Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

Rubrika: Ochrana životního prostředí

NA PROJEKTY PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DÁ PRAHA LETOS OPĚT 40 MILIONŮ KČ

Pražský magistrát letos rozdělí na dotacích pro životní prostředí 40 milionů korun, což je stejně jako loni. Podpoří 179 projektů od 110 žadatelů. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Peníze půjdou na projekty v sedmi oblastech včetně veřejné zeleně nebo adaptace na klimatickou změnu. Nejvíc projektů, které město finančně podpoří, se týká ekologické výchovy. Část žádostí, kdy žadatelé dostanou méně než 200.000 korun, už schválili pražští radní.

V ČERVNU OPĚT ZAČNOU PROHLÍDKY V ČESKÝCH JESKYNÍCH, PŘERUŠENÉ KVŮLI COVIDU

Od 1. června se turistům znovu otevře 14 zpřístupněných jeskyní v Česku, které byly dosud zavřené kvůli epidemii onemocnění covid-19. Skupinové prohlídky podzemí budou omezené na maximálně 30 lidí včetně průvodce. Návštěvníci budou muset mít nasazený respirátor, dodržovat rozestupy a před vstupem si vydezinfikovat ruce. O obnovení turistického provozu dnes v tiskové zprávě informovala Správa jeskyní ČR.

PROGRAM PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT NABÍZÍ 150 MILIONŮ KORUN NA VÝZKUM SUCHA A ZMĚNY KLIMATU

Do konce června je otevřená již pátá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život. Pro výzkumné týmy je připraveno dalších 152 miliónů korun na 32 prioritních cílů, například právě ochrany půdy před erozí. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

ZVEME NA VEŘEJNOU KONZULTACI K IMPLEMENTAČNÍMU PLÁNU ČR 2030 A NÁRODNÍMU DOBROVOLNÉMU PŘEZKUMU AGENDY 2030

Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP letos zpracovává aktualizaci Implementačního plánu Strategického rámce ČR 2030 pro léta 2022-2023 a Národní dobrovolný přezkum Agendy 2030, který bude ČR v červenci prezentovat na Politickém fóru OSN. Oba tyto strategické dokumenty by měly odrážet i názory veřejnosti, proto spouštíme veřejnou participaci. Zapojit se může každý, a to buď prostřednictvím dotazníku, který je možný během vyplnit během května a/nebo účasti na kulatých stolech, jež budou probíhat online během června a září.

JAKÝ VLIV MÁ ZMĚNA KLIMATU NA VĚTŠINU SAVCŮ?

Většina studií, které zkoumají vliv klimatických změn na suchozemské savce, ukazuje jen dílčí obrazy těchto vlivů. Téměř 25 % druhům savců hrozí vyhynutí, toto riziko je ještě zhoršováno změnami klimatu. Různé environmentální změny mají různé vlivy na život zvířat, ať už se jedná o jejich reprodukci, přežití nebo další aspekty jejich života. My přitom nevíme, jak bude většina savců reagovat na změnu klimatu.

SPRÁVA KRNAP OBNOVUJE SÍŤ METEOROLOGICKÝCH STANIC NA HŘEBENECH KRKONOŠ

Správa Krkonošského Národního parku (KRNAP) na podzim instalovala na hřebenech Krkonoš na Studniční hoře a u bývalých Jestřábích bud dvě automatické meteorologické stanice a další dvě přibudou letos na jaře. Budou u Rýchorské boudy a nad bývalou Klínovou boudou. Modernizace sítě meteorologických stanic umožní lépe sledovat klima v mimořádně extrémní oblasti střední Evropy, kterou hřebeny Krkonoš jsou.

ČLENOVÉ STRÁŽE PŘÍRODY A LESNÍ STRÁŽE ZŘEJMĚ ZÍSKAJÍ ŠIRŠÍ PRAVOMOCI

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech. Předpokládají to pozměňovací návrhy, jejichž schválení doporučil Sněmovně ve vládní předloze proti invazivním druhům zvířat a rostlin výbor pro životní prostředí. O podobě návrhu by plénum mohlo hlasovat nejdříve příští týden.

HROZBĚ SUCHA A NEDOSTATKU VODY SE VĚNOVALI EVROPŠTÍ MINISTŘI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

O problematice nedostatku vody a o potřebě adaptace na změnu klimatu dnes na neformální videokonferenci diskutovali evropští ministři životního prostředí. ČR na jednání zastupoval pan náměstek MŽP Jan Kříž.

CO MÁ S KORONAVIREM SPOLEČNÉHO KLIMATICKÁ ZMĚNA? KVŮLI NÍ MIGRUJÍ NETOPÝŘI

Netopýři jsou pravděpodobným zoonotickým původem několika koronavirů (CoV), které infikují člověka, včetně SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2, které oba způsobily rozsáhlé epidemie. Počet CoV přítomných v dané oblasti silně koreluje s místní druhovou bohatostí netopýrů, která je zase ovlivněna klimatickými podmínkami, které ovlivňují geografické rozložení druhů. Zde ukážeme, že jihočínská provincie Yunnan a sousední oblasti v Myanmaru a Laosu tvoří globální hotspot zvyšování bohatství netopýrů v důsledku změny klimatu. Tato oblast se shoduje s pravděpodobným prostorovým původem předků netopýrů nesených SARS-CoV-1 a SARS-CoV-2. Vzhledem k odhadovanému nárůstu v řádu 100 CoV přenášených netopýry v celém regionu mohla změna klimatu hrát klíčovou roli ve vývoji nebo přenosu dvou CoV SARS. Nová studie poskytuje důkazy o mechanismu, skrze nějž mohla změna klimatu hrát přímou roli při vzniku SARS-CoV-2, viru, který způsobil celosvětovou pandemii.

ZBÝVAJÍ NÁM POUZE 3 % NEDOTČENÉ PŘÍRODY

Pouze na částech tropických lesů Amazonky a Konga, východosibiřských a severokanadských lesů a tundry a také na Sahaře zůstávají zbytky divoké přírody, která je dosud nedotčena lidskou činností.  Např. v Austrálii již nelze nalézt nedotčené oblasti, nepůvodní invazivní druhy (kočky, lišky, králíci, kozy a velbloudi) zásadně ovlivnily původní druhy.