Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.
„Ze středoevropských lesů jsou v nejhorším stavu lesy středních poloh po kůrovcové gradaci. Jejich složení navíc neodpovídá současnému klimatu. U nás jsou stále smrkové lesy, což se nejen nehodí do současného klimatu, ale současně jsou monokulturní a dlouhověké,“ uvedl Hruška.
Podle něj je potřeba změnit druhové složení lesů blíž k smíšenému lesu, a také tak, aby les obsahoval staré i mladší stromy. Legislativa by to podle Hrušky měla stanovit. Dodal, že novela zákona, kterou budou projednávat poslanci, to zohledňuje pouze částečně.
V posledních desetiletích podle vědce v lese vůbec nezůstávalo mrtvé dřevo. To je přitom podstatné pro přírodní rozmanitost. „Pro lesy je extrémně důležité mrtvé dřevo, které bylo posledních 200 let dokonale vysbírané. Do půdy se proto nevracejí živiny. Chybí tam substrát, který by mohli využít brouci. Zároveň je nezbytné ke klíčení nových semenáčů. Zákon sice říká, že by tam mělo být, ale už neříká konkrétně kolik. Budeme apelovat na poslance, aby novelu upravili,“ řekl Hruška.
Hruška také upozornil, že lesní zákon musí respektovat hodně různých zájmů. Role lesů jako produkce dřeva klesá, naopak se zvyšuje jeho celospolečenská role, stejně tak jako ta pro uchování přírodní rozmanitosti nebo například rekreační. Je podle něj nutné tento aspekt v novele zákona zohlednit. „Bezpochyby přijde v nejbližším desetiletí další kůrovcová kalamita, což otevře prostor dělat změny rychle a na velkých plochách. Tam by se dikce nového zákona měla uplatnit,“ míní.
Velkým limitem pro přirozenou obnovu lesa je podle přírodovědce přemnožená spárkatá zvěř, jako například prase divoké. „V Česku se lesy obnovují přirozeně z velice malého procenta, většina z nich se spíše sází. Například v Rakousku se naopak omlazují přirozeně,“ řekl Hruška. Novela mysliveckého zákona, která umožní větší lov spárkaté zvěře, je podle něj nezbytným doplňkem lesního zákona.
Autor: Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR