Brabec: Výzvy pro MŽP jsou boj se suchem a za lepší ovzduší. Na odklon uhlí se rovněž nesmí zapomínat.

Boj proti suchu, zlepšení stavu lesů i kvality ovzduší v Česku jsou největší výzvy pro ministerstvo životního prostředí (MŽP). Peníze z fondu obnovy chce resort využít na kotlíkové dotace a Novou zelenou úsporám (NZÚ). Tyto programy patří i k největším úspěchům MŽP. Odklon od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve.

Podle Brabce je největší současnou i budoucí výzvou udržet vodu v krajině. „Musí se udělat hrozně pestré puzzle, které do sebe budou zapadat. A to se děje,“ míní ministr. Brabec uvedl, že jsou třeba další „tisíce drobných projektů“. Z opatření zmínil pokračování revitalizace řek a potoků, obnovy tůní, sázení stromů či změnu struktury krajiny tvořením remízků a rozdělením velkých lánů. Ministr zmínil i nutnost vodárenských nádrží tam, kde je to vhodné. „Ukazuje se, že především velká města by bez velkých vodárenských nádržích nemohla přežít,“ míní Brabec.

Další důležitý úkol je podle ministra změna struktury lesů a potlačení kůrovcové kalamity. „Dopad je tak velký, že je pouze možnost maximálně snižovat ho. Ale prostě nás čeká to, že musíme tuto katastrofu využít jako druhou šanci,“ konstatoval Brabec. „Místo monokultur sázet druhově různé lesy, především listnáče. Toto vše je ovšem horizont desítek let,“ dodal.

K dotazu ohledně využití peněz z fondu obnovy, Brabec řekl, že resort má dvě prioritní oblasti. „My tam primárně jako MŽP máme dva velké a dosud úspěšné projekty. Měly by tam být peníze na Novou zelenou úsporám a na kotlíkové dotace,“ řekl ministr s tím, že prostředky tak půjdou do snížení energetické náročnosti a do zlepšení kvality ovzduší. „Celkem se jedná zhruba o 19 miliard korun,“ upřesnil Brabec.

Právě kotlíkové dotace Brabec označil za jeden z úspěchů předchozích let. Kromě zlepšení ovzduší podle ministra s Novou zelenou úsporám lidem také ukázaly, že ekologické chování může ušetřit peníze. Brabce těší také nová legislativa pro národní parky. Jako pozitivum ministr vidí i to, že se resortu podle jeho slov podařilo přesvědčit vládu, že přes něj půjde hodně evropských peněz. „Ať už se to týká Modernizačního fondu, Operačního programu Životní prostředí, Fondu obnovy nebo Fondu pro spravedlivou transformaci. My v podstatě jako resort budeme v následujících letech hospodařit s 300 miliardami korun, což je obrovské číslo,“ konstatoval ministr.

K neúspěchům řekl, že doufal v rychlejší zvládnutí protierozní vyhlášky připravené od roku 2017. Podle Brabce se ale již snad podařilo dosáhnout shody také s odbornou zemědělskou veřejností. „Z posledních informací to vypadá, že se to povedlo a že tak protierozní vyhláška od 1. července nabude účinnosti,“ uvedl Brabec. Termín přitom zmínil již dříve. Ministr také dodal, že počítal s rychlejším řešením odpadového balíku.

„Odklon od uhlí v roce 2033 by šel technicky také zvládnout, ale bylo by nutné vynaložit výrazně vyšší investice. Odhaduje se možná o 150 miliard korun více. Na to, aby se zdroje, které postupně nahradí zdroje uhelné, udělaly rychleji,“ řekl ministr. Dodal, že volba scénáře, který počítá s rokem 2038, vycházela i z toho, že dostavba Dukovan bude trvat zřejmě déle. „Nemáme moře, tak pro nás mají obnovitelné zdroje energie (OZE) určité limity. Nebudeme v situaci jako Švédsko, Norsko či Německo, kde jsou největší větrníky na moři nebo na pobřeží,“ poznamenal Brabec. Podle jeho slov se také málo mluví o tom, že zásadní snížení uhelných zdrojů nastane během deseti let. Uhlí podle něj už přestává být konkurenceschopné z důvodu ceny emisních povolenek i proto, že řada bank přestává být ochotna financovat společnosti, které těží, nebo spalují uhlí.

„A to znamená, že Česká republika musí být připravena na to, že to (konec uhlí) může nastat dřív. Ale vždy je to výslednice požadavků a priorit z hlediska soběstačnosti – jako země se nesmíme dostat do situace, že bychom byli nějak významně závislí na dovozu elektrické energie,“ upozornil. Připomněl také, že v Česku je široké zastoupení systému centrálního zásobování a teplárny často využívají uhlí. Podle Brabce tak potřebují čas na změnu palivové základy. S tím jim má pomoci například Modernizační fond.

„Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR je dosud velmi nízký, a to i s přihlédnutím k objektivním faktorům, jako je vnitrozemská poloha ČR. V zelené elektřině má proto ČR hodně co zlepšit, i když mnoho faktorů to bude brzdit. Známý je například odmítavý přístup českých obcí k výstavbě větrných elektráren ve srovnání s okolními zeměmi,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Podle něj je nicméně vhodné připomenout, že ČR dosahuje mnohem lepších výsledků ve využití obnovitelných zdrojů (OZE), a to především biomasy, v teplárenství. „V tom jsme naopak lepší než většina EU. Díky tomu jsme splnili s předstihem národní cíl ČR podílu OZE na konečné spotřebě energie k roku 2020,“ uvedl Gavor.

„Každý stát má pochopitelně jiné přírodní podmínky. I přesto je konkrétně solární energie v kombinaci s akumulací energie zdrojem, který lze využít napříč celou Evropou. Například v Nizozemí je nyní nainstalováno přes 10.000 megawattů (MW) solárních elektráren,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

„Stačí se inspirovat v sousedním Polsku, které jen loni nainstalovalo tolik solárních panelů jako Česko za celou historii tohoto oboru,“ dodal. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo je aktuálně v ČR instalováno asi 2050 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí.

Analytik energetické skupiny Sev.en Energy Pavel Farkač uvedl, že ČR v celoevropském srovnání poskytuje absolutně nejštědřejší podporu na jednotku vyrobené energie z OZE. „Z posledních známých údajů za rok 2017 to je skoro 200 eur (asi 5200 Kč) na vyrobenou megawatthodinu. To je zhruba desetinásobek podpory ve Švédsku a čtyřnásobek podpory v Dánsku. Je tomu tak proto, že ČR jednoduše nemá vhodné podmínky pro rozvoj OZE, což lze dokumentovat i na zcela zanedbatelném přírůstku nových zdrojů v posledních letech. Takže poskytovaná podpora zkrátka musí být větší, aby přilákala soukromé investory,“ dodal.