V Česku žije několik tisíc druhů opylujícího hmyzu, ten divoký je na rozdíl od chované včely medonosné ohrožený. Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd řekl, že mezi opylovače patří například divoké druhy včel, někteří brouci, denní i noční motýli nebo pestřenky. Každý má podle vědce své specifické místo v ekosystému. Hmyz je potřeba chránit, nejlépe ochranou jeho životního prostředí, bez toho hrozí podle vědce kolaps ekosystémů.
„Většina druhů divokých opylovačů u nás nějakým způsobem ubývá nebo dokonce vymírá, jejich populace se snižují. Máme kvantifikováno, že v některých zemědělsky intenzivních oblastech se počty snižují až o desítky procent jedinců. Úbytek motýlů, včel, brouků, much a dalších skupin v řadě případů rozpozná i laický pozorovatel, protože louky a zahrádky už nejsou tak bohaté na hmyz, jako bývaly,“ řekl. Podle vědce patří množství včelstev v Česku k nejvyšším na světě a míra takzvaného zavčelení u nás neklesá.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ochraně přírody a změnu vyhlášky o zvláště chráněných druzích. „Co se týče ochrany hmyzu, včetně hmyzích opylovačů, tak přesně udeří (novela) hřebík na hlavičku v tom, že v rámci hmyzu nemá příliš smysl chránit jedince,“ řekl vědec. „Problém je právě úbytek nebo degradace prostředí, ve kterém populace hmyzu žijí. Tato stanoviště se velmi zhoršila, proto se populace hmyzu snižují,“ dodal.
Hmyz ohrožuje více faktorů, za většinou z nich ale podle vědce stojí člověk. Největší vliv má podle něj intenzivní zemědělství a lesnictví. „Velká část biodiverzity našeho hmyzu ale i jiných organismů je vázaná na jemnozrnnou mozaiku různých typů prostředí v krajině, tu produkční zemědělství ničí,“ řekl.
Hmyz v posledních 50 až 70 letech ztratil podle vědce vlivem velkoplošného industrializovaného hospodaření, včetně intenzivního hnojení a využívání další chemie, prostor k životu. Přítomnost divokých opylovačů například v ovocných sadech by přitom podle vědce zvýšila jejich výnosnost. „Mnohem efektivnější je, a řada zemědělců to tak dělá, mít sad pestrý, mít tam přirozená stanoviště s dostatečnou diverzitou divoce rostoucích rostlin pro divoké opylovače i pro přirozené nepřátele škůdců. Výnosnost potom stoupá o desítky procent, jak dokazuje řada studií,“ řekl. Jedním z hlavních problémů je podle vědce nedostatečná osvěta mezi zemědělci.
Pokud by byla naše krajina pestrá, zdravá a druhově bohatá, byl by podle Tropka hmyz pravděpodobně méně náchylný i k důsledkům klimatické změny, jakou jsou sucha. Pro ochranu opylovačů by bylo podle vědce potřeba změnit praktiky v zemědělství a dát tak hmyzu prostor, například nechávat zelené květnaté pásy u polí, diverzifikovat sečení luk nebo méně intenzivně využívat pastviny. K ochraně hmyzu může ale podle vědce přispět každý. „Téměř všichni můžeme vytvářet bohaté prostředí například na zahrádkách, ale i ve městech na balkonech nebo v parcích. Můžeme dát prostor například kvetoucím divokým rostlinám, můžeme vytvářet drobná stanoviště, kde mohou samotářské včely hnízdit, třeba písčité stráně, nebo i vhodně vyrobené hmyzí hotely,“ řekl vědec. Přestože tyto kroky nezachrání diverzitu hmyzu v Česku, mohou podle vědce přispět ke zpomalení jejího úbytku.
Autor: Akademie věd UK
Zdroj: ČTK