Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.

Novela má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění.
„Zavádět v době moderních technologií výhradně manuální sběr prostřednictvím obchodní sítě, čerpacích stanic a automatů je podle našeho mínění krokem zpět,“ uvedl k ministerskému návrhu Jan Mareček z Hospodářské komory. Podle něj je digitální řešení i levnější, pokud jde o investice a provoz.
Zavedení QR kódů zvažuje například Belgie, která má v současnosti podobný třídicí systém jako Česká republika. „Belgické úřady chtějí, aby byl systém co nejjednodušší pro lidi, aby byl levný a efektivní. A hlavně, aby uměl kvalitně třídit všechny odpady. Právě proto v Belgii reálně uvažují nad doplňkovou motivací pro občany cestou takzvaného třídění s využitím QR kódů,“ řekla předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšánková.

S digitálním zálohováním by lidé třídili odpady do barevných popelnic jako nyní. Odměnu či vrácenou zálohu by poté získali ve formě kreditů na nákupy nebo přímo ve formě peněz.
Iniciativa pro zálohování však uvádí, že produkce etiket s QR kódy by výrazně zpomalila výrobní linky a zvýšila náklady na výrobu nápojů, která by se projevila na jejich cenách.

„Největší problém takzvaného digitálního zálohování je fakt, že jde jen o současný systém třídění nalakovaný narůžovo, ve kterém se materiály vesměs třídí ručně, málo se recyklují a obaly končí na jedné hromadě často na skládce nebo ve spalovně. Jde pouze o chiméru, která doposud nikde nefunguje a všechny pokusy doposud dopadly neúspěšně a jen potvrdily praktickou neproveditelnost této myšlenky,“ uvedla Kristýna Havligerová za iniciativu.

Iniciativa poukazuje i na fakt, že digitální zálohování PET lahví bylo pouze v některých zemích testováno, ale zavedeno v žádné. Testy byly v různých částech Velké Británie, v Irsku, v Srbsku nebo Rakousku.
Návrh novely zákona o obalech aktuálně prochází legislativním procesem. Systém vratných záloh na PET lahve funguje kupříkladu v Německu nebo Slovensku. V Rakousku začne od ledna 2025. Nyní se o něm jedná i v Česku, je možné, že systém bude spuštěn rovněž již v roce 2025. Cílem EU je, aby členské státy do roku 2029 dosáhly 90 procent zpětného odběru právě PET lahví a plechovek.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz by spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku stálo zhruba 5,2 miliardy korun a provoz systému další 1,3 miliardy ročně. Vybudování i provoz systému budou financovat výrobci nápojů a neměly by klást nároky na státní rozpočet.

Současný návrh zákona ministerstva životního prostředí chce zavést zálohový systém na PET lahve, které by lidé vraceli do obchodů.

„Lidé by nemuseli shromažďovat a odvážet nesešlápnuté láhve do obchodů a na čerpací stanice. Digitální řešení je také levnější na investice a provoz. Zavádět v době moderních technologií výhradně manuální sběr prostřednictvím obchodní sítě, čerpacích stanic a automatů je podle našeho mínění krokem zpět,“ uvedl předseda životního prostředí Hospodářské komory Jan Mareček.

Autor: MŽP