Nová protierozní vyhláška řeší až opakovanou erozi, a nikoliv prevenci, což je problém. Dopady se tím posunou, uvedli dnes zástupci několika ekologických organizací k nové protierozní vyhlášce. Vyhlášku podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec a 24.6.2021 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů. Účinnosti má nabýt v červenci. Podle ekologů je však vyhláška spíše bezzubá a bude nutná rychlá novelizace, aby ochránila půdu.
„Za nás je určitě dost zásadní to, že to říká, že když se eroze stane jednou, tak je to vlastně v pořádku. V podstatě to legalizuje erozi, což je v rozporu s tím, co říká zákon – že je zakázáno poškozovat půdu erozí a ohrožovat ji erozí,“ uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. „Až když se (eroze) stane opakovaně, tak se řeší. Samozřejmě těch prvních událostí je většina. Odsouvají se tím dopady vyhlášky na další roky. Není to prostě ani v souladu se zákonem, který má (vyhláška) naplňovat,“ dodal Rexa. Ekologové už dříve kritizovali, že na řešení v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze.
Zástupci Hnutí Duha, České společnosti ornitologické (ČSO) a Nadace Partnerství v dnešní tiskové zprávě vyhlášku označili za bezzubou. Podle nich lze očekávat její účinky nejdříve v letech 2023 až 2024. S odkazem na údaje o škodách způsobených erozí pak uvedli, že vzhledem k tomu, že první verze vyhlášky vznikla už v roce 2017 a současný návrh pro řešení problému nestačí, budou ztráty státu v těchto letech nejméně 30 miliard korun na hodnotě půdy. „Spolu se škodami na majetku pak může jít minimálně o 70 miliard korun,“ dodaly organizace. Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.
MŽP už dříve uvedlo, že hospodaření na problematických půdách bude pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Podle ekologů je také chyba, že vyhláška opomíjí větrnou erozi. „Ta přitom v posledních letech významně narůstá. Zatímco před deseti lety bylo erozně ohroženo zhruba deset procent plochy zemědělských půd, aktuálně je to až 24 procent. Na rozdíl od vodní eroze dochází k větrné i na rovinatých pozemcích,“ uvedl zemědělský expert ČSO Václav Zámečník. Ekologové také míní, že resort nevzal v úvahu zásadní připomínky krajů, měst a obcí či akademiků.
Jako hraniční vidí organizace také toleranci ztráty ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. „Samotná strategie zemědělského resortu 2030 počítá s maximálním limitem ztráty půdy pět tun na hektar za rok,“ podotkly organizace. Rexa nicméně řekl, že bude důležité sledovat, jak se současný limit promítne do podoby eroze a případně ho v budoucnu zpřísnit. MŽP už dříve uvedlo, že nastavené limity jsou v souladu s odbornými poznatky.
Zdroj: ČTK