ŽIVÁ PŘÍRODA A KRAJINA, LES

Čeští vědci v současné době bádají s pomocí molekulárních metod, jak bakterie v polárním potoce získávají energii ze světla a jak funguje jejich fotosyntéza. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze, informoval o tom Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR.

Ekologické Hnutí Duha předalo na happeningu před ministerstvem zemědělství v Praze výzvu na úpravu lesnického zákona, kterou podepsalo 85.733 lidí. Požaduje například zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí nebo omezení holosečí. Připomínky převzal ředitel pro řízení Sekce lesního hospodářství ministerstva Patrik Mlynář.

Věděli jste, že na celém světě se slaví den věnovaný výsadbě v jakékoli možné podobě, od sázení v zahradě po pomoc organizacím nebo dokonce jen šíření povědomí o důležitosti rostlin?

Symbolicky na Mezinárodní den lesů spouští organizace Greenpeace ČR novou kampaň Zachraňme přírodu. Navazuje na svou snahu omezit kácení stromů ve starých lesích. V Česku se ekologická organizace zaměří především na vznik nových chráněných území a zlepšení ochrany ekosystémů, informovala Greenpeace.

Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava likvidovali ohniska, která se v lokalitě začala šířit. Jde o nepůvodní druh kaktusu, který by mohl ohrozit tamní vegetaci, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

České lesy zažily během 20. století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je větší počet stinných porostů s nadbytkem živin. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že největší úbytek se projevil u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly. O studii, jejíž výsledky autoři publikovali v časopise New Phytologist, informoval ústav.

Habry obecné v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily podle vědců extrémně brzy, kvůli teplému únoru nejdříve za 74 let pozorování. Nejde přitom o lokální výkyv, ale jev v celé střední Evropě, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. V únoru bylo v zemi podle Českého hydrometeorologického ústavu v průměru 5,7 stupně a měsíc se stal nejteplejším únorem na území ČR od roku 1961. Byl dokonce teplejší než většina březnů.

Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají.

Lesy České republiky obnovily za 1,7 milionu korun historickou vodní nádrž v lesích u obce Běstvina na Chrudimsku. V jejím okolí vzniklo i sedm tůní. V lokalitě se zlepší hydrologické podmínky, uvedly Lesy ČR.
Nádrž měla protrženou hráz, byla porostlá náletovými dřevinami. Její obnova trvala rok. Lesy nejdřív odtěžily letitý sediment, instalovaly požerák, což je typ vypouštěcího zařízení, a betonové výpustné potrubí.

Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší, a bude tak mít podle odborníků zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie a její železniční sektor tím mohou poměrně zásadně pomoci v řešení celosvětového problému se změnou klimatu, uvedla ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.

Ochránci přírody vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL), aby zastavili další destrukci Ždánického lesa na jihu Moravy. I přes sliby se v něm podle nich znovu intenzivně kácelo a těžká lesní technika tam rozryla rozsáhlé oblasti, uvedl mluvčí ekologické organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Česko podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečně chrání vzácné lesy v evropsky významných lokalitách patřících do sítě Natura 2000. Greenpeace proto dnes podala stížnost k Evropské komisi (EK). Informovala o tom v tiskové zprávě. Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří. Už dříve si kvůli tomu stěžovala například u ombudsmana.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Z brouků kůrovcová kalamita umožnila mimo jiné návrat potemníka Corticeus fraxini, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Čeští vědci to zjistili při sledování vývoje kalamity na 45 místech v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách.

Porosty modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku obsahují podle vědců výrazný podíl genetického materiálu alpského původu, což v budoucnu může ohrozit populaci této jesenické dřeviny. Nejvyšší míru alpských genetických příměsí odborníci zjistili v oblastech ležících mimo původní areál rozšíření jesenického modřínu a v běžných hospodářských lesích, sdělil Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož pracovníci genetickou variabilitu modřínů rostoucích v Nízkém Jeseníku zkoumali pomocí molekulárně genetických metod.

Kvůli mimořádně teplému počasí rozkvetly v těchto dnech lísky, podle meteorologů tak v Česku začala pylová sezona. Její posunutí do února pozorovali i v předchozích letech. Pokud vysoké teploty vydrží, brzy rozkvete i další pylový alergen – olše, uvedla Lenka Hájková z oddělení biometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Bílé sněženky, žluté talovíny, růžové kaliny i další květy a pupeny ohlašují v brněnské botanické zahradě blížící se jaro. Rostliny nakvétají v podstatě na den přesně jako v předchozích třech letech. Průběh zimních měsíců byl téměř stejný, uvedla s odkazem na diagram teplot a srážek odborná pracovnice zahrady Hana Ondrušková.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) eviduje v posledních pěti letech úbytek černých skládek téměř o polovinu. Zatímco v roce 2018 lesníci našli v lesích přes 630 skládek, loni jich bylo 322 a předloni 337. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, úbytek skládek přičítá osvětě a tomu, že lidé více třídí. Likvidace černých skládek nadále stojí statisíce korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Přístaviště pro rekreační lodě u Malých Žernosek na Litoměřicku možná nevznikne. Podle Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří se v lokalitě vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů. Ministerstvo životního prostředí proto zamítlo odvolání Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) proti rozhodnutí CHKO, které už dřív vyhovělo spolku Děti Země a stavbu zamítlo. Mluvčí ŘVC ČR Jan Bukovský řekl, že rozhodnutí podnik vyhodnocuje, aby mohl rozhodnout o dalším postupu. Proti rozhodnutí ministerstva se nelze odvolat.

Anketu o nejoblíbenější alej roku 2023 vyhrálo lipové stromořadí vedoucí ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík na Orlickoústecku. Z 83 nominovaných alejí získalo nejvíce hlasů, 1157. Informovalo o tom pořádající sdružení Arnika. Soutěž má podnítit zájem veřejnosti o stav veřejné zeleně, vítězem jejího předchozího ročníku byla lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále.

Dopady změny klimatu na růst topolů osikovitých nejsou vždy negativní, roli hraje i místo, kde strom roste. Výsledek výzkumu, který dělal brněnský dendrolog Martin Šenfeldr z Mendelovy univerzity v Severní Americe, odborníky překvapil. Očekávali, že dopady klimatických změn budou všude stejné, vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné Mendelovou univerzitou.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině. V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách.

Zemědělci s využitím dotace na zakládání takzvaných agrolesnických systémů v loňském roce vysadili 61.000 stromů na 610 hektarech zemědělské půdy. Zemědělci získali na podporách dohromady 66 milionů korun. Stromy se sází na pozemcích, které dále slouží k pěstování plodin nebo jako pastvina. Dotace budou moci farmáři čerpat i na následnou údržbu stromů, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Greenpeace podala stížnost k veřejnému ochránci práv kvůli plánům na kácení na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Poukazuje na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují narušování vzácných starých bučin rozsáhlou těžbou.

Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který má od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.

Velmi vzácný druh ibišku Hibiscus fragilis vykvetl v těchto dnech ve sbírkových sklenících v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Ve volné přírodě tento ibišek roste pouze v horských oblastech ostrova Mauricius. Odborníci jeho četnost v tamní přírodě odhadují na několik desítek rostlin. Na sociálních sítích o tom informovalo Výstaviště Flora.

Letošní rok bude v botanické zahradě v pražské Troji věnován tématu tropů. Zahrada tak oslaví 20. výročí otevření největší expozice skleníku Fata Morgana. „Návštěvníci se mohou těšit na výstavu o skleníku, výstavu motýlů, takzvanou hmatovou výstavu nebo na zrekonstruovanou vinotéku na Vinici svaté Kláry,“ řekl ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.

Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. „Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene,“ uvedlo ekologické Hnutí Duha.

Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. „Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách“, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Křídla hmyzu se mohla vyvinout ze žaber, uvádí nová studie českých vědců. Teorii vyvozují na základě zkoumání zkamenělin, které společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku. Zkameněliny larev mají několik zploštělých výběžků připomínajících žábry nutné k přežití ve vodě a zároveň základy křídel v hrudní části. Jejich struktura je navíc velice podobná žaberním výběžkům. V tiskové zprávě to uvedl Entomologický ústav Akademie věd ČR.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.

Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti Brdy, která je veřejnosti přístupná od roku 2016, vytrvale roste. V letošní turistické sezoně bude zřejmě kolem 100.000 lidí. Od srpna jí pomáhá Dům přírody Brd v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Tři Trubky, kam přišlo za tři měsíce 6400 platících návštěvníků.

Příští rok se na Program péče o krajinu vyčlení z národního rozpočtu 200 milionů korun, tedy stejně jako v letošním roce. Program slouží především k financování péče o chráněné krajinné oblasti i další chráněná území. Vzhledem ke kritice pozdního vypisování výzev ministerstvo spustilo přijímání žádostí o podporu už dnes, a to do letošního 14. prosince.

Loni se v Česku pokácelo 18.015 stromů podél silnic, nově vysazeno bylo 10.718. V tiskové zprávě to dnes uvedla ekologická organizace Arnika. I když počet pokácených stromů loni meziročně klesl, podle Arniky byl poměr vykácených k nově zasazeným horší než v letech 2020 a 2019. Arnika také upozornila, že silničních stromořadí v české krajině stále ubývá.

Vysazování stromů má smysl, pohlcují spoustu oxidu uhličitého a dokáží zadržet uhlík. Stromy ale zároveň nedokáží vykompenzovat celou uhlíkovou stopu lidstva. Na on-line semináři Klimatické koalice to dnes řekla Jana Smolíková z neziskové organizace CI2. Takzvané uhlíkové offsety by proto měly být doplňkovým řešením, pro krajinu a přírodu mají mít i další přínos.

Lesy města Rokycan, s 3650 hektary porostů pátý největší vlastník obecních lesů v ČR, zaznamenaly výrazný pokles stromů napadených kůrovcem. Odhalilo jim to druhé letošní satelitní snímkování na všech polesích. Odkrylo jen šest ohnisek, za něž se považují tři a více napadených stromů. Při vůbec prvním snímkování v červenci objevili lesníci 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření, řekla mluvčí radnice Adriana Jarošová.

Do tajné fáze letošního hlasování v anketě o Strom roku postoupí z desítky finalistů jen pětice, která bude mít nejvíce hlasů. V předchozích letech se hlasovalo o všech finalistech. V tiskové zprávě o tom za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku. Letos průběžně vede lípa u Nepomyšle na Lounsku, v tajné části hlasování už budou výsledky skryté, aby neovlivňovaly hlasující.

Aktivisté z ekologické organizace Greeanpeace protestovali v Chomutově proti kácení dřeva v Krušných horách. Předtím sledovala organizace pomocí GPS trackeru buky pokácené u Horního Jiřetína. Nejprve se ocitly na skládce dřeva u Mariánského Údolí a teď jsou podle Greenpeace v průmyslové zóně Zadní Vinohrady v Chomutově. U zpracovatelského závodu v Chomutově rozvinuli dnes odpoledne aktivisté transparenty s nápisy „Zločin proti přírodě“, „Místo zločinu vykáceno“ nebo „Nenechme vzácné lesy proletět komínem“.

Sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu.

Pozitivní vliv na společenstva rostlin mají podle vědců takzvané skákající geny, které dokážou zvýšit jejich odolnost vůči konkurenci. Skákající geny jsou parazitická DNA v rostlinách. Přestože na jednotlivou rostlinu mají tyto geny spíše negativní vliv, na úrovni populací rostlin zvyšuje gen jejich produktivitu. Na studium rozmanitosti uvnitř druhů rostlin se zaměřili vědci z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV ČR), jejich studii publikoval časopis Journal of Ecology.

Plzeň chce mít na svém území více zeleně, město proto rozdá lidem větší stromky, které si budou moci vysázet na své zahrady a pozemky. Schválili to dnes radní, pro letošek se počítá s milionem korun, za který by město mohlo pro zájemce koupit až kolem 300 větších stromů. Pokud bude o výsadbu mezi lidmi zájem, projekt by pokračoval v příštím roce, řekl náměstek primátora odpovědný za dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Projekt a jeho finanční krytí musí ještě v září schválit zastupitelé.

Horní hranice lesa v Krkonoších se vlivem rychlého oteplování v posledních desetiletích mění, postupuje směrem k nejvyšším oblastem hor, a to zhruba půl metru výškových za rok. Jde možná o jeden z nejviditelnějších projevů klimatické změny v ČR, řekl Václav Treml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).

Houby mají nyní dobré podmínky na celém území Česka, pravděpodobnost růstu je vysoká až velmi vysoká. Vyplývá to z dat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvyšší pravděpodobnost růstu hub je na horách, podle Petra Kohouta z Mikrobiologického ústavu Akademie věd to souvisí především s obecně vyšším úhrnem srážek.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Poukázali na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve svém článku, který publikoval časopis Nature Reviews Microbiology.

Způsob, jakým oomycety, houbám podobné organismy žijící ve vodě i na souši, ovlivňují celosvětové ubývání mořských trav, zkoumají v současnosti vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Podílejí se na mezinárodním projektu Restoreseas, jehož cílem je odhalit různorodost, distribuci, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech a propojených vodách. Projekt začal loni a bude pokračovat až do roku 2025.

Přibližně čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik Veřejná zeleň města Brna (VZMB) vysadil od loňského podzimu do letošního léta, nezvládla horké počasí a uhynula. Vysoká intenzita slunečního záření zničila mladé stromy třeba v okolí kampusu nebo ve Wilsonově lese. Správci městské zeleně chtějí ještě více rozšiřovat postupy jako půdní injektáže nebo zálivku s výluhy, které mají kondici rostlin zlepšit.

Parta tří cizinců si v pondělí v Obřím dole, klidovém území Krkonošského národního parku (KRNAP), kam je zákaz vstupu, rozdělala oheň a plánovala tam tábořit. Každý z nich dostal na místě pokutu 10.000 korun, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle něj letos v KRNAP žádný požár ve volné přírodě nezaznamenali. Strážci a lesníci Správy KRNAP nyní věnují kvůli suchu zvýšenou pozornost požárním rizikům.

Dobrovolní hasiči likvidovali v pondělí opuštěné ohniště v nepřístupném terénu v oblasti Schrammsteine východně od Bad Schandau. Stalo se tak v den prvního výročí rozsáhlého lesního požáru v Českém a Saském Švýcarsku. Návštěvníci oheň rozdělali na těžko přístupném místě o uplynulém víkendu na lesní půdě. Místo pod zemí dále doutnalo a němečtí hasiči museli ohniště v pondělí zlikvidovat. Správy parků na české i německé straně to uvedly v tiskové zprávě.

V loňském roce hořela v Česku největší plocha lesů za posledních deset let, celkem bylo zaznamenáno 2473 lesních požárů na ploše 1715 hektarů. Na 82 procentech plochy vznikly požáry lidskou nedbalostí. Lidským přičiněním vzniklo 1275 požárů z 2473. Největší podíl na zasažené ploše měl požár Národního parku České Švýcarsko, který vypukl loni 24. července a zasáhl 1060 hektarů. Lesní požáry loni představovaly 12 procent všech požárů v ČR, jejich podíl na celkovém počtu se v posledních letech zvyšuje.

Tisíce květů růží každý rok v létě provoní a rozzáří množstvím barev zahradu zámku v Nebílovech u Plzně. Roste tu na 100 druhů růží starých odrůd i moderních anglických růží. V barvách od bílé přes krémovou, světle žlutou a žlutou, růžovou až po fuchsiové, karmínové, šarlatové či rubínové odstíny červené nakvétají v druhé polovině června.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) varují před šířením invazivní rostliny lupiny mnoholisté, známé také jako vlčí bob. Žádají veřejnost o spolupráci v boji proti tomuto druhu, protože představuje pro krkonošské luční druhy značné riziko. Šíření lupiny mnoholisté omezí včasná seč luk, kde se vyskytuje, informovali zástupci Správy KRNAP. Tato jedovatá rostlina pocházející ze Severní Ameriky kvete v Krkonoších přibližně od června.

V Česku se loni obnovilo 50.058 hektarů lesů, což je zhruba stejná rozloha jako v roce 2021. Vysadilo se 39.970 hektarů lesů a přirozeně se obnovilo 10.088 hektarů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, které loni na obnovu lesů poskytlo 4,2 miliardy korun. Vysadilo se přes 225 milionů stromů, z toho 141,5 milionu listnáčů, kterých se podle ministerstva sází stále více. Cílem je vytvořit smíšené, druhově pestré lesy odolné vůči změnám klimatu.

V nevídaném množství letos vykvetl v národní přírodní památce Na Požárech nedaleko Rozvadova na Tachovsku v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les silně ohrožený rostlinný druh všivec lesní. Všivec potřebuje k životu vlhká otevřená stanoviště bez zastínění. Donedávna se v lokalitě vyskytovaly jen jednotlivé rostliny, letos tam ale vykvetly tisíce růžových květů drobných všivců. 

Národní park Šumava uložil pokutu jeden a půl milionu korun Městským lesům Kašperské hory, uvedl dnes server iROZHLAS.cz. Společnost loni v létě těžila dřevo v chráněné zóně v okolí Pěnivého potoka podle parku velmi nešetrným způsobem – svedla přirozený potok do potrubí, zanechala v lese až metr hluboké koleje a vybudovala nelegální cestu. Proti pokutě za nezákonný postup se kašperskohorské lesy chtějí odvolat, uvedla jednatelka firmy Hana Naušová.

Dopady předpokládaných klimatických scénářů na lesní ekosystémy střední Evropy budou zkoumat vědci z Mendelovy univerzity v Brně pod vedením britského experta na lesy Douglase Godbolda. V pětiletém projektu, který začal v tomto měsíci, budou sbírat data a dělat terénní výzkum ve Školním lesním podniku Křtiny, který je součástí univerzity.

V České republice by mělo být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) vysazováno víc stromů, a to i podél silnic. Musí ale jít bezpečnou výsadbu, která nebude bránit automobilové dopravě ani zemědělské rostlinné produkci. Legislativa se tím nejspíš bude zabývat ještě letos.

V národním parku České Švýcarsko zasahovali o víkendu kvůli drobnějšímu požáru hasiči. Podle správců parku šlo o o dva žhářské útoky. Informovala o tom dnes na Facebooku správa parku. Policie se případy zabývá, hořelo ze soboty na neděli na katastrálním území Vlčí hora, řekl policejní mluvčí.

Hřebenovka Českým Švýcarskem provede pěší turisty přes známá i méně známá místa. Nová turistická trasa se otevře 25. dubna a měří 101 kilometrů. Povede od obce Petrovice na Ústecku, přes skalní města Rájec a Ostrov, na nejvyšší stolovou horu v zemi Děčínský Sněžník a dál do Děčína a Růžovým hřebenem do Hřenska, přes atraktivní místa v národním parku až po Šébr. Poprvé se na ni budou moci pěší vydat 25. dubna, kdy se v osadě Sněžník v Jílovém na Děčínsku uskuteční slavnostní otevření.

Ministerstvo zemědělství letos rozdělí na příspěvcích na lesní hospodaření čtyři miliardy Kč. Dotace se budou financovat převážně z peněz EU z Národního plánu obnovy. Podpoří mimo jiné obnovu lesních porostů, využití technologií šetrných k přírodě nebo zvýšení podílu dřevin, které zpevňují porost proti větru a zlepšují kvalitu půdy.

Vědci objevili na tlejících kmenech v šumavském Boubínském pralese houbu ohňovec rezavohnědý. Jedná se o vzácný pralesní druh choroše, který se vyskytuje v Evropě jen na několika místech, a především ve vyšších pohořích.             

Žďár nad Sázavou nechal odborně ošetřit asi 400 let starý památný strom. Lípu srdčitou či malolistou podle arboristy Tomáše Dolenského trápila hniloba, která napadla jednu z větví. Strom potřeboval úpravu, aby bylo bezpečné se kolem něho pohybovat, roste u cyklostezky nedaleko společnosti Tokoz.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) začaly těžit přestárlé smrkové porosty v okolí nově vyhlášené brdské přírodní rezervace Klobouček. Cílem je proředit smrkové monokultury a přispět k jejich proměně na pestré lesy. Pro zvýšení druhové pestrosti lesníci pod vzrostlé smrky navíc vysadí listnaté stromy a jedle.

Díky dobrovolníkům, kteří se zapojili do projektu Sázíme budoucnost, přibylo v Česku jen za uplynulý rok 1,7 milionu stromů. Iniciativa, se kterou před čtyřmi lety přišla Nadace Partnerství, je za třetinou svého cíle vysadit deset milionů stromů. Celkem jich už lidé vysadili 3,7 milionu. Do výsadeb se za celou dobu zapojilo přes 78.000 lidí na více než 7000 akcí, které nejčastěji pořádaly obce a města, uvedl dnes na tiskové konferenci strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

Vzácná orchidej vstavač kukačka by mohla v Českém středohoří růst na více místech. Kriticky ohrožený druh nyní roste pouze v přírodní rezervaci Bohyňská lada na Děčínsku. Plán na jeho záchranu zahrnuje ochranu před divočáky a pěstování v umělé kultuře tak, aby je odborníci časem vysadili na místa, kde dříve rostly. Vstavače mohli dřív lidé vidět zhruba na 50 místech.

Novela zákona o myslivosti by měla podle ekologů umožnit snížení minimální výměry honiteb ze současných 500 hektarů na 200 hektarů. Menší vlastníci a pachtýři by měli mít možnost na svých pozemcích samostatně myslivecky hospodařit kvůli ochraně před škodami zvěří. Hnutí Duha na požadavcích na změnu zákona spolupracuje s dalšími organizacemi, jako je spolek Pro Silva Bohemica, Český svaz ochránců přírody nebo Česká společnost ornitologická.

V Botanické zahradě v Liberci vykvete zřejmě za měsíc žlutokap šedý, květenství má od začátku ledna. Minimálně v evropských podmínkách jde o jedinečnou událost, v Liberci pokvete teprve potřetí. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí kraje Jan Mikulička. Zahrada je příspěvkovou organizací kraje.

Alejí roku 2022 je Lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. Zvítězila ve dvanáctém ročníku ankety o nejkrásnější alej roku, kterou pořádá sdružení Arnika. Výsledky dnes oznámila herečka a patronka soutěže Petra Vojtková. Pro stromořadí hlasovalo 1041 lidí. Smyslem soutěže je prohloubit zájem lidí o stav veřejné zeleně. Letos soutěžilo 92 stromořadí. Nominovaných bylo původně 93, jedna alej byla ale mezitím vykácena.

Čeští vědci objevili nový druh parazita, jehož genetický kód se zásadně liší od převážné většiny organismů včetně člověka. Cizopasník je pro odborníky velmi cenný, jelikož díky němu mohou manipulovat s genetickým kódem a prohloubit tak další biologický výzkum, uvedla dnes v tiskové zprávě Akademie věd (AV). Na nálezu se podíleli molekulární biologové z Mikrobiologického ústavu AV a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV.

V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci v lednu vidět tropické květy a plody či chameleony a drobné ještěrky felsumy. Skleník Fata Morgana, ve kterém se tropická expozice nachází, mohou lidí navštívit každé úterý až neděli. Brzy také rozkvete nejmenší leknín na světě, který je ve skleníku novinkou. Zájemci mohou také přijít na noční komentované prohlídky s názvem Džungle, která nespí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) si letos připomene 60. výročí založení. Jednou z hlavních událostí bude na podzim otevření nového Návštěvnického centra KRNAP v areálu bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Šedesát let od založení KRNAP uplyne 17. května, společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

Národní hřebčín Kladruby obnovil téměř tři kilometry historických jabloňových alejí v okolí stáje Josefov a na Kmínce. Vysázeny byly kolem roku 1925 a část stromů se dodnes zachovala. Aleje jsou součástí Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Původně měly zřejmě i praktický účel, řekla vedoucí střediska Správa kulturní krajiny Národního hřebčína Jana Votrubová.

Pardubice nechaly v centru města ošetřit kořeny deseti stromů živinami, odborníci je aplikovali speciálními injekcemi. Javory rostou na Pernštýnském náměstí. Díky ošetření zvládnou lépe podmínky městské zástavby, uvedla radnice v tiskové zprávě.

V Botanické zahradě Praha mohou návštěvníci nově vidět nejmenší leknín na světě. Expozici tropických deštných lesů ve skleníku Fata Morgana, kde je leknín trpasličí umístěn, lze navštívit každé úterý až neděli. Ve volné přírodě tato vodní rostlina již neexistuje.

Cesta k Pravčické bráně v národním parku České Švýcarsko bude od příštího týdne přístupná jen o víkendech. Ve všední dny bude pokračovat kácení stromů narušených požárem, který v létě zasáhl plochu přes 1000 hektarů. Pracovat se bude také v areálu Sokolího hnízda. Geologové prohlédli soutěsky v Hřensku a další místa v parku, kde hořelo. Na základě jejich závěrů se rozhodne o dalším postupu prací.

Rybáři na Mnichovohradišťsku dnes vypustili do říček Mohelka a Zábrdka 2000 malých pstruhů obecných potočních. Další by měli do potoků a řek v jižních oblastech Středočeského kraje nasadit v příštím týdnu. Celkem se jich tak do řek a potoků dostane téměř 11.400. Na nákup násady dostal Český rybářský svaz dotaci 150.000 korun od Středočeského kraje, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.

Sázením desítek stromů včetně ovocných oslaví v sobotu v Novém Boru na Českolipsku Den Stromů. Ovocné stromy, vrby, břízy, ale také třeba ořešáky budou lidé pod vedením odborníků sázet v prostoru kolem bytových domů v dolním Pihelu. Na nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči získalo město 220.000 korun z programu ministerstva životního prostředí, řekl znovuzvolený novoborský starosta Jaromír Dvořák

Mykologové na ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková. Madeira je ostrov v Atlantickém oceánu, autonomní oblast Portugalska.

Jednadvacátým ročníkem bude letos v Pelhřimově pokračovat vysazování stromů věnovaných dětem narozeným ve městě během uplynulého roku. U příležitosti Dne dřeva a stromů bude 17. října v zadní části Městských sadů vysazeno na 60 stromů, zatím rodiče přihlásili 47 dětí, řekl Josef Slavětínský z pelhřimovského městského úřadu.

Ochránci přírody sbírají v okolí Žehuně na Kolínsku žaludy vzácného dubu pýřitého. Vypěstují z nich malé sazenice, které tam v následujících letech vysadí. Žaludy sbírají už dva roky a zatím mají 250 sazenic. Cílem je získat čtyřnásobek. První sazenice se budou vysazovat v roce 2023, informoval dnes Český svazu ochránců přírody Vlašim.

Před dvěma měsíci vypukl v národním parku České Švýcarsko nejrozsáhlejší lesní požár v historii ČR. Tisíce hasičů bojovaly s plameny 20 dní, poté ještě déle, než měsíc hlídali požářiště dobrovolné jednotky a strážci parku, kteří teď procházejí park a evidují další poškození. Oheň kromě stromů a skalních útvarů v rezervaci poničil i informační cedule či automatické sčítače.

Rostliny schopné přežít v extrémních vysokohorských podmínkách himálajského Ladaku ukazuje nová výstava v průhonickém zámku. Expozice přibližuje také výzkum těchto druhů, který provádí experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR. O výstavě za ústav informovala Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Ladak je nejméně osídlenou oblastí Indie, z hlediska přírody velmi cennou. Tým z Botanického ústavu tamní flóru studuje od 90. let.

Jen 30 kilometrů od Brna pěstují v Přibicích dva nadšenci stovky subtropických rostlin a provozují Exotickou zahradu. Je nejen atraktivním turistickým cílem, ale i vyhledávaným místem pěstitelů, kteří si jezdí kupovat sazenice. Dlouhá léta pěstoval Miroslav Effenberger rostliny na zahradě u svého domu, ale čím dál vyšší zájem návštěvníků i pěstitelů jej dovedl k tomu, že nedaleko koupil starý dům s velkým pozemkem a proměnil je na zahradu o ploše 2000 metrů čtverečních.

Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí.

Stromům ve městech, které jsou vysazené podél silnic nebo v dlažbě, se snaží pomoci vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Stromy trpí nevhodným složením i utužením půdy v kombinaci se suchem a teplem. Jednou z možností, jak jim pomoci je využití takzvané injektáže.

Správa národního parku České Švýcarsko chce ponechat obnovu lesa po rozsáhlém požáru převážně na přírodě. Vysazovat dřeviny ve velkém nemá v plánu. Oheň zasáhl 1060 hektarů ploch, na kterých rostly hlavně smrky.

Náklady na likvidaci požáru v Národním parku České Švýcarsko dosáhnou stovek milionů, řekl dnes na místě novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O možné náhradě ušlých zisků podnikatelů se bude teprve jednat až v následujících týdnech, až se ukáže, jak velký výpadek turistického ruchu bude. Ministerstvo pro místní rozvoj je připravené vypsat titul na sanaci škod na infrastruktuře obcí.

Kvůli odstraňování kůrovcem napadeného dřeva u Černého a Čertova jezera na Šumavě doporučují lesníci turistům, aby zvolili jinou trasu. Kůrovcové dřevo aktuálně zpracovávají v hospodářských lesích u Železné Rudy v místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem. V porostech se těží a na některých cestách jezdí kamiony naložené dřevem a další těžká lesní technika. Lesníci nechtějí oblast uzavřít,

Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha,

Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák – Keprník v Jeseníkách, jejichž část loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha zrušilo ministerstvo životního prostředí. Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků se díky novým výjimkám zvýšila v oblastech

Stále se zvyšující stavy zvěře způsobí v lesích po celém Česku velké škody hlavně na mladých stromech. Podle statistiky zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů z kontrolních stanic je v oplocených částech lesů, kam zvěř nemá přístup, v 63 procentech případů větší počet malých stromů než stromů na volné ploše. V tiskové zprávě o tom informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dostala podnět ohledně nelegálního vykácení starých buků v Krušných horách. Mluvčí inspekce Jiří Ovečka dnes řekl, že inspekce případ vyšetřuje. Lesy ČR pokácely 200 let staré stromy na dvou pasekách u Litvínova. Podnět podala organizace Greenpeace, která žádá, aby se státním podnikem bylo zahájeno přestupkové řízení a byla zakázána těžba starých porostů v okolí.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) odmítl názor Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), že současná kritická situace českého lesního hospodářství je také výsledkem nevhodného způsobu hospodaření Lesů ČR.

pěstební skleníky v botanickém zázemí. Vidět v nich mohou tropické a subtropické rostliny z různých koutů světa. O víkendech se v nich budou konat pravidelné komentované prohlídky, řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

začít na začátku dubna. Nejvíce nových stromů bude vysazeno v novém lese Lítožnice, který vzniká mezi městskými částmi Běchovice, Dubeč a Koloděje. Za celý loňský rok LHMP do pražských lesů vysadily asi 220.000 sazenic.

omu neměly povolení. Upozornily na to dnes Hospodářské noviny. Podle vedoucího odboru životního prostředí na krajském úřadě Tomáše Buriana může jít o přestupek. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová Hospodářským novinám řekla, že je na místě přiznat chybu.

Kroměřížská radnice dokončila novou naučnou stezku v lesoparku Barbořina. Je dlouhá jeden kilometr a seznamuje návštěvníky s tím, kdo v lese žije, čím se živí, co lze v lese najít a také s tím, co do lesa nepatří. V dnešní tiskové zprávě to uvedla vedoucí radničního odboru regionálního rozvoje Simona Prečanová.

Přibližně polovinu stromů v lipové aleji v ulici K Vápence v Pardubicích bude asi možné zachránit. Město chce jinak stromy vykácet kvůli stavbě autobusového terminálu. Část vzrostlých stromů ale půjde podle odborné firmy přesadit jinam. „Jedna strana blíž k nádraží by prakticky celá až na dva tři stromy měla být přesaditelná. V současné době řešíme umístění stromů, jestli by se měly dát všechny na jedno místo, nebo rozmístit po městě.

Na Pálavu se do národní přírodní rezervace Děvín vrátí tradiční lesní hospodaření ve formě nízkého lesa, takzvané pařeziny. Ochranáři pro tento způsob hospodaření vybrali zhruba 20 hektarů lesa na severních svazích Děvína, na kterých se budou střídat těžební zásahy. Cílem je podle ochranářů pomoci ohroženým druhům rostlin a živočichů. Na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR o tom informoval Vladan Riedl ze Správy CHKO Pálava.

V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky.

Vánoční stromky vyřezané v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) letos ke koupi nebudou. Vhodné smrčky pro použití na vánoční stromek totiž došly. Stromky s ekologickým certifikátem FSC správci parku každoročně před Vánocemi nabízeli v uplynulých deseti letech. Mezi lidmi o ně byl vždy velký zájem. Prodej se odehrával před sídlem KRNAP ve Vrchlabí a ceny se podle velikosti stromku pohybovaly od 100 do 200 korun za kus.

Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé.

Nezisková organizace Greenpeace se odvolala k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu o těžbě dřeva v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří. Od ministerstva žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu by se podle Greenpeace mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána od ledna příštího roku samovolnému vývoji.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) během podzimu plánuje hnojením dodat živiny 17 hektarům horských luk. S vyváženým koloběhem živin to má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, informovali dnes ČTK zástupci Správy KRNAP. Správa národního parku déle než 20 let podporuje návrat pravidelného hospodaření, díky němuž louky vznikly a bez něhož nemohou existovat.

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Většina lesů v Národním parku České Švýcarsko, které napadl lýkožrout smrkový, bude ponechána spontánní obnově. Kácí se teď už jen tam, kde hrozí nebezpečí, tedy třeba v blízkosti silnic. Smrkové lesy jsou zhruba na polovině území parku. Vysázeny byly na začátku minulého století poté, co stromy tehdy napadla bekyně mniška. Ještě předtím, než stromy začal likvidovat kůrovec,

Jeskyňáři našli v Moravském krasu dalších pět nových menších prostor, jsou v nich krápníky, které rostou jakoby proti zákonům gravitace. Prostory jeskyňáři našli díky prokopávání nánosů v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi. Přes závrt, tedy přes propad v zemi, se už dříve dostali do rozlehlého dómu, který má asi 30krát 30 metrů.

Proti možnému otevření čedičového lomu Slap se v Chuchelně na Semilsku vyslovilo 81 procent hlasujících. Závěry referenda jsou pro zastupitelstvo závazné, do hlasování se v obci zapojilo 471 lidí, což je 59 procent oprávněných osob, vyplývá ze zápisu zveřejněného na úřední desce obce. Referendum se konalo současně s volbami do Poslanecké sněmovny, ne každý volič ale hlasoval i v referendu.

Vesnička Lipka u Horního Bradla je známá především díky mohutné památné lípě, která získala v roce 2016 titul Strom roku. Pár metrů od této lípy se nachází hrobka pánů Kustošů, bývalých majitelů panství Lipka. Později se Lipka stala majetkem Auerspergů a kněžna Vilemína nechala hrobku opravit. Zřejmě v roce 1876 byly k hrobce vysazeny dva javory kleny.

Dne 16. října 2021 se koná akce „Den za obnovu lesa“. Tato akce se bohužel minulý rok kvůli restrikcím neuskutečnila. Nicméně rok předtím se jednalo o největší akci svého druhu v Česku na podporu obnovy lesa a zúčastnilo se přes 32 tisíc dobrovolníků. Tento předloňský úspěch poukázal na to, že nám záleží na osudu českých lesů a krajiny.

Pracovníci městské organizace Lesy hlavního města (LHMP) vysadí na podzim 83.900 sazenic lesních dřevin. Skoro polovina z nich je určena na osazení plochy v blízkosti přírodní památky Lítožnice na východě Prahy, kde vzniká nový les, sdělila mluvčí LHMP Petra Fišerová. Letos na jaře lesníci zasadili 112.000 stromů, v loňském roce to bylo 206.000 sazenic.

Kroměříž obnoví ve třech lokalitách stárnoucí zeleň. Desítky nových stromů a tisíce keřů a květin se postupně objeví v ulici Generála Svobody, ve vnitrobloku v ulici U Sýpek a v Axmanově ulici. Odborníci tam ošetří také stávající dřeviny, chystá se ale i kácení, sdělili v tiskové zprávě zástupci kroměřížské radnice.

Díky dotaci Pardubického kraje upraví během října a listopadu 2021 Základní škola 28. října 581 v Žamberku prostředí zahrady u školní družiny tak, aby se do ní opět navrátil život, který sem odnepaměti patří.

Letošní ročník výstavy orchidejí v botanické zahradě v pražské Troji se soustředí na rostliny z oblasti Ekvádoru a Jižní Ameriky. Výstava se bude konat ve skleníku Fata Morgana od čtvrtka 23. září do neděle 10. října. Návštěvníci se mohou těšit asi na 650 orchidejí, jak informovala mluvčí zahrady Michaela Bičíková. Expozice s tématem Miniatury a giganti Ekvádoru se konala už v roce 2020,

Dub zvaný Dubisko valašisko tvrdé, který stojí na kopci Strážnice nad obcí Kozlovice na Frýdecko-Místecku, vydržel pustošivou vichřici i částečné vypálení. Jeho stáří se odhaduje na 500 let a nyní se dostal do finále soutěže Strom roku, jejíž výsledky organizátoři vyhlásí příští týden. Obvod kmene stromu je 400 centimetrů. Název dubu pochází od zesnulé kronikářky,

vory. Stromy ponesou jména blanenských osobností, které může navrhovat i veřejnost. Radnice to uvedla na svém webu.
Stromořadí lip se bude jmenovat Salmova alej blanenských osobností.

V grantové výzvě Sázíme budoucnost Nadace Partnerství na podporu podzimního sázení stromů uspělo 55 projektů, mezi nimi například i veřejný ovocný sad. Nadace mezi ně rozdělí přes 2,3 milionu korun. Peníze v říjnu a listopadu využijí na vítězné projekty dobrovolníci z neziskových organizací, školy, farnosti či radnic. Nadace o tom informovala v tiskové zprávě.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos vyřezá borůvčí na přibližně čtyřech hektarech květnatých luk. Jde o jejich ochranu před zarůstáním. Borůvčí na loukách je důkazem postupné přeměny louky v původní les, sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Záchranná genofondová zahrada Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí se po opravách stala přidruženým členem Unie botanických zahrad. V zahradě je více než 300 druhů či klonů ohrožených krkonošských rostlin, tedy zhruba třetina krkonošské flóry. Členství v unii pomůže zahradě KRNAP při spolupráci s ostatními zahradami na záchraně rostlin.

Česká společnost ornitologická (ČSO) vybuduje v ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku soustavu různě velkých mělkých tůní a ostrůvků zvanou ptačník. Dílo bude mít rozlohu tři hektary. Ornitologové tím významně rozšíří již existující mokřad, který pomůže vzácným ptákům, obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v krajině.

Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než se předpokládalo. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž spolupracovali vědci z Česka. Jeden hektar nedotčených tropických lesů v horách uloží přibližně 150 tun uhlíku. Odpovídá to množství emisí oxidu uhličitého (CO2) ročně vyprodukovaných při výrobě elektřiny pro stovku domácností.

Letošní chladnější a deštivější počasí prospělo lesním porostům. Lesy ve správě Mendelovy univerzity, které se rozkládají od severního okraje Brna až k Blansku, nyní mají prostor zotavit se po vlnách extrémního sucha a přemnožení kůrovce v letech 2015 až 2019. Postižení z minulých let si s sebou však hlavně dospělé stromy ponesou ještě dlouhou dobu.

Přírodovědci objevili v malé příhraniční rezervaci Ostrůvek na Tachovsku 90 druhů lišejníků a dva vzácné brouky, řekla Zuzana Blažková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Český les, kam nenápadné, těžko přístupné a neprozkoumané území u Lesné patří. Cílem bádání je až v posledních letech, jde o mapování vybraných druhů rostlin a živočichů organizované

Na další sázení listnatých stromů v městech a obcích nabídne ministerstvo životního prostředí (MŽP) 350 milionů korun. Vedle individuální výsadby úřad nově podpoří i velké výsadbové projekty. Příjemci dotace však musí zajistit také vysazení dalších listnáčů, financované z jiných zdrojů. O oba typy dotací si zájemci mohou požádat od 2. srpna, uvedla …

Malá skupina studentů Univerzity Pardubice absolvuje etnografický výzkum, dvacet dní budou v polární oblasti Švédska, bez internetu, telefonního signálu i kontaktu s jinými lidmi, uvedla škola v tiskové zprávě.
Malá skupina studentů Univerzity Pardubice absolvuje etnografický výzkum, dvacet dní budou v polární oblasti Švédska, bez …

Město Horní Jiřetín podalo stížnost Evropské komisi v souvislosti s kácením a těžbou dřeva v Krušných horách v oblasti Mostecka. Radnice společně s hnutím Greenpeace požadují ochranu území. Informovala o tom Zuzana Arnadová z Greenpeace. Krajský úřad nyní jedná s vlastníkem o uzavření smlouvy.

Pracovníci společnosti Lesy ČR před několika dny v lese nedaleko Krnova na Bruntálsku pokáceli několik stovek let starý majestátní dub. Firma sdělila, že o pokácení stromu chybně rozhodl jeden ze zaměstnanců. Uvedl to server iRozhlas.cz. …

Zkoumání letokruhů stromů pomáhá zjistit, jaký typ vichřic narušil lesy. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Podle odborníků nastává sčítání škod krátce po vichřici málokdy, bývá tedy nejasné, jaké druhy vichřic škody způsobují. Využití dendrochronologie otvírá nové možnosti. Studie přinesla také nové …

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé ČR. Několikaletý monitoring hub na stanovištích mimo lesy přinesl i další pozoruhodné objevy, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Monitoringu hub v krkonošských

Jabloň u Lidmanů v Machovské Lhotě na Náchodsku, která zvítězila v loňském ročníku ankety Strom roku, ošetřil arborista. Cílem je zhruba pětasedmdesátiletý strom zachovat a podpořit místní ovocnářskou tradici. Strom má dutý kmen, přesto stále plodí. Z ořezaných větví vzniknou rouby pro další jabloně. Sdělili to zástupci arboristické firmy a Nadace

Bledulí je zatím na Ransku vidět pomálu, zatímco poslední roky se ukazovaly už koncem února. „Ale zřejmě je to takový standardní čas. Minulé zimy byly teplejší,“ řekl Dajč k letošku. Národní přírodní rezervace Ransko zabírá 695 hektarů území mezi Havlíčkovou Borovou a Starým Ranskem u Krucemburku. Bledule tam rostou na více místech. Vzhledem k nynějším …

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je 4× více, než je běžné v ostatních lesích v Česku. …

Návštěvnost Krkonoš v loňské letní sezoně byla druhá nejvyšší za posledních devět let. Nadprůměrná byla i přesto, že turistický ruch byl po významnou část loňského roku omezen restrikcemi kvůli epidemii koronaviru. Růst návštěvnosti vyplývá z dat automatických sčítačů turistů, kterými Správa Krkonošského národního parku od roku 2012 vždy od května …

Řízené vypalování porostů může významně podpořit výskyt vzácných druhů pavouků na stepních lokalitách. Vypalování vytváří stanoviště s rozvolněnou vegetací a obnaženým substrátem, což vyhovuje třeba kriticky ohroženému slíďákovi suchopárovému, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Požáry přírodního původu formovaly krajinu po tisíciletí. …

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil letošní rok Rokem vážek. Ochranáři plánují různé tematické akce, pokud to situace kolem koronaviru dovolí. Svaz nabízí i peníze na projekty, které vážkám pomohou. „Vyhlášením tematického roku by ČSOP rád upozornil na ohrožení konkrétní skupiny rostlin či živočichů a vyzval veřejnost k zapojení do její ochrany,“ uvedl ředitel Kanceláře ČSOP Petr Stýblo. …

Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylén. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami. …

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) loni v krkonošských lesích vysázela téměř 39.000 stromků převážně listnatých dřevin. Šlo o v lesích chybějící druhy, které by měly přispět ke zdravějším stabilnějším lesům. Obnova se dotkla asi 17 hektarů lesů. …

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit mezi 22 až 25 miliony metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). …