ZVÍŘATA

Do Vlastivědného muzea v České Lípě se po více než měsíci vrátila ukradená živá želva nádherná. Nyní je v karanténě. Přístup k vodním želvám do bazénku na Rajském dvoře bude nově zamezovat oplocení, řekl ředitel muzea Zdeněk Vitáček.

Mezinárodní vědecké konsorcium BioRescue, které usiluje o záchranu nosorožce bílého severního, se dohodlo na spolupráci s americkou genetickou společností Colossal Biosciencese. Američtí vědci by měli pomoci obnovit genetickou rozmanitost nosorožců ze vzorků v muzeích a přenést ji do případné nové budoucí populace nosorožců. V tiskové zprávě to dnes uvedla ZOO Dvůr Králové nad Labem, která činnost týmu BioRescue koordinuje. V roce 2021 Američané vzbudili ve světě pozornost svými plány na oživení mamuta srstnatého.

Vyhlášení lokality Soutok v jihovýchodním cípu České republiky chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) by podle ochránců přírody bylo příležitostí k ukončení komářích kalamit. Dosud se podle ochránců v jejich řešení postupovalo nekoordinovaně. CHKO vyhlašuje vláda, ministerstvo životního prostředí nyní k možnému vyhlášení Soutoku sbírá připomínky. Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včela medonosná nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí. V Česku žije těchto včel přibližně 500 druhů, ale minimálně třetina z nich je dnes ohrožena vymizením.

V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.

V českobudějovické vodní nádrži Bagr se přemnožují sinice a vyskytuje se v ní také nežádoucí invazivní druh ryby slunečnice pestré. Vychází to z průzkumu vědců, kteří se v těchto dnech na vodní plochu v blízkosti centra Českých Budějovic zaměřili. Výsledky mají poskytnout podklad k tomu, jak nádrž využít.

V obnoveném mokřadu V Krejdách nedaleko Žďáru nad Sázavou žije rak říční. Zvlášť chráněný druh je v České republice kriticky ohrožený. Podle Vojtěcha Kodeta ze spolku Gallinago, který o mokřad pečuje, se výskyt raků podařilo potvrdit letos při pravidelné kontrole obojživelníků. Mokřad byl obnovený díky kampani Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody.

V národním parku České Švýcarsko se narodilo minimálně pět vlčat. Správcům parku se je podařilo na kameru zachytit při jejich hře, video zveřejnili na na sociálních sítích. Vlci se objevují na Děčínsku v posledních letech. První reprodukci vlků obecných v Českém Švýcarsku v novodobé historii doložili vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) na podzim roku 2021.

Syslům, které na letišti v Hodkovicích nad Mohelkou vypustili ochránci přírody v roce 2017, se daří. Rozmnožují se a v minulém roce jich tam už napočítali 220. Letošní monitoring ještě není u konce, vypadá to ale, že počty opět narostly, řekla koordinátorka záchranného programu Lenka Čolobentičová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). 

V Hrotovicích na Třebíčsku je do neděle k vidění na 150 druhů papoušků a dalších okrasných ptáků. Vystaveni jsou i loriové, chovaní v České republice výjimečně. Výstavu, kterou velikostí předčí jen Exota Olomouc, místní svaz chovatelů pořádá pravidelně od začátku 80. let minulého století. Během dvou dní ji podle předsedy svazu Petra Hedbávného obvykle navštíví více než 2000 lidí.

I přes odpor několika místních obyvatel usiluje brněnský developer Domoplan o stavbu jezdeckého klubu Srpek u stejnojmenného rybníka v Kuřimi na Brněnsku. Před sedmi lety stavbu plánoval místní podnikatel a otec mladé jezdkyně Marian Michlíček. Když se mu nepodařilo získat kvůli odporu místních potřebná povolení, projekt prodal a mezitím postavil zázemí v nedalekých Ostopovicích, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.

Vědci z několika pracovišť zahájí projekt zaměřený na sledování populace pstruhů ve 200 lokalitách na Šumavě a okolí. Podílejí se na něm zástupci Česka i Německa. Projekt, který potrvá tři roky, má především zjistit původní druh pstruha, jeho množství, stav, zdravotní kondici nebo případný výskyt parazitů. Vědci to řekli novinářům v Borových Ladách na Prachaticku.

V Česku mohou být až desítky velkých kočkovitých šelem bez prokázaného původu. Několik desítek zvířat také nemusí mít zajištěné dobré životní podmínky. Odebrat šelmy chovatelům ale není jednoduché, státu chybějí kapacity pro jejich umístění, řekl Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv a zástupce ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.

Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli 42 mláďat, podle ochranářů jde o rekord v novodobé historii. Zahnízdilo zde celkem 23 párů sokolů, je to o dva hnízdící páry a jedno mládě více než v dosud nejúspěšnějším roce 2021. Počet vyvedených mláďat meziročně kolísá, například loni jich hnízda opustilo 28. Z pohledu stability populace je ale důležitější počet hnízdících párů, sdělili zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Napichování živých nástražních rybek na háčky je barbarské, obratlovci bolest cítí, píší biologové v otevřeném dopise ministru zemědělství Markovi Výbornému (KDU-ČSL). O zaslání dopisu informoval spolek obránců zvířat OBRAZ v tiskové zprávě. Biologové a ochránci zvířat požadují, aby ministr podpořil zákaz rybolovu na živou nástražní rybu.

V chemičce Spolchemie v centru Ústí nad Labem chovají včely. Med od 200.000 včel podrobí detailní analýze. Chemici chtějí zjistit, jaké prvky bude obsahovat. Nepředpokládají, že by to byly těžké kovy či jiné nebezpečné látky. Přímo v areálu je mnoho akátů a v okolí jsou v parcích a na sídlištích lípy. Snůška by mohla být až 30 kilogramů medu, předpokládá Roman Dejmek, který ve Spolchemiii pracuje v oblasti řídících systémů a sám přes deset let včelaří.

Ornitologové v minulých dnech na polích u Ludslavic na Kroměřížsku pozorovali dropa velkého, největšího polního ptáka Evropy. V České republice hnízdil na jihu Moravy do roku 1996, od té doby se v tuzemsku objevuje velmi vzácně a výjimečně, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Táborské zoologické zahradě se podařilo rozmnožit sovu pálenou, která patří v Česku mezi silně ohrožené druhy. Chovaný pár vyvedl čtyři mláďata, která už mohou návštěvníci zoo vidět. V chovu zahrady jsou přitom sovy pálené teprve několik měsíců. 

Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Jde z velké části o hospodářsky nevyužívané území na ploše 100 hektarů, kde se vyskytují černé skládky, staré úložiště kalů a zarůstající zbytky říčních ramen.

Policisté zabavili na Lounsku ve spolupráci s krajskou veterinární správou bílého lva. Klec pro chov šelmy po technické stránce nesplňovala podmínky stanovené veterinárním zákonem a šelma nebyla nikde evidována. Informovala o tom dnes policejní mluvčí Ilona Gazdošová.

Vlk, kterého vypustili zoologové do volné přírody letos v lednu v Krušných horách, se zřejmě usadil v Sasku. Fotograf ho zachytil nedaleko německé Pirny v oblasti mezi Ústím nad Labem a Drážďany, což je vzdušnou čarou asi 90 kilometrů od místa vypuštění.

Na zhruba 600 hnízdech čápů letos dobrovolníci zaznamenali mláďata. Do pozorování čapích hnízd se letos zapojilo 933 lidí, připojit se mohou i další. V tiskové zprávě o tom informovala Česká společnost ornitologická (ČSO).

Býk zpětně šlechtěného pratura doplnil tento týden skupinu kopytníků v pastevní rezervaci Janovský mokřad u dálnice D5 nedaleko Nýřan na Plzeňsku. Dvouleté zvíře přijelo z Nizozemí. V rezervaci, kterou vytvořil Plzeňský kraj, už žije menší skupina divokých koní a od začátku loňského roku také tři samice praturů. Příjezdem samce vznikla v Česku čtvrtá chovná linie zpětně šlechtěných praturů.

Stezka, která na Frýdecko-Místecku vede z Dolní Lomné k pralesu Mionší, je dočasně uzavřena. Hrozí tam pád stromů a také tam hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Stromy jsou napadeny kůrovcem a václavkou. „Od 1. srpna bude možné chodník po hranici pralesa prořezat, a pokud to provozovatel naučné stezky a lesníci vyhodnotí jako bezpečné, návštěvníci se budou moci vrátit,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Biologové objevili v Českých Budějovicích kriticky ohrožený druh čmeláka klamavého. Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často a vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Studie publikovaná v časopise Science ukázala, že zvířata mohou přímo reagovat na změny v lidském chování.

Asi 800 kilogramů ryb dnes uhynulo v rybníku v Drozdicích u Pardubic. Podle policie, která se případem také zabývá, škoda předběžně činí asi 100.000 korun. Příčina znečištění vody a úhynu zatím není známa. Hasiči začali rybník ředit čistou vodou, řekl starosta městského obvodu Pardubice IV Jan Procházka (ANO). Obvodu, jehož jsou Drozdice součástí, rybník patří.

Tým Zoo Praha dnes odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího pražské zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat již předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníku U Kamenného stolu v pražské Vinoři.

Ministerstvo zemědělství nabízí farmářům dotaci na odhalení zvířat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení. Každoročně se to týká hlavně srnčat. Zemědělci mohou získat až 48.000 korun na asistenční systém, který se umisťuje na žací lištu strojů a varuje obsluhu. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě. Upozornilo také na to, že zemědělcům hrozí při sečení luk pokuta až 10.000 korun za nedbalost.

V ptačí rezervaci Josefovské louky u Josefova na Náchodsku se poprvé vylíhla dvě mláďata jeřábů popelavých. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Ochranáři žádají návštěvníky lokality, aby se nepokoušeli k jeřábům v tomto období přibližovat. Další novinkou ptačího parku je podle nich také pozorování vzácného kolpíka bílého.

Ornitologové překonali stometrovou výšku komínu teplárny v petrochemickém závodu Unipetrol u Litvínova a opatřili čtyři mláďata sokola stěhovavého kroužky. Při této aktivitě také zjišťují, čím se dravci živí a třeba i jejich zdravotní stav. Značení pomůže odborníkům do budoucna s identifikací ptáků, mohou sledovat jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí.

Most chce motivovat myslivce k odlovu přemnožených divočáků. Za jeden zastřelený kus dostane lovec odměnu 800 korun. Město tak chce ve svém katastru snížit počet divokých prasat, z nichž mají někteří místní obavu. Střílet se bude pouze mimo obydlené čtvrti. Novinářům to dnes řekl primátor Marek Hrvol (ProMOST).

Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. „Tyto unikátní záběry poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky,“ sdělil předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Podle něj by se Správa CHKO Jeseníky měla zasadit o ochranu vlků a rozšířit území vyhrazené pro jesenickou divočinu.

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem se po sedmi letech rozloučila se samcem tapíra čabrakového. Odcestoval do Španělska. V nedávno zrekonstruovaném pavilonu Asijský prales ho nahradí chovný pár tapírů čabrakových.

Sokolí pár, který hnízdí na komíně výtopny českobudějovické teplárny ve Vrátě, má čtyři mláďata. Jsou to zároveň první okroužkovaná mláďata sokola stěhovavého v ČR ze sledovaných hnízdících budek. V průmyslové lokalitě na předměstí Českých Budějovic zahnízdil sokolí pár poprvé v roce 2019. Od té doby se tam každoročně vrací. V tiskové zprávě o tom dnes informovala teplárna. Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem.

V Zooparku Chomutov se před měsícem vylíhlo mládě orlosupa bradatého, který se možná vrátí do volné přírody. Nový domov by mu mohla poskytnout španělská Andalusie. Šlo by o třetí mládě narozené v Chomutově, které by se do volné přírody vrátilo. Nejde ale o jednoduchý proces, protože se mládě přesouvá ještě v době, kdy neumí létat. Potrava mu bude zajištěna na dálku.

V Podkrkonoší se v posledních týdnech objevili vlci s menší mírou plachosti. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) byli v regionu opakovaně pozorováni jeden až dva vlci, kteří se přiblížili do vzdálenosti 30 až 40 metrů od člověka. Královéhradecký kraj proto upozornil obce a veřejnost na Trutnovsku a také na Rychnovsku na výskyt vlků s menší mírou plachosti.

Již desátou sezonu zaznamenali přerovští ornitologové na zimovišti v Přerově pobyt racka bělohlavého, který pochází z hnízdiště v jižní části Polska. Příběh o jeho putování mohou detailně sledovat díky kroužkování. Jednoho z velkých druhů racků, kteří žijí převážně na mořském pobřeží severní Evropy, označili žlutým odečítacím kroužkem původně polští ornitologové v květnu 2012 u města Paczków ležícího 120 kilometrů na sever od Přerova.

V plzeňské zoo dnes po tříměsíčním zimním spánku oslavili kulatiny všichni tři medvědi hnědí – brtníci, kteří patří u návštěvníků k nejoblíbenějším zvířatům zahrady. Nejstaršímu Mikymu je 30 let, večerníčkoví Honzík a Eliška jsou o deset let mladší. Oslavy narozenin jsou možné pouze s odkladem, když je v lednu prospí, řekl mluvčí Martin Vobruba.

Čeští vědci zatím nechtějí vypouštět do šumavské přírody další rysy. Neuvážený zásah by podle nich mohl narušit křehkou rovnováhu v populaci ohroženého zvířete. Rysové od svého vypuštění v Česku v druhé polovině 20. století sice ztratili zhruba čtvrtinu ze své genetické různorodosti, v poslední době se ale tento pokles zastavil.

Zoologové Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) prověřují údajná pozorování vlků, která lidé v poslední době začali ve větší míře zveřejňovat. Řadu lidí zaráží, že se někteří vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane. Zoologové národního parku na ověřování svědectví spolupracují s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně.

V papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku letos odchovali zatím 60 mláďat, například amazónky černotemenné či ary žlutokrké. Některé z nich už návštěvníci mohou vidět v expozicích. Zoo letos slaví 15. výročí založení. V sobotu je v plánu program ke dni ptactva. Zahradu tvoří kolem 110 prostorných voliér, k vidění je kolem 350 opeřenců v téměř 60 druzích. Převážnou část tvoří jihoameričtí papoušci, ale jsou tu také papoušci z Afriky či Austrálie.

Zaposlouchat se do pro lidské ucho neslyšitelných echolokačních hlasů netopýrů a vrápenců se budou moci letos návštěvníci Jeskyně Na Špičáku v Supíkovicích na Jesenicku. Ultrazvukové signály místních netopýrů zachytily speciální detektory, které je převedly do podoby slyšitelné člověkem. Jeskyně Na Špičáku bude první v Česku, která turistům nabídne poslech fascinujících signálů netopýrů při standardní prohlídce.

Tělo nosorožce Súdána, který byl posledním samcem svého druhu na světě, bylo vystaveno v muzeu v Nairobi, informovala agentura DPA. Nejslavnější nosorožec severní bílý na světě se vrátil do Keni po pěti letech. Súdán uhynul v Keni v březnu 2018. Následně byl převezen do Česka, kde se odborníci postarali o jeho konzervaci. Od té doby byl vystaven v historické budově Národního muzea, před dvěma týdny ale vycpané tělo Súdána zamířilo zpět do africké země.

Zoopark Chomutov na dnešek připravil oslavu 40. narozenin tuleně kuželozubého. Jde o nejdéle žijícího samce v evropských chovech. Tulení dědeček Kašek si během dne v rámci komentovaného krmení pochutná na svých oblíbených mořských sledích. Zatím se těší dobrému zdraví a nevyžaduje speciální péči.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků a předcházet tak možným kritickým situacím. Koordinaci projektu v Česku bude mít na starosti tým z brněnské Mendelovy univerzity. Vysoká škola o tom dnes informovala na svém webu.

Do budky na dvousetmetrovém komíně teplárny společnosti Ško-Energo v Mladé Boleslavi se po dvou letech vrátil pár ohroženého sokola stěhovavého. Na začátku března v ní samice vyvedla tři vejce. Letos šlo o první vejce v Česku na místech, která monitoruje společnost Alka Wildlife.   

V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v ČR. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.

Odborníkům se po více než dvou letech podařilo určit pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých, která se v září 2020 narodila v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Do určitého věku lze totiž jen velmi obtížně rozpoznat krokodýlí penis od klitorisu. „Pohlavnímu orgánu se v té době přezdívá kliteropenis,“ řekla mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská. Z krokodýlích mláďat s dosud neidentifikovaným pohlavím se nakonec vyklubali samci.

Pražská zoologická zahrada vybrala se svými kolegy v Mongolsku území pro transport koní Převalského, zvolili Údolí klášterů na východě Mongolska. To by se tak mělo stát čtvrtým územím v této zemi, kam se koně Převalského vrátí. První koně by z chovu pražské zoo i stávajících mongolských lokalit mohli být na vybrané území přepraveni v roce 2026.

Průhonický park bude kvůli odstřelu divokých prasat o víkendu pro návštěvníky uzavřený. S odstřelem přemnožených prasat začali myslivci už o víkendu před třemi týdny, všechny se ale tehdy nepovedlo zastřelit. Do parku se zvířata stahují kvůli rozrůstající se zástavbě v okolí parku.

Ústecká zoologická zahrada přišla o obě mláďata geparda štíhlého. Jejich narození znamenalo historický úspěch v chovu tohoto druhu. Mláďata však musela být utracena kvůli metabolickému onemocnění kostí. Mluvčí zoo Veronika Schranková uvedla, že jde o poměrně časté onemocnění, které spočívá v nedostatečné mineralizaci kostní hmoty. Mláďata se narodila loni v říjnu, první bylo uspáno před měsícem.

Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako třeba ježovky, a dokážou se potopit do hloubky až 30 metrů. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

V zoologické zahradě Ohrada v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se narodila dvě mláďata medvěda plavého. Jde o druhý odchov tohoto druhu v zoo a zároveň i v České republice. V tiskové zprávě o tom informovala asistentka ředitele hlubocké zoologické zahrady Petra Hoch Nová.

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejméně jedinců za dobu sčítání – 247. Bylo jich 13 druhů. Podle ornitologů je za nízkým počtem teplá zima, kdy ptáci vegetují i na nezamrzlých vodních hladinách mimo národní park. Loni ornitologové napočítali v parku 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí a stejně jako letos 13 různých druhů. Vědci vodní ptáky v parku sčítají od roku 2005, v některých letech šlo o tisíce kusů.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů než té, kterou mají další živočichové, oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Veterináři na konci loňského roku evidovaly tři případy úhynu loveckých psů kvůli nákaze Aujeszkyho chorobou, která se označuje také jako takzvaná pseduovzteklina. Pravděpodobně se nakazili od divočáků. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Veterináři proto upozorňují chovatele na riziko přenosu nemoci při kontaktu psů s divokými prasaty, které ji přenáší. Nákaza není nebezpečná pro člověka a v chovu domácích zvířat se v Česku dlouhodobě nevyskytuje.

Ornitologové v Česku i ve světě budou o víkendu sčítat vodní ptáky. Kromě Česka se zapojí dalších 143 zemí. Díky sesbíraným údajům odborníci mimo jiné zjistí, kde se nachází významná zimoviště vodních ptáků. Počítat se bude na řekách, rybnících, přehradách, jezerech i mořských pobřežích, uvedla dnes Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která akci organizuje v ČR. V neděli 15. ledna mají lidé zároveň poslední šanci odevzdat výsledky sčítání ptáků na krmítkách pro program Ptačí hodinka.

Kriticky ohrožení orli královští loni v Česku vyvedli 19 mláďat. Je to nejvíce od roku 1998, kdy v Česku tento dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezonách hnízdili výhradně na jižní Moravě, loni poprvé orli královští zahnízdili v ČR i mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách. Česká společnost ornitologická (ČSO) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Předloni vyvedli orli na jihu Moravy 11 mláďat.

Kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky v Česku doporučují odborníci omezit nebo zcela vyloučit krmení divoce žijících vodních ptáků jako jsou kachny a labutě. Při krmení dochází k velkému shlukování ptáků a vytváří se tak ideální podmínky k šíření nákazy, řekl Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

Plzeňská zoo rozšířila chov lemurů. Získala pár lemura korunkatého, kterého nikdy nechovala. Stala se tak 40. zoo v Evropě, která je má. Jádrem chovu jsou hlavně francouzské a britské zoologické zahrady. Prvním chovatelem v ČR byla v minulosti ostravská zoo, plzeňský pár je ale teď v ČR jediný, řekl dnes mluvčí zoo Martin Vobruba.

Pardubice musí vyřešit majetkový nárok na pozemcích, kde chtějí stavět zvířecí útulek. Na území jsou staré silážní jámy, přihlásil se člověk, který říká, že je jejich majitelem. Dnes to řekl primátor Jan Nadrchal (ANO). Věcí se podle něj zabývají právníci města. O potřebě nového místa pro útulek se debatuje od roku 2003. Radnice dlouhodobě hledala vhodné místo,

O vánočních svátcích se mohou vlastníci zahrad zapojit do soutěže v pozorování ptáků. V pátek startuje zimní kolo soutěže Živá zahrada, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Ochránci přírody objevili v trusu velkých kopytníků v přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku plasty. Mohou jim způsobit zdravotní komplikace. Plasty se do potravy kopytníků dostaly z nedaleké skládky komunálního odpadu v Benátkách nad Jizerou. Podle starosty Benátek nad Jizerou Karla Bendla (ODS) plasty v rezervaci nepocházejí z benátecké skládky, ale zřejmě jsou z pozůstatků černých skládek v okolí.

Tři vlčí smečky, které zasahují na Broumovsko, se letos rozrostly. Fotopasti zachytily v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami minimálně 20 letošních vlčat. I přes tento přírůstek se na Broumovsku může pohybovat celkem 20 až 30 jedinců, tedy početně se vlčí smečky drží v posledních letech zhruba na stejné úrovni. Vlky na Broumovsku monitoruje především Hnutí Duha ve spolupráci s CHKO Broumovsko a dalšími institucemi.

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Lokalitu Plachta na okraji Hradce Králové začnou ještě letos spásat buvoli. Na pastvinu o rozloze 2,5 hektaru opatřenou elektrickým ohradníkem budou převezeni ze Zooparku Stěžery. Půjde o dva jedince, samce a samici, řekl hlavní koordinátor ochranářské Skupiny JARO David Číp. Přírodní památka Na Plachtě o rozloze téměř 60 hektarů leží v těsném sousedství stotisícového Hradce

V zoologické zahradě v Ústí nad Labem se narodila dvě koťata gepardů štíhlých. Jde o velký úspěch. Přestože tyto kočkovité šelmy chová 107 institucí, za poslední rok se mláďata narodila pouze ve čtyřech zoo v Evropě.

Na území Česka podle údajů z loňska zasahovalo 24 vlčích teritorií, o dvě víc než o rok dřív. Nové oblasti výskytu vlků dobrovolníci z Hnutí Duha Šelmy zjistili v Orlických horách a Českém lese. Nejméně v polovině teritorií se vlkům narodila mláďata. Dnes o tom informovalo Hnutí Duha Šelmy, které se sledováním šelem v divoké přírodě v ČR zabývá jako pobočný spolek ekologické organizace Hnutí Duha.

Sokoli stěhovaví, kteří zahnízdili v Jeseníkách, letos vyvedli 28 mláďat. Oproti loňské sezoně je jich méně, tehdy jich ochránci přírody napočítali rekordních 41. Počet hnízdících párů je však posledních pět let stabilní a pohybuje se kolem dvou desítek, řekl vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Sokoli letos zahnízdili v Jeseníkách podvaadvacáté. První hnízdění v novodobé historii se datuje do roku 2001, od té doby opustilo hnízda v Jeseníkách na 350 mláďat.             

Dvě mláďata ibisů skalních odchovaná v letošním roce v ostravské zoo posílí populaci těchto vzácných ptáků ve Španělsku. Zoo je bezplatně poskytla v rámci repatriačního projektu. Celkově už jich takto věnovala 16, většina z nich létá ve volné přírodě, řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.           

Lesy ČR odchovaly a vypustily v Beskydech do přírody 14 tetřevů. Pokračují tak v projektu, jehož cílem je podpořit a zachránit populaci tetřeva hlušce v této oblasti. Zástupci Lesů ČR to dnes řekli novinářům v odchovně tetřevů v osadě Řepčonka v Krásné na Frýdecko-Místecku. V Česku je tetřev velmi vzácný. Nepočetná populace žije jen na Šumavě a díky odchovně Lesů ČR se rozšiřuje v Beskydech. Za posledních šest let tam podnik vypustil do přírody na Travném 73 tetřevů.

Velkému zájmů dospělých i dětských návštěvníků se dnes těšila první mezinárodní výstava exotických ježků ve Staré aréně v Ostravě. Kromě toho, že si některé ježky mohli pohladit, se o nich lidé dozvěděli i řadu zajímavostí – například, že ježek se neobejde bez kolotoče a že se při něm člověk moc nevyspí.

Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním rizikových míst. Osvětová akce Týden skleněného zabijáka bude od 3. do 9. října, sdělila dnes ČSO v tiskové zprávě. Pomáhat lze ale celoročně.

Noční pronikavé hvízdání na městských sídlištích, ale i v zahradách domů překvapilo v těchto dnech obyvatele Přerova. Naříkavé zvuky mají podle ornitologů na svědomí mláďata kalouse ušatého, který se usídlil například v Žižkově ulici či na sídlišti Osmek. Hvízdání musejí zdejší obyvatelé vydržet ještě pár dní, než mláďata přestanou žadonit o potravu. Netradiční pronikavé zvuky zažili loni i obyvatelé místní části Penčice, kde se usídlil chřástal polní.

Záchranné stanice letos zatím přijaly 18.425 zvířat, loni jich bylo za stejné období 19.500. Přibývá divokých holubů hřivnáčů, jichž se do stanic dostalo téměř osm stovek. Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody, která koordinuje Národní síť záchranných stanic, se letos výrazně snížila výše darů na provoz stanic. Dosud podle Stýbla záchranné stanice převzaly 783 holubů hřivnáčů, za celý rok 2021 jich bylo 1185.

Ministerstvo zemědělství (MZe) odmítlo kritiku senátní komise pro rozvoj venkova, která požaduje změnu vyhlášky upravující dobu lovu spárkaté zvěře, hlavně mláďat a samic daňků a jelenů, které lze do dvou let věku lovit celoročně. Komise to označila za neetické. Ministerstvo uvedlo, že doby lovu představují pouze možnost, nikoliv povinnost uživatelů honiteb, a vyhláška je časově omezená do konce března 2025.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (OU) chtějí s kolegy z Akademie věd ČR rozluštit tajemství dlouhověkosti žraloka malohlavého. 1.8. vyrazili na dvoutýdenní expedici na Island, kde po žralocích budou pátrat. V DNA této paryby, která se dožívá přes 400 let, chtějí najít „gen dlouhověkosti“ s možným využitím k vývoji léků.

Odhadované množství uhynulých ryb v Dyji na Břeclavsku, které hasiči začali odklízet ve středu večer, jsou desítky tun. Odstraňování podle ní potrvá minimálně týden. Leklé ryby se objevily v Bulharech i v Břeclavi. Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je důvodem úbytek kyslíku v souvislosti s přemnožením sinic. Velké množství uhynulých ryb se v předešlých dnech objevilo v Bulharech,

Ornitologové našli v ČR od počátku letošního roku 32 otrávených ptáků, většinou dravců. Více než polovina otrávených ptáků byly káně lesní, vedle toho byl otráven orel mořský, moták pochop, jestřáb lesní a deset krkavců velkých. Ve většině případů zvířata zemřela po otravě zakázaným karbofuranem. V tiskové zprávě to dnes uvedla Česká ornitologická společnost (ČOS). Za celý loňský rok ornitologové zaznamenali 73 otrávených ptáků.

Liberecká zoo má po 15 letech mláďata ohroženého levharta čínského. Narodila se sice už na konci května, ale návštěvníci je mohou spatřit až nyní, kdy matka s mláďaty začala opouštět úkryt v zázemí expozice. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.                                        

Do Safari Parku Dvůr Králové ve středu večer dorazili z Nizozemska první tučňáci brýloví pro novou expozici Jihozápadní Afrika. Hejno 24 tučňáků dvorští chovatelé získali z nizozemských zoo v Arnhemu a Amsterdamu. „Cesta do safari parku trvala přes deset hodin, okamžitě po příjezdu kolegové tučňáky zvážili, odečetli jim čipy a zběžně je prohlédli. Zdá se, že náročný transport zvládli dobře,“ uvedl ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Obavy místních z toho, že Cvikov na Českolipsku přijde o čápy po zlikvidování původního hnízda, se nenaplnily. Pár obsadil i nově vybudované hnízdo a má tři mláďata. „Moc se tomu nevěřilo, ale jsme rádi, že se zadařilo a čápi na novém stožáru jsou,“ uvedl místostarosta města Petr Vrabec.

Šumavský národní park chce zvýšit populaci perlorodky říční v Teplé Vltavě. Ročně do řeky vypustí přibližně tisícovku uměle odchovaných jedinců. Momentálně v Teplé Vltavě žije zhruba 1500 kusů perlorodky říční a monitoring z loňského roku potvrzuje, že řada z vypuštěných mlžů ve volné přírodě vydrží.

Populaci kočky divoké na moravsko-slovenském pomezí ohrožuje křížení s kočkou domácí. Tvrdí to ochránci přírody z Hnutí Duha. Opírají se o výsledky nedávno dokončeného genetického výzkumu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

V Krkonoších hnízdí šest až osm párů sokolů stěhovavých. Největším ohrožením pro krkonošskou populaci jsou neukáznění turisté, kteří se pohybují i přes zákaz v místech, kde hnízdí. Přesto je populace těchto dravců v Krkonoších stabilní, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy a podléhá přísné ochraně.

V plzeňské zoo se narodila další mláďata vzácných lvů berberských. Osmiletá samice Tamika přivedla 9. května na svět svoje čtvrtá mláďata – dva samce a dvě samičky. Návštěvníci je zatím neuvidí, prohlédnout si je budou moci poté, co zahrada otevře modernizovaný lví výběh. Stavební práce už spějí do finále, na řadě budou dekorace, výsadba a výsevy rostlin, doplnění o naučný a informační systém a navykání lvů na nové prostředí.

Chovatelům Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se podruhé v historii podařilo odchovat cibetky africké. V dubnu se v zoo narodila čtyři mláďata. Chov cibetek afrických v zoologických zahradách je ojedinělý. Podle mezinárodní databáze je chová devět zoo po celém světě a Dvůr Králové má největší skupinu sedmi zvířat.

Tři malá čapí mláďata ve středu zachránili hasiči a pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů ve Šťáhlavech na Plzeňsku. Jeden až tři dny stará čápata přišla o jednoho z rodičů – čapího samce zabil elektrický výboj z trafostanice u řeky Úslavy, 150 metrů od paty komína, na kterém čápi hnízdili. Pokud u čápů zůstane jen jeden z rodičů, není v jeho silách takto malá mláďata úspěšně odchovat, řekl dnes vedoucí záchranné stanice Karel Makoň.

V Zooparku Zájezd se vylíhli vzácní chameleoni z Afriky a Madagaskaru. Zoopark letos odchoval například také mláďata kůzlat, lemurů nebo leguánků. Nyní přibylo zatím osm mláďat chameleona límcového a 15 mláďat chameleona bradavičnatého, informoval mluvčí zájezdského zooparku Daniel Koleška.

Myslivci na Děčínsku dostali loni za 2610 zastřelených divokých prasat 5,22 milionu korun. Děčínsko patří mezi oblasti s intenzivním odlovem a střílení divokých prasat je jedním z preventivních opatření před africkým morem prasat. V celém Ústeckém kraji nahlásili lidé krajské veterinární správě 377 autem sražených nebo uhynulých divočáků. Všechny vzorky byly negativní. Novinářům to řekla Lenka Hanušová z veterinární správy pro Ústecký kraj.             

dborníci zkoumají hromadný úhyn raků říčních v Jalovém potoce u Hořovic na Berounsku. Podezření mají na račí mor, čekají ještě na výsledky podrobnějších testů. O situaci informovali veterináře a rybáře. Lidé by se neměli snažit zachraňovat raky přesouváním na jiná místa, přispívají tím k šíření račího moru do dosud nekontaminovaných toků, informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Stádo žiraf v olomoucké zoologické zahradě se ode dneška rozrostlo o nového chovného samce. Jde o téměř tříletého samce Michala, který do zoo přicestoval z polské Opole. Podle chovatelů se téměř okamžitě zařadil ke stádu. Zoo na Svatém Kopečku u Olomouce tak má 11 žiraf, z toho devět samic, řekla její mluvčí Iveta Gronská. Zoo si od jeho příjezdu slibuje pokračování v dlouholetém chovu, k samicím jej totiž nepoutá žádný příbuzenský vztah.

V Zooparku Chomutov se poprvé podařilo odchovat mláďata rosomáka sibiřského. Narodila se v polovině ledna a zatím není zřejmé, jakého jsou pohlaví, podle zoologa by mohlo jít o dva samce. Odchov rosomáků je i v evropských zoologických zahradách poměrně vzácný. Minulý rok se narodili jen asi ve čtyřech z nich. V tiskové zprávě to uvedl zoolog Miroslav Brtnický.

Některé části Evropy čelí invazi agresivních sršní asijských, které decimují včelstva a chovatelům způsobují velké ztráty. S těmito útočnými sršněmi se potýkají například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku, pozorovány ale byly i v Bavorsku. Na území České republiky jejich přítomnost kvůli chladnému zimnímu počasí zatím nebyla zaznamenána, odborníci však vyzývají k obezřetnosti,

Ostravská zoologická zahrada, která chová největší skupinu hulmanů posvátných na světě, pošle část zvířat do polských zoo. Přestože hulmani mají k dispozici prostorné zázemí, jeho kapacita v zahradě se naplnila. Ostravská zvířata tak najdou nový domov v Katovicích a Lodži. Novináře o tom dnes informovala mluvčí zoo Šárka Nováková.

Letošní ročník výstavy exotických motýlů v botanické zahradě v pražské Troji se soustředí na detaily těla tohoto hmyzu. Návštěvníci výstavy tak například zjistí, jak jsou konstruovaná motýlí křídla a jak vypadají ústa housenky. Devatenáctý ročník výstavy se bude konat od 8. dubna do 22. května. Botanická zahrada hlavního města to uvedla v tiskové zprávě.

Plzeňská zoo má dva nové druhy výjimečných hadů v expozici Království jedu, kterou otevřela v květnu 2015 a teď tam chová přes 20 druhů. Jde o vzácnou zmiji malookou, kterou v ČR nechová žádná zoo a v Evropě do pěti. Zoo získala pár od profesora biologie ze Stockholmu, čtyřletá samice je v expozici a samec zatím v zázemí. V teráriu mohou lidé ode dneška vidět i samici dvoumetrového křovináře černohlavého, která dosud byla v zázemí.

V ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se pase čtveřice krav uherského stepního skotu. Přežvýkavci podle ornitologů spásáním a rozdupáváním luk přispějí k tomu, aby se v lokalitě lépe dařilo jak ptákům, tak i dalším živočichům a vzácným rostlinám. V tiskové zprávě o tom informovala Česká společnost ornitologická (ČSO), která po vykoupení pozemků v nivě říčky Kyjovky park vytváří.

Ve Žďáru nad Sázavou rozvěsí pracovníci příští měsíc 35 ptačích budek na 11 místech, které radnice vytipovala s ochránci přírody. U dvou budek budou kamery, které umožní sledovat ptačí osazenstvo v přímém přenosu na internetu. Počty budek by chtěla radnice zvyšovat, výhledově až do čtyř desítek lokalit. Chce přispět k tomu, aby se zpěvným ptákům ve městě dařilo. Novinářům to řekl starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město).

Samečkovi vzácného nosorožce, který se v zoo ve Dvoře Králové nad Labem narodil 4. března, se daří dobře. Od narození mládě zvýšilo váhu přibližně o polovinu na zhruba 50 kilogramů. Mládě na počest Ukrajinců bránících se ruské invazi nese jméno podle hlavního ukrajinského města Kyjev. Mládě je nosorožec černý východního poddruhu, který je v přírodě ohrožen vyhynutím.

Zlínská zoologická zahrada dnes spustila projekt na podporu zahrad na Ukrajině. Lidé budou moci koupit krmení pro vybrané skupiny zvířat, sdělila mluvčí zlínské zahrady Romana Mikešová. Za peníze zlínská zoo nakoupí krmení a vybavení a předá pro doručení zoologickým zahradám na Ukrajinu.

Zhruba tři měsíce stráví zavěšeno na své matce mládě lemura kata, které se na začátku března narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Lemuří mládě se nejprve několik týdnů drží na matčině břiše, poté se přesune na její záda. Pohlaví mláděte se zatím nepodařilo ošetřovatelům zjistit, možné ho bude určit až s odstupem doby.

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). Ústav biologie obratlovců AV (ÚBO) pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska.

Celoplošné mapování výskytu vlka obecného na Broumovsku a okolí potvrdilo výskyt minimálně 14 vlků ve třech předpokládaných teritoriích. Monitoring se uskutečnil v sobotu 19. února a stejně jako loni se do plošného mapování vlků zapojili dobrovolníci Vlčích hlídek, polští i čeští ochránci přírody, myslivci i farmáři. Na akci spolupracovali zástupci Hnutí Duha se Správou CHKO Broumovsko. 

narodila samička jednohrbého velblouda. Podle vyškovského zooparku jde o první mládě tohoto druhu v Unii českých a slovenských zoologických zahrad po 14 letech. Mláděti se daří dobře, matka se o něj vzorně stará, řekl zoolog zařízení Jiří Sekvenc. Návštěvníci mládě zatím neuvidí.

V ZOO Dvůr Králové nad Labem se v noci na dnešek narodilo mládě nosorožce černého východního poddruhu, který je ohrožen vyhynutím. Nové mládě je sameček a chovatelé mu na počest Ukrajinců bránících se ruské invazi dali jméno podle hlavního ukrajinského města Kyjev. Dvorský safari park patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se v minulých měsících podařilo vytvořit další dvě embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 14 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni.

Na komíny elektráren a tepláren šplhá v posledních dnech ústecký ornitolog Václav Beran. Čistí tam budky pro jarní zahnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Loni vyvedly sokolí páry na stavbách, které patří Skupině ČEZ, 19 mladých. Nejvíce se jim daří na severu Čech, řekl mluvčí společnosti Ota Schnepp.

Ochránci přírody našli v Moravském krasu dosud největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v ČR, v Umrlčí jeskyni jich napočítali 175. Bude jich tam ale mnohem více. Druh zimuje spíše na hradech či zámcích, jeskynních zimovišť je známo jen několik. Na svém webu o tom dnes informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Na Šumavě žije podle odhadů zoologů 20 až 30 vlků. Znamená to výrazný nárůst v porovnání s rokem 2020, kdy vědci v regionu identifikovali 13 jedinců této šelmy. Monitoringu vlka v této oblasti se věnují odborníci z České zemědělské univerzity v Praze a z národních parků Šumava a Bavorský les.   

Mezinárodní tým vedený českým vědcem Josefem Bryjou nalezl a popsal nový druh hlodavce – myš harennskou. Tyto myši žijí jen v horských lesích Etiopské vysočiny. Studii o myši publikoval časopis Organisms Diversity  Evolution, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Tým tvoří vědci z Ústavu biologie obratlovců AV, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Severtsovova ústavu Ruské akademie věd.

Rys ostrovid dosud není v Krkonoších trvale usazen a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se to v nejbližších letech mělo změnit. Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) zoologové registrují z uplynulých tří let jen minimum záznamů o jeho výskytu a žádný z nich není plně doložený. Krkonoše jsou přitom vhodným prostředím pro trvalý výskyt těchto šelem.

Sněmovna v prvním kole podpořila vládní novelu, která kvůli EU upravuje pravidla pro oznámení a žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Změny, které nyní má do měsíce projednat sněmovní výbor pro životní prostředí, vycházejí z evropských nařízení a směrnic. Česko je mělo do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března,

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se na konci loňského roku narodily dvě antilopy, která patří k nejmenším na světě. Jde o miniaturní samici africké antilopy dikdik Kirkův a samici chocholatky červené. Obě antilopy jsou na chov náročné a v zoologických zahradách se objevují vzácně. Jejich množení je podle dvorských chovatelů rarita, řekl mluvčí zoo Michal Šťastný.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala v loňském roce do své péče 2365 zvířat 113 druhů. Přijatých zvířat bylo o 35 více než v roce 2020, šlo znovu o nejvyšší počet v historii stanice. Nejčastěji se stanice starala tradičně o ježky západní, kterých bylo loni 443. Bartošovičtí ochránci přírody to uvedli v tiskové zprávě na svých internetových stránkách.

Sloni, hyeny a gorily si dnes odpoledne v pražské zoo nejdříve pohráli s částí z 60 neprodaných vánočních stromků, které zoologická zahrada obdržela od prodejců, a poté jich většinu zkonzumovali. Jehličnatou nadílku přitom v zoo dostává i řada dalších druhů. Zvířata si v těchto dnech užívají také dárků od návštěvníků, kteří do zoologické zahrady na Štědrý den donesli stovky kilogramů ovoce a zeleniny.

Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli 11 mláďat, jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí. Ornitologové v lokalitě letos napočítali 14 párů. Česká společnost ornitologická to dnes uvedla v tiskové zprávě. Loni vyvedli orli na jihu Moravy sedm mláďat. Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy, jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4000 hnízdících párů.

Nový postup při léčbě kotěte úspěšně vyzkoušela vědkyně Martina Načeradská z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Půlročnímu kocourovi, který trpěl nedostatkem růstového hormonu, podala růstový hormon pro léčbu dětí. Kotě se poté uzdravilo. O postupu dnes informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková.

Oblast s intenzivním lovem divokých prasat, kde se vyplácí zástřelné, se ode dneška zvětšila na více než pětinásobek rozlohy. Nyní činí 7200 kilometrů čtverečních, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. V oblasti, která byla od loňské půlky listopadu podél hranice od Šluknovského výběžku před Frýdlantský výběžek až k Harrachovu, se vyplácí 2000 korun za zastřelené divoké prase a 3000 Kč za nález uhynulého prasete.

V Krkonoších začne od středy 1. prosince platit zákaz vstupu k přezimovacím oborám jelení zvěře a krmelištím. Opatření potrvá do 30. dubna 2022. V Krkonošském národním parku (KRNAP) je k tomuto účelu vyčleněno 18 obůrek, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Informace o uzavřených cestách jsou na webu. Omezení vydává Správa KRNAP na zimu pravidelně.

Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů,

Lesy ČR vypsaly odměnu 200.000 korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Způsobili škodu ve stovkách tisíc korun. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí státního podniku Eva Jouklová.

V přírodní rezervaci v Milovicích na Nymbursku podle vědců v posledních pěti letech výrazně přibylo motýlů, přičítají to pastvě divokých koní. Počet motýlů vzrostl z asi 4600 na 12.500 jedinců, tedy o 172 procent. Zásadně se zvýšily počty nejvzácnějšího motýla, modráska hořcového Rebelova, uvedla dnes ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.

V jihočeských lesích žilo před začátkem současné myslivecké sezony 128.100 kusů zvěře. Je to o 2,1 procenta méně než o rok dříve. Největší podíl představovala srnčí zvěř, která tvořila více než 34.000 kusů. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu.

Mláďata pandy červené, která se v pražské zoologické zahradě narodila před čtyřmi měsíci, jsou samec a samička. Dvojčata tohoto druhu se v zoo v Troji narodila vůbec poprvé. Návštěvníci zoo mohou mláďata spatřit ve venkovním výběhu u hlavního vchodu do areálu. Zoo o tom informovala v tiskové zprávě.

Krnov na Bruntálsku chce zajistit lepší podmínky pro žáby kuňky žlutobřiché, které jsou na území Česka ohroženým a chráněným druhem. V lokalitě přírodní památky Staré Hliniště, kde se obojživelník vyskytuje, se budou například kácet stromy, aby žáby měly více slunce.

Trojnásobně lepší kvalitu vody má nyní rybník v přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku. Město při jeho čištění místo bagrování bahna zvolilo alternativní metodu. Voda se v posledním roce a půl čistila s pomocí speciálních bakterií, které rozkládají mrtvou organickou hmotu. Novinářům to sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.

Štěkot loveckých psů se liší v reakcích na různá zvířata. Vyplývá to z výzkumu vědců České zemědělské univerzity v Praze. Nejvíce odlišný byl štěkot hlásící nejnebezpečnější zvíře v testu – prase divoké. Výsledky tak potvrzují předpoklady mysliveckých kynologů, uvedla mluvčí univerzity (ČZU) Karla Mráčková v tiskové zprávě. Studii o výzkumu publikoval časopis Scientific Repor

Dvojčata levharta cejlonského, která se v první polovině června narodila v brněnské zoo, se mají čile k světu. A občas už i pouští hrůzu na chovatele, řekla mluvčí zahrady Monika Brindzáková. Levhartí dvojčata přišla na svět 7. června. „Je poznat, že jsou to oba kluci, protože už občas i takzvaně pouští hrůzu na chovatele a návštěvníci mohou v expozici sledovat jejich vzájemné bratrské souboje,“ uvedla mluvčí.

Šest divokých koní obývá novou přírodní rezervaci s názvem Meandry Lužnice u Třeboně na Jindřichohradecku. K dispozici mají plochu o rozloze téměř 24 hektarů. Koně pocházejí z rezervace u středočeských Milovic. Za oběma projekty stojí organizace Česká krajina, řekl novinářům její ředitel Dalibor Dostál.

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině 1,5 krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Vyplývá to ze studie vedené odborníky z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zásadní roli hraje velikost polí, ta rakouská měla menší rozlohu. O studii, kterou zveřejnil časopis Agriculture, Ecosystems and Environment,

Shromažďování a analýza údajů o koních Převalského je cílem nové vědecké platformy, kterou na konferenci v jihofrancouzském Marseille představil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN). Databáze Shamane bude sledovat vývoj populace ohroženého druhu, jehož plemennou knihu vede pražská zoologická zahrada. Zaměří se na jejich interakce s dalšími druhy,

Spolek Stop sečení srnčat letos díky využití dronů zachránil v Jihočeském kraji na 170 mláďat srnce. Drony používá na monitoring luk termokamerou před sečením. Další tři desítky srnčat zachránili dobrovolníci díky obchůzkám. Na projektu využití dronů se podílí českobudějovická Vysoká škola technická a ekonomická (VŠTE). Podle odhadů spolku zahyne ročně v Česku při sečích luk na 60.000 srnčat.

Kriticky ohroženým sokolům stěhovavým se letos nezdařilo hnízdění na Troskách v Českém ráji. Podle ochránců přírody to bylo nejspíš kvůli dronům, zvažují proto vyhlášení ochranného pásma. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) Kateřina Šůlová. Nejrychlejší dravec na světě velký zhruba jako vrána se kolem Trosek pohyboval letos zjara druhým rokem.

Vlčí pár, který se před několika lety usadil v Beskydech, přivedl letos na jaře na svět vlčata. Potřetí v řadě se narodila vlčata taky ve smečce v Javorníkách na moravsko-slovenském pomezí. Ve společné tiskové zprávě to oznámili pracovníci a zoologové z Hnutí Duha a Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, kteří úspěšné rozmnožování potvrdili.

Včelám z úlů rozmístěných na střechách městských budov v Plzni se letos daří. První dva úly nechal magistrát umístit na střechu radnice na náměstí v historickém centru města v roce 2019 a o rok později z nich stočil prvních 17 kilogramů medu. Letos město přidalo další dvě včelstva na budovu úřadu ve Škroupově ulici, po dvou včelstvech je i na střechách 21.

V Itálii minulý týden zemřela devětačtyřicetiletá šimpanzice, kterou televize SkyTG24 i další místní média označila za nejstarší v Evropě. Šimpanzí samice jménem Judy žila v zooparku nedaleko Verony. V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem ale žijí tři ještě starší šimpanzí samice.