V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Z brouků kůrovcová kalamita umožnila mimo jiné návrat potemníka Corticeus fraxini, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Čeští vědci to zjistili při sledování vývoje kalamity na 45 místech v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management, sdělili zástupci Biologického centra Akademie věd ČR, kteří se na studii podíleli spolu s pracovníky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny.
Tomu, co se v lesích zasažených kůrovcem děje s rostlinami a živočichy, se podle nich dosud nikdo nevěnoval. Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko označil zjištění ohledně počtu objevených společenstev ve sledovaných oblastech za překvapivá. Rostlo tam v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž 17 je v červeném seznamu ohrožených druhů, a žila tam třetina všech tuzemských denních motýlů a zejména citlivější luční druhy byly v bohatých populacích.
„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu (ohrožených druhů), mezi nimi i atraktivní druhy jako pýchavkovník červcový a kornatec drobný,“ sdělil Spitzer.
Z hlediska brouků byl podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR největším přínosem po kůrovcové kalamitě vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst množství osluněného mrtvého dřeva. „Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ uvedl Čížek. Dodal, že mrtvé dřevo má pro les mnoho přínosů, spolu s ním se do půdy vrací živiny a zlepšuje půdní podmínky pro další generace stromů.
Vědci upozornili na to, že po kůrovcové kalamitě budou lesy podle zákona znovu zalesněny, proto je jejich oživení jen dočasné. S ohledem na svá zjištění proto doporučují mimo jiné to, aby se znovu vše nezalesňovalo smrkem, ale tolerovaly se samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. „Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ konstatoval Martin Konvička z Jihočeské univerzity. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v letech 2019 a 2020.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR