Vítejte na stránkách Informačního portálu pro Environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji i za jeho hranicemi

Rubrika: Živá příroda a krajina, les

LESY ČR POKÁCELY U KRNOVA MAJESTÁTNÍ DUB, REVÍRNÍK PODLE NICH UDĚLAL CHYBU

Pracovníci společnosti Lesy ČR před několika dny v lese nedaleko Krnova na Bruntálsku pokáceli několik stovek let starý majestátní dub. Firma sdělila, že o pokácení stromu chybně rozhodl jeden ze zaměstnanců. Uvedl to server iRozhlas.cz.

VĚDCI: LETOKRUHY POMÁHAJÍ ZJISTIT, JAKÉ VICHŘICE NARUŠILY LESY

Zkoumání letokruhů stromů pomáhá zjistit, jaký typ vichřic narušil lesy. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Podle odborníků nastává sčítání škod krátce po vichřici málokdy, bývá tedy nejasné, jaké druhy vichřic škody způsobují. Využití dendrochronologie otvírá nové možnosti. Studie přinesla také nové poznatky o dopadu letních bouří v lesích střední a východní Evropy.

STROM ROKU, JABLOŇ U LIDMANŮ NA NÁCHODSKU, SE DOČKAL ODBORNÉ PÉČE

Jabloň u Lidmanů v Machovské Lhotě na Náchodsku, která zvítězila v loňském ročníku ankety Strom roku, ošetřil arborista. Cílem je zhruba pětasedmdesátiletý strom zachovat a podpořit místní ovocnářskou tradici. Strom má dutý kmen, přesto stále plodí. Z ořezaných větví vzniknou rouby pro další jabloně. Sdělili to zástupci arboristické firmy a Nadace partnerství, pořádající anketu Strom roku pořádá.

VĚDCI V KRKONOŠÍCH NAŠLI PŘI MONITORINGU HUB VZÁCNÉ DRUHY VÁZANÉ NA HORSKÉ LOUKY

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí.

ŘÍZENÉ VYPALOVÁNÍ POROSTŮ MŮŽE POMOCI VZÁCNÝM PAVOUKŮM

Řízené vypalování porostů může významně podpořit výskyt vzácných druhů pavouků na stepních lokalitách. Vypalování vytváří stanoviště s rozvolněnou vegetací a obnaženým substrátem, což vyhovuje třeba kriticky ohroženému slíďákovi suchopárovému, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Požáry přírodního původu formovaly krajinu po tisíciletí. Mnoho druhů se jim přizpůsobilo. „Typickým příkladem je vřes. Oheň odstraní nadzemní biomasu a tím podporuje klíčivost jeho semen. Populace vřesu by bez této obnovy po několika letech vymizela,“ uvedl v tiskové zprávě Tomáš Hamřík z univerzitního Ústavu ekologie lesa. Později oheň úmyslně zakládali lidé při klučení lesů nebo údržbě travinných porostů. Jde tak vlastně o jednu z nejstarších technik používaných při správě pozemků.

V RÁMCI SÁZENÍ BUDOUCNOSTI BYLO VYSÁZENO MILION STROMŮ A VÝSADBA POKRAČUJE

Přes milion stromů, které rostou na 2 670 místech, eviduje Nadace Partnerství v databázi celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost. Do výsadbové výzvy s podporou Ministerstva životního prostředí, Nadace Tipsport a dalších desítek partnerů, která míří na desetkrát více stromů, se zapojilo přes 32 tisíc dobrovolníků.

TISÍCILETÝ ŠPANĚLSKÝ DUB ČARODĚJNIC JE EVROPSKÝM STROMEM ROKU

Tisíc let starý dub cesmínový rostoucí v severním Španělsku dnes zvítězil v anketě o Evropský strom roku 2021. Více než 16 metrů vysoký strom, u něhož podle legend kdysi tančily čarodějnice, v tradičním hlasování uspěl před podobně starým italským platanem a dalším stromem téhož druhu rostoucím v Rusku. Jabloň z českého Machova na Náchodsku skončila mezi 14 finalisty sedmá. U majestátního dubu stojícího u vesnice Lecina v Aragonii se lidé odedávna scházeli k mnoha slavnostem. Podle legendy v dávných dobách čarodějnice osídlily místní pohoří Sierra de Guara, tančily zde a pořádaly kolem dubu své reje. Podle místních lidí za dlouhověkost vděčí péči komunity sousedů, ale i ochraně zmíněných čarodějnic.

VĚDCI SE ZAMĚŘÍ NA VYUŽITÍ MODŘÍNU K OBNOVĚ HOLIN PO KŮROVCI

Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu, a i ostatní stromy dostávají více vody. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

VZÁCNÉ KONIKLECE V BRNĚ ZAČNOU HLÍDAT DOBROVOLNÍCI

Dobrovolníci začnou hlídat brněnskou přírodní rezervaci Kamenný vrch. Jako každoročně v ní vyrašily tisíce fialových květů konikleců velkokvětých, kvůli covidovým opatřením je ale návštěvnost lokality podle ekologů neúnosně vysoká. Do rezervace míří stovky lidí, kteří si vyšlapávají nové stezky a koniklece ničí. V tiskové zprávě to uvedla Tereza Žižková z ekologického sdružení Rezekvítek, které se o rezervaci dlouhodobě stará.

KOLUMBIE SE ZAMĚŘÍ NA 30 % SNÍŽENÍ ODLESŇOVÁNÍ

Kolumbie se během funkčního období prezidenta Ivana Duqueho, které končí v srpnu 2022, zaměří na 30 % snížení odlesňování. Cílem, a to velmi ambiciózním, je zastavení kácení stromů v Kolumbii, včetně Amazonie. Od roku 2002 došlo v Amazonii a v okolních lesích k více než polovině celosvětového úbytku starých tropických deštných pralesů. Deštné pralesy, zejména v Amazonii, absorbují obrovské množství oxidu uhličitého a vědci říkají, že jejich ochrana je životně důležitá pro omezení změny klimatu.