Titul alej roku získalo lipové stromořadí v Táboře
|

Titul alej roku získalo lipové stromořadí v Táboře

V 11. ročníku ankety o alej roku zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů získala alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pořadatelského sdružení Arnika Kristýna Dušák. O titul alej roku bojovalo od začátku loňského listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky.

V anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní
|

V anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní

V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky.

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech rostlin, může to pomoci při šlechtění
|

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech rostlin, může to pomoci při šlechtění

Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Akademie věd (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii publikoval časopis Nature Plants.

Brněnští odborníci pomáhají v Kambodži s udržitelnou produkcí manga
|

Brněnští odborníci pomáhají v Kambodži s udržitelnou produkcí manga

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomáhají nastartovat udržitelnou produkci manga v oblasti Kampong Speu v Kambodži. Tamní producenti díky českému know-how začali s výrobou solárních sušiček ovoce. Dosud značná část úrody manga přišla vniveč, protože ho pěstitelé nedokázali zpracovat. Nyní se lépe vyrovnají s nadprodukcí, řekl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Vánoční stromky z Krkonošského národního parku už nebudou, vhodné smrčky došly
|

Vánoční stromky z Krkonošského národního parku už nebudou, vhodné smrčky došly

Vánoční stromky vyřezané v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) letos ke koupi nebudou. Vhodné smrčky pro použití na vánoční stromek totiž došly. Stromky s ekologickým certifikátem FSC správci parku každoročně před Vánocemi nabízeli v uplynulých deseti letech. Mezi lidmi o ně byl vždy velký zájem. Prodej se odehrával před sídlem KRNAP ve Vrchlabí a ceny se podle velikosti stromku pohybovaly od 100 do 200 korun za kus.

Lišejníkům svědčí mrtvé dřevo, tým v Karpatech našel i zdánlivě vyhynulé druhy
|

Lišejníkům svědčí mrtvé dřevo, tým v Karpatech našel i zdánlivě vyhynulé druhy

Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé.

Proč lesy v České republice umírají?
|

Proč lesy v České republice umírají?

Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha. 

Arboristé ošetřují jerlíny japonské na nábřeží v Pardubicích
|

Arboristé ošetřují jerlíny japonské na nábřeží v Pardubicích

Arboristé začali dnes na Wernerově nábřeží v Pardubicích ořezávat tři vzrostlé jerlíny japonské. Vloni se čtvrtý strom samovolně vyvrátil. Znalci pak navrhli ošetření zbylých stromů. Jerlíny jsou památnými stromy od roku 1994, jejich věk se odhaduje zhruba na 100 a více let.

Greenpeace žádá ministerstvo, aby zakázalo těžit dřevo v Krušných horách
|

Greenpeace žádá ministerstvo, aby zakázalo těžit dřevo v Krušných horách

Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu by se podle Greenpeace mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna příštího roku samovolnému vývoji.

V Krkonoších se snaží vracet loukám život, na podzim chtějí hnojit 17 ha luk
|

V Krkonoších se snaží vracet loukám život, na podzim chtějí hnojit 17 ha luk

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) během podzimu plánuje hnojením dodat živiny 17 hektarům horských luk. S vyváženým koloběhem živin to má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, informovali dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. Správa národního parku déle než 20 let podporuje návrat pravidelného hospodaření, díky němuž louky vznikly a bez něhož nemohou existovat.