Autor: Zvířata

Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně navrhnou, jak lépe ochránit migrující ptáky a netopýry před auty na silnicích. Chtějí vytvořit elektronickou mapu rizikových území a navrhnout ochranné stěny podél silnic. Univerzita o tom informovala na svém webu.

Návštěvníkům kolínského muzea se ve Veigertovském domě otevřela první část nové expozice Svět hmyzu. Jde o první stálou přírodovědnou expozici v historii muzea. Náklady na její vybudování činily kolem dvou milionů korun, příprava trvala několik let. Doplnění další části se chystá za dva roky, řekl kurátor expozice Ivo Rus.

Ústí nad Labem bude myslivcům za odstřeleného divočáka dál platit 500 korun. Náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO) řekl, že jde o shodu mezi magistrátem a mysliveckými spolky. Podle něj se daří snižovat počty prasat i díky odchytovým klecím, které zakoupily městské obvody.

Imunitní systém netopýřích samiček dokáže efektivně bojovat s mykobakteriální infekcí, zvláště když jsou březí. Uvádí to studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI). Tyto poznatky mohou být důležité pro ochranu ohrožených druhů netopýrů. Ze studie rovněž vyplývá, že netopýři mohou hrát důležitou roli při šíření patogenních netuberkulózních mykobakterií v životním prostředí.

Pracovníci Stanice Pavlov, která pečuje o handicapovaná zvířata, vrátili do volné přírody asi ročního orla mořského. Dopoledne ho vypustili na poli nedaleko Horní Cerekve na Pelhřimovsku, kde se vyhublé mládě neschopné lovit v létě minulého roku našlo. Několik příštích let ho budou moci sledovat pomocí vysílačky, kterou má na zádech. Orel mořský je kriticky ohrožený druh, na Vysočině nyní hnízdí 13 párů, řekl ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Klíčový dokument, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice, certifikovalo ministerstvo životného prostředí. Aktualizovaná Metodika přirozené pastvy velkých býložravců poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků.

Rostoucí populace vlka na Šumavě by mohla mít vliv na obnovu lesa, a to díky dopadu výskytu těchto šelem na pohyb a počet jelenů, srnců a prasat. Zda to tak je, nyní zkoumají vědci, uvedla mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Karla Mráčková. Vědci sledují pohyb zvířat pomocí GPS obojků, jejich počet prostřednictvím fotopastí a také třeba analyzují trus vlků. Na výzkumu se podílí také správy českého Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les.

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue, který se před vyhynutím snaží zachránit nosorožce bílého severního, se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Březí samice ale později uhynula na infekci související se záplavami, uvedli vědci na dnešní tiskové konferenci v Berlíně. Na světě žijí již jen dvě samice nosorožce bílého severního, a to Fatu a Nájin narozené ve Dvoře Králové.

Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR). Výzkum odhalil, že objevení infikovaného zvířete bývá obtížnější a gorily někdy mohou být chybně diagnostikované s jinou infekcí než s tasemnicí.

Na jezeře Most ornitologové více než deset let pozorují a sčítají v zimním období ptáky, kteří tam nacházejí dostatek potravy i úkrytů. „Letos jich napočítali přes 8000, mezi nimi třeba i vzácné severské kachny, potápky a podobně,“ řekl ornitolog a kurátor zoologické sbírky v Oblastním muzeu a galerii v Mostě Jaroslav Bažant.