Vědci: Habry na Břeclavsku vyrašily nejdřív za 74 let pozorování

Habry obecné v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily podle vědců extrémně brzy, kvůli teplému únoru nejdříve za 74 let pozorování. Nejde přitom o lokální výkyv, ale jev v celé střední Evropě, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. V únoru bylo v zemi podle Českého hydrometeorologického ústavu v průměru 5,7 stupně a měsíc se stal nejteplejším únorem na území ČR od roku 1961. Byl dokonce teplejší než většina březnů.

„Letos jsme svědky velmi časného jara, jaké jsme za 74 let nezažili. Do dřívější doby svůj růst posunují byliny, keře i stromy. Aktivní začínají být dříve i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě od roku 1951. Posun je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ uvedla bioklimatoložka Lenka Bartošová. Habry proti průměru za 74 let ale letos vyrašily o celý měsíc dříve.

Díky dlouhodobým pozorováním fenologických fází rostlin, takzvaných fenofází, lze podle vědců velmi dobře sledovat jejich odezvu na zvyšování teplot a klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve a podle Bartošové není jejich posun jen lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je podle ní zřejmé, že je to prakticky celosvětový trend.
Každoročně je sledována doba kvetení meruněk, které mezi ovocnými stromy vykvétají jako jedny z prvních a kvůli tomu jsou ohroženy jarními mrazy více než například jabloně. V posledních letech se často stalo, že úroda meruněk byla zničena kvůli jejich brzkému vykvetení a následným jarním mrazům. „Rašení habrů a kvetení meruněk se děje zhruba ve stejný čas, nicméně letos vidíme, že poloraná odrůda (meruněk) Velkopavlovická si ještě dává na čas. A v tuto dobu monitorujeme vykvetené zatím jen rané odrůdy,“ poznamenala Bartošová.

Zatímco stromy či keře na vysoké teploty reagují výrazně, byliny rostoucí u země jsou v klidu. „Zatím nepozorujeme žádný progresivní nástup kvetení křivatců a plicníků, které vykvétají nejdříve. Zdá se, že teplota půdy a povrchová teplota je držela během února v klidu,“ řekla Bartošová.
Vědci v minulých letech vyzvali veřejnost, aby se zapojila do monitoringu fenofází. Letos tak začali spolupracovat se základními školami. „Rašení, olisťování i třeba také zbarvování a opad listů budou sledovat učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně,“ řekla Bartošová.

Autor: Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe