NEŽIVÁ PŘÍRODA, GEOLODIE

Výzkum mineralogů v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Výzkum mineralogů v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály

Výzkum mineralogů Národního muzea v geoparku Kraj blanických rytířů přinesl dva nové minerály – zvěstovit a argentotetraedrit. Zvěstovit dostal jméno podle obce Zvěstov, na jejímž katastru leží místo objevu Stříbrnice u Zvěstova. Druhým nově popsaným minerálem je argentotetraedrit, nalezený a popsaný nejen u Stříbrnice, ale také ve slovenské Kremnici a švýcarském Legenbachu.                   

Vědec: Na Ukrajině by mohla vzniknout řada významných geoparků
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Vědec: Na Ukrajině by mohla vzniknout řada významných geoparků

Na Ukrajině by mohla vzniknout řada geoparků s evropským významem, kvůli válce je to ale spíš úkolem do budoucna. Některá z těchto území jsou nyní okupovaná Ruskem. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v Domě Natura v Příbrami řekl Jurij Zinko z Národní univerzity Ivana Franka ve Lvově.

Vědec přivezl do Brna ještě horké vzorky lávy z islandské sopky
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Vědec přivezl do Brna ještě horké vzorky lávy z islandské sopky

Horké vzorky lávy z islandské sopky Meradalir přivezl do Brna geolog Lukáš Krmíček z Fakulty stavební Vysokého učební technického v Brně (VUT). V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí univerzity Tereza Kadrnožková. Vzorky v sobě nesou informaci, z jakých prvků a v jaké hloubce magma vzniklo. Zdroj islandských magmat může podle Kadrnožkové ležet i ve stokilometrových hloubkách, a proto je to pro vědce jedinečnou možností, jak lze zkoumat zemský plášť.

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, má nejméně 450 metrů
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, má nejméně 450 metrů

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který dnes do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů. Dna nedosáhli odborníci ani dnes – zastavila je technická omezení robota,

Vědkyně: Výzkum krajiny, kde žili motýli před miliony let, pomůže jejich ochraně
Mohlo by zajímat Neživá příroda Geologie

Vědkyně: Výzkum krajiny, kde žili motýli před miliony let, pomůže jejich ochraně

Výzkum prostředí, v němž druhy motýlů žily před stovkami tisíc až miliony let, může pomoci jejich nynější ochraně. Podle vědkyně je to, že v minulosti utvářeli krajinu velcí býložravci, dnes patrné v nárocích části motýlích druhů. Sucháčková, jejíž práce byla mimo jiné letos oceněna prestižní Prémií Otto Wichterleho, se zabývá také studiem tuzemské populace vzácného okáče stříbrookého i projektem

Vědci: Řada druhů v cenné stepi na Ukrajině přetrvává od konce doby ledové
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Vědci: Řada druhů v cenné stepi na Ukrajině přetrvává od konce doby ledové

Mnoho rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na Ukrajině, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba 10.000 let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina. K tomu, že oblast nikdy úplně nezarostla lesem, v minulosti přispěly jak klimatické podmínky, tak zřejmě i lidé – zakládáním požárů.

Geopark Český ráj má nově audio průvodce pro výlety, láká i do méně známých míst
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Geopark Český ráj má nově audio průvodce pro výlety, láká i do méně známých míst

Geopark Český ráj nově nabízí turistům pro výlety audio průvodce, který se dá stáhnout do mobilního telefonu přes aplikaci SmartGuide. Trasy vedou i méně známými místy Českého ráje. V tiskové zprávě o tom informovala ředitelka geoparku Blanka Nedvědická.

Plzeňský biologický antropolog bude zkoumat fosilie předků člověka v JAR
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Plzeňský biologický antropolog bude zkoumat fosilie předků člověka v JAR

Plzeňský biologický antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity bude od konce května zkoumat druhy hominidů, předků člověka, v Jihoafrické republice severozápadně od Johannesburgu. V této lokalitě nazývané kolébka lidstva, v níž je hodně fosilií, se výzkumem různých druhů předků lidí dosud nezabýval žádný český vědec.

Ekonomický deník: Na těžbu lithia v Krušných horách se připravují i Němci
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Ekonomický deník: Na těžbu lithia v Krušných horách se připravují i Němci

O lithium v Krušných horách, které chce na Cínovci těžit firma Geomet, projevili zájem i Němci, konkrétně společnost Zinnwald Lithium plc. Zveřejnila závěry testů, které v pilotním měřítku prokázaly životaschopnost výroby hydroxidu lithného. Informuje o tom server Ekonomický deník.

Tým zkoumá zajímavou lokalitu u Aše, výsledky pomohou péči o přírodu
Mohlo by zajímat Neživá příroda Geologie

Tým zkoumá zajímavou lokalitu u Aše, výsledky pomohou péči o přírodu

K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.     

Vědci popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů
Mohlo by zajímat Neživá příroda Geologie

Vědci popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů

Vědcům se podařilo popsat podobu prvního brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Jeho podobu experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie.

Sněžka přitahuje odborníky i kvůli geologickým jevům, její povrch je v pohybu
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Sněžka přitahuje odborníky i kvůli geologickým jevům, její povrch je v pohybu

Povrch Sněžky je v neustálém pohybu. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam postupně vznikly mrazem tříděné půdy, zatímco kamenné mnohoúhelníky a brázdy, kryoplanační terasy či rozsáhlá kamenná moře jsou pozůstatky dob ledových, které Sněžku formovaly. Přírodní prostředí je na Sněžce (1603 m n.m.) nenahraditelné, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Archeologové plzeňské ZČU objevili poblíž hory Říp unikátní pravěkou mohylu
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Archeologové plzeňské ZČU objevili poblíž hory Říp unikátní pravěkou mohylu

Archeologové Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) objevili nedaleko hory Říp unikátní pravěkou mohylu s pohřbem dítěte. Jde o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy u Dušníků poblíž Řípu odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu, a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou,

Botanik objevil na Pálavě rostlinu, kterou odborníci považovali za vyhynulou
Co napsali jiní Neživá příroda Geologie

Botanik objevil na Pálavě rostlinu, kterou odborníci považovali za vyhynulou

V přírodní rezervaci Šibeničník na Pálavě objevil botanik rostlinu, která byla naposledy spatřena před 20 lety a odborníci ji považovali za vyhynulou. Kokotice žlutavá byla navíc známá jen z Pouzdřanské stepi na Břeclavsku. Je nejcennější z pěti druhů kokotic, které rostou v české přírodě. V chráněné krajinné oblasti Pálava tak není jen nově zjištěným druhem,

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě
Mohlo by zajímat Neživá příroda Geologie

Vědci popsali rozdíly vývoje diverzity rostlin ve střední Evropě

Vývoj středoevropské rozmanitosti rostlin zkoumali vědci z Česka. Díky analýze fosilního pylu dokázali rekonstruovat změny diverzity za 12.000 let – od konce poslední doby ledové do současnosti. Vědci zkoumali oblasti s různými přírodními podmínkami i odlišnou historií lidského osídlení. Jako první také zmíněné proměny přesněji kvantifikovali. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (BÚ AV) to uvedla Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Výsledky výzkumu publikoval časopis Journal of Biogeography.

Pravěk vypráví: Fosílie největšího tvora a 20 milionů let starý strom
Mohlo by zajímat Neživá příroda Geologie

Pravěk vypráví: Fosílie největšího tvora a 20 milionů let starý strom

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o největšího tvora, který kdy na naší planetě žil. Řečtí výzkumníci zase na ostrově Lesbos v Egejském moři objevili neobvykle zachovalou zkamenělinu stromu starého zhruba 20 milionů let. Fosilie měla neporušené větve i kořeny …