NEŽIVÁ PŘÍRODA, GEOLODIE

Mezinárodní unie geologických věd schválila u Hlásné Třebaně na Berounsku nový stratotyp. Je to geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období. Stratotyp u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského období, což odpovídá době před 441 miliony let. Informoval o tom Geologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR).

V Karlovarském kraji se znovu objevily silnější záchvěvy země. Zvýšená seismická aktivita začala zhruba před třemi dny. Dnes ráno měly nejsilnější otřesy magnitudo 2,6 stupně. Seismologové ale údaje z automatických měřicích stanic následně ještě upřesňují. Větší výskyt otřesů a zejména těch silnějších může naznačovat příchod seismického roje, řekl seismolog Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj chtějí jednat s ministerstvem životního prostředí o finanční podpoře pro geoparky. Hejtmani se k tomu zavázali ve společném memorandu. Dohodli se také, že budou spolupracovat na udržitelném rozvoji geoparků s ohledem na jejich význam pro turistický ruch, vzdělávání, vědu a výzkum i ochranu přírody a krajiny, informovala Zuzana Žádková ze středočeského krajského úřadu.

Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) společně se svými kolegy dokázali analyzovat potravu trilobita starého 465 milionů let ze sbírek rokycanského muzea. S pomocí nejmodernější zobrazovací metody zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu a dokázali určit i živočichy, které trilobit pozřel. Článek o potravě těchto vyhynulých mořských členovců a jejich roli v prvohorních ekosystémech vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature, sdělil za Přírodovědeckou fakultu UK Michal Andrle.

V Praze se ode dneška setkávají zástupci geoparků z Česka, Peru, Nikaraguy, Tanzanie a Filipín. Diskutovat budou o tom, jak geologii lépe přiblížit veřejnosti a uchovat cenná území pro další generace.

Zrození nové sopky sledoval na Islandu brněnský vědec Lukáš Krmíček. Odebrané vzorky lávy umožní výzkumníkům lépe poznat nitro Země. Krmíček působí v Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, na Islandu pracoval jako člen mezinárodního vulkanologického týmu, sdělila mluvčí brněnské techniky Jana Vyklická. 

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před 50.000 až 10.000 lety.

Jeskyňáři z Holštejnské výzkumné skupiny objevili v Moravském krasu další stovky metrů chodeb a především novou jeskyni. Největší dóm v ní pojmenovali „Jiná dimenze“. Jeskyňáři o tom informovali na sociální síti. Chodby prodlužují systém Amatérské jeskyně, jeskyňáři desítky až stovky metrů nových chodeb objevují každoročně.

Z národní přírodní památky Panská skála v Kamenickém Šenově na Českolipsku odstranil před několika dny geolog Správy CHKO České středohoří čtyři labilní čedičové sloupky. Zůstal tam sice ten nejvíce vykloněný, bezprostřední nebezpečí jeho pádu ale nehrozí.

Přírodní lokalitu Červeňák v Pardubicích prozkoumali nedávno geodeti, některé stromy označili barvou. Průzkum bude podkladem pro projektovou dokumentaci. Město má v plánu v polovině příštího roku začít s úpravami oblasti, uvedla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) v tiskové zprávě.

V Plzeňském kraji vznikl nový geopark Královská Šumava. Má přiblížit přírodní krásy i bohatou geologickou minulost území, které patří k nejstarším v Evropě. Geopark zasahuje také do Národního parku (NP) Šumava a do CHKO Šumava. Certifikát národní geopark udělil Královské Šumavě na základě doporučení Rady národních geoparků ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výzkum mineralogů Národního muzea v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály – zvěstovit a argentotetraedrit. Zvěstovit dostal jméno podle obce Zvěstov, na jejímž katastru leží místo objevu Stříbrnice u Zvěstova. Druhým nově popsaným minerálem je argentotetraedrit, nalezený a popsaný nejen u Stříbrnice, ale také ve slovenské Kremnici a švýcarském Legenbachu.                   

Na Ukrajině by mohla vzniknout řada geoparků s evropským významem, kvůli válce je to ale spíš úkolem do budoucna. Některá z těchto území jsou nyní okupovaná Ruskem. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v Domě Natura v Příbrami řekl Jurij Zinko z Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.

Horké vzorky lávy z islandské sopky Meradalir přivezl do Brna geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učební technického v Brně (VUT). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí univerzity Tereza Kadrnožková. Vzorky v sobě nesou informaci, z jakých prvků a v jaké hloubce magma vzniklo. Zdroj islandských magmat může podle Kadrnožkové ležet i ve stokilometrových hloubkách, a proto je to pro vědce jedinečnou možností, jak lze zkoumat zemský plášť.

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který dnes do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů. Dna nedosáhli odborníci ani dnes – zastavila je technická omezení robota,

Mnoho rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na Ukrajině, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba 10.000 let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina. K tomu, že oblast nikdy úplně nezarostla lesem, v minulosti přispěly jak klimatické podmínky, tak zřejmě i lidé – zakládáním požárů.

Geopark Český ráj nově nabízí turistům pro výlety audio průvodce, který se dá stáhnout do mobilního telefonu přes aplikaci SmartGuide. Trasy vedou i méně známými místy Českého ráje. V tiskové zprávě o tom informovala ředitelka geoparku Blanka Nedvědická.

Plzeňský biologický antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity bude od konce května zkoumat druhy hominidů, předků člověka, v Jihoafrické republice severozápadně od Johannesburgu. V této lokalitě nazývané kolébka lidstva, v níž je hodně fosilií, se výzkumem různých druhů předků lidí dosud nezabýval žádný český vědec.

O lithium v Krušných horách, které chce na Cínovci těžit firma Geomet, projevili zájem i Němci, konkrétně společnost Zinnwald Lithium plc. Zveřejnila závěry testů, které v pilotním měřítku prokázaly životaschopnost výroby hydroxidu lithného. Informuje o tom server Ekonomický deník.

Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Archeologové Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) objevili nedaleko hory Říp unikátní pravěkou mohylu s pohřbem dítěte. Jde o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy u Dušníků poblíž Řípu odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu, a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou,

V přírodní rezervaci Šibeničník na Pálavě objevil botanik rostlinu, která byla naposledy spatřena před 20 lety a odborníci ji považovali za vyhynulou. Kokotice žlutavá byla navíc známá jen z Pouzdřanské stepi na Břeclavsku. Je nejcennější z pěti druhů kokotic, které rostou v české přírodě. V chráněné krajinné oblasti Pálava tak není jen nově zjištěným druhem,