dobrá, koncentrace většiny znečišťujících opět klesly a dostaly se na nejnižší hodnoty za uplynulé desetileté období. Poprvé za dobu měření nebyl překročen žádný imisní limit pro jemné prachové částice PM10 a PM2,5 a nebyly překročeny ani imisní limity pro oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2) a oxid uhelnatý (CO). Napomohly tomu mimo jiné příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Vyplývá to z předběžného hodnocení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vědec: Zemědělství není příčinou změny klimatu, oteplování ho ohrožuje

Vědec: Zemědělství není příčinou změny klimatu, oteplování ho ohrožuje

Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na dnešní konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.

Prezident Pavel podepsal zákon umožňující vznik komunit pro sdílení energie

Prezident Pavel podepsal zákon umožňující vznik komunit pro sdílení energie

V Česku budou moci do budoucna vznikat energetické komunity, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Příslušnou novelu energetického zákona, přezdívanou Lex OZE II, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad.

Automobilky: Schválená podoba Euro 7 je technicky realističtější

Automobilky: Schválená podoba Euro 7 je technicky realističtější

Dnes schválená podoba návrhu nové emisní normy Euro 7 je pro automobilky technicky realističtější a přináší v mnoha ohledech zlepšení proti původnímu návrhu Evropské komise. Pozitivní je zejména zachování stávajících testovacích podmínek pro všechny kategorie vozidel a částečné zachování limitů Euro 6 pro osobní automobily. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) v reakci na dohodu o podobě návrhu normy mezi europoslanci a zástupci zemí EU.