Autor: Živá příroda a krajina, les

Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.

Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států. V Evropě se našla poprvé.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu. Včetně vybudování oplocenek na to nadace vydá v tomto roce zhruba 2,5 milionu korun, informoval o tom její ředitel Ondřej Petrovský.                  

Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. Ve výzvě Sázíme budoucnost lze žádat o peníze na výsadby stromů či keřů a následnou péči o ně, nově ale žadatelé mohou do svých projektů zahrnout i další sérii adaptačních opatření ve volné krajině.

Krajský soud v Ústí nad Labem dnes opět odročil hlavní líčení s Jiřím Lobotkou, který je obžalován ze založení požáru v Národním parku České Švýcarsko. Stále není jasné, zda hlavní líčení chápe. Soud si proto vyžádá znalecké psychiatrické posouzení. Jednání bude pokračovat 27. května. Obžalovaný ve čtvrtek přiznal založení menších požárů na Děčínsku, způsobení největšího požáru v historii ČR odmítá.

Jaký hluk vydávají rostliny, jak vypadá největší semínko nebo co všechno se dá vyčíst z letokruhů odhalí experti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti Dne fascinace rostlinami. Akce se uskuteční v pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi v pátek 17. května od 9:30 do 16:30. Mimo interaktivní program jsou pro návštěvníky připravené také komentované prohlídky skleníků, informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) Michal Andrle.

Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář. Z norských fondů získala organizace na projekt 5,2 milionu korun.

Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15.000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, řekl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová mimo jiné řekla, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.

Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. Odborníci se nicméně shodují v tom, že to může mít vliv na přírodní rozmanitost lesů a smrky mohou být brzy ohroženou dřevinou