Ochrana životního prostředí

Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto v Praze představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.

Plzeňští zvířecí záchranáři budou mít po 30 letech fungování moderní stanici za 22 milionů korun. Místo na okraji městské části Doubravka zůstane, ale komplex k léčení volně žijících živočichů a ekologickou výchovu se obnoví, rozšíří a zkvalitní služby. „Projekt už má pozemek, stavební povolení a požádal o peníze EU, město a Plzeňský kraj,“ řekl Karel Makoň z Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva, provozujícího Záchrannou stanici živočichů Plzeň (ZSŽ).

V Šumperku na přelomu roku vysadili přes 100 nových stromů. Nová výsadba nahradila dřeviny, které bylo v minulosti nutné odstranit kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, stabilitě nebo snížené bezpečnosti. V mnoha případech byly za každý pokácený strom vysazeny dva nové, řekl starosta Miroslav Adámek (ANO). Za výsadbu město zaplatilo téměř milion korun, částka zahrnuje i péči o stromy v následujících letech.

Česká společnost ornitologická (ČSO) se od začátku nového roku stala majitelem a provozovatelem e-shopu Zelená domácnost, který se zaměřuje na ochranu přírody. ČSO, která je neziskovou organizací, chce tímto krokem udržet různorodé financování nezávislé na státních dotacích.

Ve třetím kole žádostí o dotace na rozvoj venkova se rozdělí 3,5 miliardy korun. Podpora má pomoci s obnovou lesních cest nebo pořízení technologií pro hospodaření v lesích. Směřuje také na snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku ze zemědělské výroby. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zemědělství. Žádost o dotace lze podávat přes Portál farmáře od 30. dubna do 21. května.

Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravskou agenturou pro veřejné inovace JINAG připravuje klimatický akční plán, jenž má stanovit hlavní opatření pro adaptaci kraje na změnu klimatu. Na základě dokumentu chce také vytvořit projekt, díky kterému může získat peníze z evropského programu LIFE. Na opatření by mohl dostat deset až 30 milionů eur (v přepočtu asi 245 milionů až 740 milionů korun), řekl novinářům hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Česko momentálně neplánuje samostatně přispívat do Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích zřízeného na prosincovém klimatickém summitu COP28. Nastavení dalších finančních rámců se bude řešit příští rok na summitu COP29. K představení plánu, jak by Česko do fondu mělo přispívat, vyzvala po summitu řada ekologických spolků.

Láva z erupce sopky, která začala soptit v pondělí na jihozápadě Islandu, tryskala v porovnání s předchozími erupcemi v této oblasti mnohem rychleji. Sopka bude podle ní pravděpodobně soptit i nadále. Předpovědět, jak přesně se bude sopka chovat, je podle ní téměř nemožné. Rychlost, s jakou vyvrhuje lávu, se v čase mění, všechny prognózy se tak musí chápat jako odhady a hypotézy. Zatím není ze sopky podle vědkyně žádné velké množství sopečného prachu, u tohoto typu sopky to pravděpodobně ani nehrozí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) s blížícím se koncem roku vybízí návštěvníky i místní obyvatele, aby nepoužívali zábavní pyrotechniku a tzv. létající lampiony štěstí. Zákaz ohňostrojů nebo používat zábavní pyrotechniku platí pouze na území národního parku, nikoliv na území jeho ochranného pásma.