Zrození nové sopky sledoval na Islandu brněnský vědec Lukáš Krmíček. Odebrané vzorky lávy umožní výzkumníkům lépe poznat nitro Země. Krmíček působí v Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, na Islandu pracoval jako člen mezinárodního vulkanologického týmu, sdělila mluvčí brněnské techniky Jana Vyklická.
V první polovině července se na Islandu rozestoupily dvě litosférické desky a vznikla nová sopka v oblasti Litli-Hrútur, tedy Malý Beran. Láva z nové sopky je pro vědce cenným zdrojem informací o zemském plášti. Podobné lávy lze totiž obvykle najít pouze ve Středoatlantském hřbetu, tedy hluboko pod hladinou Atlantského oceánu.
Island je přírodní „laboratoří“ vulkanologů. „Je jedinečným příkladem kombinace vulkanismu nad takzvaným plášťovým chocholem, protože zasahuje až do hloubky 2900 kilometrů na hranici zemského pláště a jádra. Dále se také nachází nad rozbíhajícím se rozhraním dvou litosférických desek – Severoamerické a Eurasijské, které se od sebe vzdalují rychlostí několika centimetrů ročně,“ popsal Krmíček.
Zkoumání sopek ale má svá rizika, na expediční tým proto dohlížela skupina záchranářů. Nebezpečí spočívá ve vysokých teplotách i nedostatku kyslíku. Vědci tak využili detektory plynů i speciální nehořlavé obleky.
Stěny vulkanického kužele se navíc mohou kdykoliv zhroutit, což připomíná protržení přehrady – najednou se vylije velké množství lávy, před kterým není jednoduché utéct. Zhroucení kuželu lze těžko predikovat. V tomto případě nastalo jen několik hodin poté, co vědci místo opustili.
Po rychlém výlevu lávy začíná překotný tepelný rozklad okolní vegetace, což má za následek vznik kapes tvořených směsí methanu a vodíku, které náhodně explodují. „Je to docela děsivé, když se vám pod nohama začne třást země a několik metrů za vámi vybuchne skála,“ dodal Krmíček.
Autor: VUT v Brně
Zdroj: ČTK