Ochrana životního prostředí

Změna klimatu je jednou z největších globálních výzev naší doby. Řekl to na klimatické konferenci COP28 v Dubaji český premiér Petr Fiala. Zároveň jako součást řešení klimatických problémů obhajoval obnovený rozvoj jaderné energetiky, která je podle něj spolehlivá a zároveň čistá. Česká republika je rovněž připravena v příštích čtyřech letech poskytnout až čtyři miliony dolarů (zhruba 90 milionů korun) do světového fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti klimatické změně, uvedl Fiala.

Česká republika bude na klimatické konferenci OSN COP28 prosazovat stejné pozice jako Evropská unie, zejména to, aby velké světové ekonomiky včas předložily své aktualizované vnitrostátně stanovené příspěvky a dlouhodobé strategie pro zmírňování změny klimatu. Konference v Dubaji začíná ve čtvrtek. Koná se osm let poté, co světoví lídři v Paříži oznámili přelomovou dohodu o snaze omezit globální oteplování.

Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí. Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl.

Biolog Matyáš Fendrych a zooložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali Consolidator grant od Evropské výzkumné rady (ERC). Vědci si nyní mohou za finanční podporu, kterou z vědeckých grantů získávají, sestavit vědecké týmy a dále bádat ve svých oborech. Musilová se zabývá výzkumem zraku hlubokomořských ryb, Fendrych se věnuje studiu toho, jak se kořeny rostlin orientují v půdě.

Klima na Zemi se v posledních 100 letech mění, myslí si devět z deseti lidí v Česku, a lidská činnost k tomu zásadně nebo velmi přispívá podle zhruba dvou třetin. Obavy z dopadů změny klimatu má 60 procent lidí, kteří připouštějí změnu klimatu. Vyplývá to z průzkumu, který od konce července do druhé poloviny září udělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti předchozím průzkumům z let 2020 až 2022 se většinou výrazně nezměnily.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) trvá na tom, že při rozhodování o neproplacení dotací na nákupy z podniků patřících do holdingu Agrofert nemohlo postupovat jinak. Důvodem je závěr Evropské komise, že někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), do jehož svěřenských fondů Agrofert patří, byl ve střetu zájmů. Mluvčí resortu uvedl, že ministerstvo se musí řídit zákonem o střetu zájmů a názory expertů.

Ministerstvo zemědělství bude v příštím roce usilovat o navýšení částky určené na pozemkové úpravy a hledat volné peníze ve vlastním rozpočtu. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) souvisí pozemkové úpravy s prioritami ministerstva, jako je zadržení vody v krajině a opatření reagující na změnu klimatu. Letos se navýšil rozpočet o 200 milionů Kč a je na něj k disposici 2,35 miliardy. Příští rok by to mělo být 1,7 miliardy Kč.

Plánovaná novela lesnického zákona by mohla umožnit soukromým a obecním vlastníkům lesů sázet pouze jehličnaté stromy, zrušit by se mohl povinný minimální podíl listnatých stromů a jedlí. Vyplývá to z informací ekologického Hnutí Duha k novele lesního zákona, která podle něho vzniká na ministerstvu zemědělství. Na tiskové konferenci to řekl lesnický expert hnutí Jaromír Bláha. Hnutí zároveň představilo svou publikaci nazvanou Plán pro zdravé lesy.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda.