Odborníci z NP Šumava vysvětlují lidem význam tlejícího dřeva pro ekosystém

Odborníci z NP Šumava vysvětlují lidem význam tlejícího dřeva pro ekosystém

Nezastupitelný význam tlejícího dřeva pro ekosystémy vysvětlují letos odborníci ze Správy Národního parku Šumava veřejnosti. Osvětové akce zasvětili právě tlejícímu dřevu, jakožto šumavskému fenoménu. Na vrchu Poledník u Prášil turistům ukazovali, jak i díky mrtvým stromům nyní žije a prosperuje les zničený před lety nejdříve orkánem Kyrill a následně kůrovcovou kalamitou, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Další podobné akce se o prázdninách uskuteční ještě na Březníku, u Pramenů Vltavy a u Plešného jezera.

Vědec: Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích

Vědec: Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích

Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.

Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA

Amatérský mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen v USA

Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států. V Evropě se našla poprvé.

Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data botaniků

Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data botaniků

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Meteorologové začali znovu zveřejňovat mapu ukazující pravděpodobný růst hub

Meteorologové začali znovu zveřejňovat mapu ukazující pravděpodobný růst hub

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se začátkem houbařské sezony začal tento týden na svém webu znovu zveřejňovat průběžně aktualizovanou mapu republiky, na níž s ohledem na srážky, půdní vlhkost či teploty posledních dnů odhaduje pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi. Meteorologové nicméně upozornili na to, že faktický výskyt hub závisí na konkrétní lokalitě a tamních podmínkách, a proto je třeba brát mapu v celorepublikovém měřítku s určitou rezervou.

Nadace na Liberecku vysadí dalších téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí

Nadace na Liberecku vysadí dalších téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí

Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu. Včetně vybudování oplocenek na to nadace vydá v tomto roce zhruba 2,5 milionu korun, informoval o tom její ředitel Ondřej Petrovský.                  

Nadace rozdělí dva miliony korun na výsadbu stromů či obnovu studánek

Nadace rozdělí dva miliony korun na výsadbu stromů či obnovu studánek

Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. Ve výzvě Sázíme budoucnost lze žádat o peníze na výsadby stromů či keřů a následnou péči o ně, nově ale žadatelé mohou do svých projektů zahrnout i další sérii adaptačních opatření ve volné krajině.

Soud chce psychiatrická posudek obžalovaného ze založení požáru v Č. Švýcarsku

Soud chce psychiatrická posudek obžalovaného ze založení požáru v Č. Švýcarsku

Krajský soud v Ústí nad Labem dnes opět odročil hlavní líčení s Jiřím Lobotkou, který je obžalován ze založení požáru v Národním parku České Švýcarsko. Stále není jasné, zda hlavní líčení chápe. Soud si proto vyžádá znalecké psychiatrické posouzení. Jednání bude pokračovat 27. května. Obžalovaný ve čtvrtek přiznal založení menších požárů na Děčínsku, způsobení největšího požáru v historii ČR odmítá.

Svět rostlin přiblíží experti PřF UK v Den fascinace rostlinami

Svět rostlin přiblíží experti PřF UK v Den fascinace rostlinami

Jaký hluk vydávají rostliny, jak vypadá největší semínko nebo co všechno se dá vyčíst z letokruhů odhalí experti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti Dne fascinace rostlinami. Akce se uskuteční v pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi v pátek 17. května od 9:30 do 16:30. Mimo interaktivní program jsou pro návštěvníky připravené také komentované prohlídky skleníků, informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) Michal Andrle.

Díky norským fondům vzniknou v Libereckém kraji nové mokřady a tůně

Díky norským fondům vzniknou v Libereckém kraji nové mokřady a tůně

Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář. Z norských fondů získala organizace na projekt 5,2 milionu korun.