Živá příroda a krajina, les

Do tajné fáze letošního hlasování v anketě o Strom roku postoupí z desítky finalistů jen pětice, která bude mít nejvíce hlasů. V předchozích letech se hlasovalo o všech finalistech. V tiskové zprávě o tom za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku. Letos průběžně vede lípa u Nepomyšle na Lounsku, v tajné části hlasování už budou výsledky skryté, aby neovlivňovaly hlasující.

Aktivisté z ekologické organizace Greeanpeace protestovali v Chomutově proti kácení dřeva v Krušných horách. Předtím sledovala organizace pomocí GPS trackeru buky pokácené u Horního Jiřetína. Nejprve se ocitly na skládce dřeva u Mariánského Údolí a teď jsou podle Greenpeace v průmyslové zóně Zadní Vinohrady v Chomutově. U zpracovatelského závodu v Chomutově rozvinuli dnes odpoledne aktivisté transparenty s nápisy „Zločin proti přírodě“, „Místo zločinu vykáceno“ nebo „Nenechme vzácné lesy proletět komínem“.

Sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu.

Pozitivní vliv na společenstva rostlin mají podle vědců takzvané skákající geny, které dokážou zvýšit jejich odolnost vůči konkurenci. Skákající geny jsou parazitická DNA v rostlinách. Přestože na jednotlivou rostlinu mají tyto geny spíše negativní vliv, na úrovni populací rostlin zvyšuje gen jejich produktivitu. Na studium rozmanitosti uvnitř druhů rostlin se zaměřili vědci z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV ČR), jejich studii publikoval časopis Journal of Ecology.

Plzeň chce mít na svém území více zeleně, město proto rozdá lidem větší stromky, které si budou moci vysázet na své zahrady a pozemky. Schválili to dnes radní, pro letošek se počítá s milionem korun, za který by město mohlo pro zájemce koupit až kolem 300 větších stromů. Pokud bude o výsadbu mezi lidmi zájem, projekt by pokračoval v příštím roce, řekl náměstek primátora odpovědný za dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Projekt a jeho finanční krytí musí ještě v září schválit zastupitelé.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).

Houby mají nyní dobré podmínky na celém území Česka, pravděpodobnost růstu je vysoká až velmi vysoká. Vyplývá to z dat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvyšší pravděpodobnost růstu hub je na horách, podle Petra Kohouta z Mikrobiologického ústavu Akademie věd to souvisí především s obecně vyšším úhrnem srážek.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve svém článku, který publikoval časopis Nature Reviews Microbiology.

Způsob, jakým oomycety, houbám podobné organismy žijící ve vodě i na souši, ovlivňují celosvětové ubývání mořských trav, zkoumají v současnosti vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Podílejí se na mezinárodním projektu Restoreseas, jehož cílem je odhalit různorodost, distribuci, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech a propojených vodách. Projekt začal loni a bude pokračovat až do roku 2025.

Přibližně čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit.