Správně obhospodařovaná solární elektrárna může podpořit pestrost živočichů a rostlin ve svém okolí. Prokázali to vědci z týmu Envirop z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. O objevu informovali v článku Průzkum se týkal počtu druhů a početnosti cévnatých rostlin, motýlů, brouků, pavouků, plazů a ptáků.
Údržba fotovoltaických panelů může přinášet negativa, například v podobě škodlivých látek, které se dostávají do půdy z přípravků proti korozi nebo usazování prachu. Těmito přípravky lidé panely pravidelně ošetřují, aby se prodloužila jejich efektivita a životnost. Mnohdy se navíc ještě využívají pesticidy, aby se zamezilo růstu plevele.
Vědci zjistili, že vegetace uvnitř tří ze čtyř elektráren byla z poloviny podobná té vyskytující se mimo areál elektráren, u čtvrté se podobnost pohybovala kolem 40 procent. „Stanoviště uvnitř fotovoltaických elektráren jsou sice narušena a mírně degradována, ale ne příliš poškozena. Při správné péči lze vegetaci na území elektráren podpořit ve vývoji druhově bohatších travinno-bylinných společenstev, jaká existují v okolí,“ uvedla spoluautorka výzkumu Marie Kotasová Adámková.
V prostředí solárních elektráren se dařilo pavoukům, kterých se na zkoumaném území vyskytovalo 15 až 30 druhů. Brouci byli zastoupeni 40 až 60 druhy a počet druhů v areálu tří ze čtyř elektráren byl srovnatelný s počtem druhů na kontrolních plochách mimo areál. Různorodost a velikost populací motýlů naopak byla na třech ze čtyř elektráren menší.
„Zkoumaným skupinám členovců tedy sušší a teplé prostředí nižších trávníků v areálech fotovoltaických elektráren vyhovuje. Podporu populací motýlů lze docílit vyvážením intenzity sečení, tak, aby rostliny stíhaly kvést – na plochách sečených dvakrát ročně se motýlům daří nejlépe,“ doporučila spoluautorka výzkumu Barbora Pelánková.
Z plazů vědci zkoumali ještěrku obecnou, která patří v České republice mezi silně ohrožený a chráněný druh. Nejlepší podmínky pro ještěrky v areálech elektráren jsou podle zjištění ty, kde je terén doplněn například o štěrkové nebo kamenité náspy.
V součtu vědci na plochách všech elektráren zaznamenali 30 ptačích druhů a 348 jedinců. Některé druhy preferovali okolí elektráren více, například vlaštovka obecná, jiřička obecná, rorýs obecný nebo vrabec polní. Mimo to se výsledky nikterak nelišily s kontrolními a srovnávacími plochami v okolí.
„Z průzkumu biodiverzity v areálech fotovoltaických elektráren se dá vyvodit několik doporučení pro podporu druhové bohatosti i v tomto člověkem ovlivněném prostředí. Stačí se inspirovat zásadami hospodaření na podobných typech přírodních stanovišť, jakými jsou například louky,“ uvedly vědkyně v článku.
Vegetace může v areálech elektráren způsobovat zastínění panelů či zvyšovat jejich znečištění pylem, přítomnost rostlin vždy jednoznačně zlepšuje stav půdy. Půda pak lépe zadržuje vodu a je méně náchylná k erozi. „Důležité je najít balanc. Naše zkušenosti naznačují, že jednou až dvakrát ročně kosené travino-bylinné porosty stíhají kvést,“ řekla Adámková. Kvetoucí rostliny poskytují úkryt i potravu velkému množství opylovačů a jinému hmyzu, který je potravou například pro ještěrky, ježky, netopýry a ptáky.
Výzkum vědci provedli u elektráren v Bílých Karpatech, kde zkoumali druhové složení vegetace a fauny na území o celkové rozloze 18 hektarů.
Autor: Masarykova univerzita v Brně.