Jako úspěch ministerstva životního prostředí v letošním roce označil bývalý šéf úřadu Richard Brabec (ANO) spuštění Modernizačního fondu, další etapy Nové zelené úsporám či přípravu Operačního programu Životní prostředí. Naopak ho mrzí, že se zatím nepodařilo dokončit policejní vyšetřování ekologické havárie na Bečvě a dlouhá příprava protierozní vyhlášky. Vyhláška je platná od července. Jde o třetí verzi, první byla předložena už v roce 2017. „Za prvé se povedlo velmi dobře připravit nový Operační program Životní prostředí, který nahradí ten stávající program. Byl připraven ve spolupráci s Evropskou komisí a má všechny náležitosti na to, aby mohlo začít čerpání příští rok,“ uvedl Brabec. V programu, který bude do roku 2027, je pro ekologická opatření i adaptační projekty na změnu klimatu přes 60 miliard korun.
Exministra také těší to, že se vypsalo sedm výzev v letos spuštěném Modernizačního fondu. Podotkl, že do roku 2030 se v něm má postupně nahromadit možná až 400 miliard korun. „Z toho budou a už dnes jsou financovány první projekty typu restrukturalizace nebo změny palivové základny tepláren. Je tam celá řada projektů do obnovitelných zdrojů, (…) obecní fotovoltaiky a tak dále. (…) Budou to doslova tisíce projektů,“ shrnul cíle fondu Brabec. Fond, financovaný z prodeje emisních povolenek, má přispět k rychlejšímu odklonu od spalování uhlí a ke snížení emisí skleníkových plynů.
Brabec upozornil i na novou etapu programu Nová zelená úsporám spuštěnou na podzim. Program, v němž se počítá nejméně s 39 miliardami korun, pokrývá mimo jiné úsporné renovace a stavby domů, pořízení fotovoltaiky i kotlíkové dotace pro domácnosti s běžnými příjmy.
„Letos (…) nebylo takové téma sucho. Ale přesto se podařilo pokračovat ve velkém množství projektů na zadržení vody v krajině a ve městech,“ řekl také Brabec. Dodal, že by byl rád, aby zůstal zachován národní program pro nové zdroje pitné vody v menších obcích. Podle něj se osvědčil jako doplněk nákladnějších projektů financovaných z unijních zdrojů. Exministr dále uvedl, že ho naopak mrzí to, že se za dobu jeho působení v resortu nepodařilo dokončit vyšetřování kauzy Bečva. Poznamenal, že havárii z 20. září 2020, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy a uhynuly při ní desítky tun ryb, sice vyšetřuje policie, a ne ministerstvo, jde však o dluh, který po sobě nechtěl nechat. Zdůraznil, že jde o složitý případ a policie je pod tlakem, ale přál by si, aby byla věc dořešena co nejdříve.
„A také, byť to není jen horizont letošního roku, jsem chtěl mít dříve v účinnosti protierozní vyhlášku. Tam (…) to bylo velmi komplikované a dlouhé dohadování s ministerstvem zemědělství a profesními organizacemi zemědělců – Agrární komorou, Zemědělským svazem ČR a dalšími,“ uvedl Brabec. Ke kritice ekologů a některých odborníků, že je nynější verze mírná a neslouží k dostatečné prevenci, řekl, že nešlo prosadit materiál bez shody zúčastněných stran. Brabec přesto míní, že díky vyhlášce se budou více kontrolovat a sledovat případy eroze a postihovat zemědělci, kteří se k půdě chovají „macešsky“.
„Myslím, že to bude potřebovat minimálně příští rok ještě nějaké provozní a zkušenostní praxe s tím a pak se bude rozhodovat, zda je to dostačující,“ uzavřel exministr.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK