Autor: Odpady

Obaly hrají důležitou roli v plýtvání potravinami, některé mohou prodloužit trvanlivost nebo ukazují, jak potravinami neplýtvat. Řekla to Iva Werbynská z Obalového institut SYBA na Evropském obalovém sympoziu. Podle ní je důležité přemýšlet, zda je dodavatelský řetězec v Česku otevřený k požadavkům lidí v otázce plýtvání jídlem.

Dosud nevyužitelné odpadní kaly, které vznikají při recyklaci plastů, mohou posloužit při výrobě cihel. Přišel s tím vědec Silvestr Figalla z Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.

Pro zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky je 76 procent Čechů. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti Ipsos. Lidé oceňují opakované používání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování. Největší podporu má zálohování u mladé generace. O výsledcích průzkumu informovala Iniciativa pro zálohování.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Vyplývá to z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Zástupci ministerstva a společnosti to řekli novinářům.

Většina Čechů neví, k čemu slouží takzvaná re-use centra, tedy místa, kam mohou lidé odevzdat drobnější, stále funkční předměty z domácnosti, které už nevyužívají. Osobně je navštívilo jen sedm procent respondentů. Málo také obnovují staré věci. Vyplývá to z průzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (PEF MENDELU), který se uskutečnil v projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK).

Ve snaze snížit uhlíkovou stopu a omezit obalový odpad se jako řešení mimo recyklaci nabízí znovuvyužitelné obaly. Avšak ani ty nejsou jednoznačným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí, uvádí analýza portálu Evropa v datech. Další možností je využití inovativních materiálů nebo algoritmy, které vypočítají nejmenší množství potřebné velikosti obalu.

Zlínské Centrum polymerních systémů (CPS), vědecké pracoviště Univerzity Tomáše Bati, je členem mezinárodního konsorcia, jež se bude zabývat analýzou a hledáním řešení v zavádění ekologických postupů do plastikářských výrob. Spolupráci, která spojuje partnery z průmyslové i aplikační sféry z regionů v Podunají, podporuje program Interreg Danube, sdělila mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková.

Kosmický odpad především v podobě družic čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Dopravit na ní sondy a družice je totiž poměrně levné a využívají toho i soukromé společnosti, uvedli odborníci v rozhovorech, které poskytla Akademie věd ČR (AV ČR). Hrozí podle nich, že bude docházet ke srážkám s technologickými družicemi, které zajišťují navigaci nebo předpovědi počasí.       

Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější.

V České republice začal fungovat projekt na recyklaci plastových květináčů. Nemusí tak končit ve žlutém kontejneru na plasty, ale mohou posloužit dál, za firmu Plastia o tom informovala Denisa Ranochová. Firma za systémem s názvem Otoč květináč stojí.