Záchranná genofondová zahrada Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí se po opravách stala přidruženým členem Unie botanických zahrad. V zahradě je více než 300 druhů či klonů ohrožených krkonošských rostlin, tedy zhruba třetina krkonošské flóry. Členství v unii pomůže zahradě KRNAP při spolupráci s ostatními zahradami na záchraně rostlin. Vrchlabská genofondová zahrada vznikla v roce 1983, její součástí je také pracoviště genetické banky. Zahrada je ve všední dny po dohodě přístupná veřejnosti.

„Členství v unii je zásadní zejména z důvodu spolupráce s ostatními botanickými zahradami na záchranných programech a také kvůli přístupu k informacím a výměně zkušeností,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Členství v Unii botanických zahrad bylo schváleno na její valné hromadě 24. srpna. „Prezident i viceprezident unie při inspekční návštěvě naší zahrady ocenili jak odbornou, tak i logistickou, didaktickou a estetickou stránku naší genofondové zahrady,” uvedl Drahný.

Ke členství v unii pomohly zahradě podle zástupců Správy KRNAP komplexní opravy jak genofondové zahrady, tak i vnitřních prostor a laboratorního vybavení genetické banky. Ty byly provedeny v letech 2018 až 2020 v rámci projektu Operačního programu životní prostředí (OPŽP) Evropské unie. „Postupně probíhá i další rozšiřování uchovávaného genofondu vzácných a ohrožených rostlinných druhů,“ doplnil Drahný.

Příkladem může být koniklec jarní alpínský. Po vymření jesenické populace jsou Krkonoše posledním místem výskytu tohoto kriticky ohroženého a mizejícího druhu v ČR. „Letos se na nově objevené lokalitě podařilo z většího počtu jedinců odebrat semena, která již klíčí. Uložení semen, která bude možné získat z rozpěstovaných rostlin, v genové bance je zcela zásadním krokem pro záchranu mizející krkonošské populace,“ uvedl mluvčí parku.

V posledních letech byla také založena sbírka krkonošských jestřábníků, mezi nimiž je podle zástupců národního parku řada velmi vzácných druhů. „V blízké budoucnosti plánujeme namnožit jednotlivé keře endemického jeřábu sudetského, které v rámci počínající spolupráce rozmístíme v různých botanických zahradách a vytvoříme tak zálohy jejich jedinečného genofondu,“ sdělil Drahný.

Vrchlabská kolekce ohrožených krkonošských rostlin zahrnuje i obtížně pěstovatelné druhy, jako třeba kropenáč vytrvalý či hadilka obecná. Příkladem ohrožených druhů krkonošské květeny v genetické zahradě, z nichž část byla použita k posílení slábnoucích populací v přírodě, je koniklec jarní alpínský v Čertově zahrádce, vrba bylinná v Malé Kotelní jámě, jeřáb sudetský v Obřím dole nebo rozrazil chudobkovitý na vrcholu Sněžky. KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

Autor: KRNAP

Zdroj: ČTK