Ve snaze snížit uhlíkovou stopu a omezit obalový odpad se jako řešení mimo recyklaci nabízí znovuvyužitelné obaly. Avšak ani ty nejsou jednoznačným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí, uvádí analýza portálu Evropa v datech. Další možností je využití inovativních materiálů nebo algoritmy, které vypočítají nejmenší množství potřebné velikosti obalu.
Vratné obaly se jeví oproti různým typům jednorázových jako ty zelenější, ukázal přehled studií analyzujících životní cyklus obalů z roku 2020. Avšak jejich potenciál ovlivňuje několik faktorů. Podstatný je počet cyklů, které vratný obal absolvuje. Od určitého bodu se však pozitivní efekt opětovného využití obalu takzvaně vynuluje emisemi. Ty vznikají při čištění a transportu, které jsou běžnou součástí cyklu vratného obalu.
Přeprava je u vratných obalů zodpovědná za největší emise. „Zatímco na kratší přepravní vzdálenosti je tedy vhodné vsadit na vratné obaly, v případě delších vzdáleností mívají menší dopady na prostředí ty jednorázové,“ uvedla analytička Evropy v datech Hana Vincourová. V neprospěch znovuvyužitelných obalů může hrát také to, že je lidé dostatečně nevracejí.
Při volbě, jestli využít raději jednorázové plastové obaly nebo ty znovuvyužitelné, je zásadní, kolika cykly se daří vratné obaly takzvaně protočit. Vratné plastové sáčky nabízejí v oblasti elektronického nakupování podle studie z roku 2020 oproti těm jednorázovým ekologičtější řešení ve většině případů už po jednotkách použití. Znovuvyužitelné plastové krabice se ale v porovnání s jednorázovou alternativou ekologicky vyplatily jen v případě, že absolvovaly minimálně 32 cyklů. Avšak podle analýzy je ve většině případů použití vratných plastů k prostředí šetrnější.
Za rok 2021 podle dat Eurostatu vznikl největší nárůst obalového odpadu za deset let. V Evropské unii ho na jednoho obyvatele připadalo 188,7 kilogramu, což je o 11 kilogramů více než v roce předchozím, vyplývá z unijných dat.
Hlavní evropskou legislativou je v oblasti obalových odpadů Směrnice o obalech a obalových odpadech. Ta v současnosti stanovuje míru využití obalových odpadů na minimálně 60 procent a míru recyklace na alespoň 55 procent, přičemž do roku 2030 se podíly ještě budou zvyšovat.
Firmy mají ve výsledku na výběr z několika cest, kudy se při eliminaci dopadů obalů na životní prostředí vydat. V Česku například systém vratných plastových krabic a obálek využívá operátor T-mobile. „Průměrná otočka trvá asi osm pracovních dní, jednu vratnou krabici tedy nyní otočíme asi třikrát do měsíce,“ řekl Martin Zmeškal ze společnosti T-mobile. Celkem je asi polovina zásilek dopravena ve znovupoužitelných obalech. Alternativním řešením je využívání inovativních materiálů, jako je například Myco od českého startupu založený na houbovém myceliu.
Společnost Alza problematiku kolem obalů řeší zavedením nástroje, který pomocí algoritmů vypočítává rozměry obalů tak, aby byly podle potřeb konkrétního produktu co nejmenší.
Autor: Evropa v datech