Autor: Živá příroda a krajina, les

Dopady změny klimatu na růst topolů osikovitých nejsou vždy negativní, roli hraje i místo, kde strom roste. Výsledek výzkumu, který dělal brněnský dendrolog Martin Šenfeldr z Mendelovy univerzity v Severní Americe, odborníky překvapil. Očekávali, že dopady klimatických změn budou všude stejné, vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné Mendelovou univerzitou.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině. V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách.

Zemědělci s využitím dotace na zakládání takzvaných agrolesnických systémů v loňském roce vysadili 61.000 stromů na 610 hektarech zemědělské půdy. Zemědělci získali na podporách dohromady 66 milionů korun. Stromy se sází na pozemcích, které dále slouží k pěstování plodin nebo jako pastvina. Dotace budou moci farmáři čerpat i na následnou údržbu stromů, uvedlo ministerstvo zemědělství.

Greenpeace podala stížnost k veřejnému ochránci práv kvůli plánům na kácení na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Poukazuje na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují narušování vzácných starých bučin rozsáhlou těžbou.

Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který má od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.

Velmi vzácný druh ibišku Hibiscus fragilis vykvetl v těchto dnech ve sbírkových sklenících v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Ve volné přírodě tento ibišek roste pouze v horských oblastech ostrova Mauricius. Odborníci jeho četnost v tamní přírodě odhadují na několik desítek rostlin. Na sociálních sítích o tom informovalo Výstaviště Flora.

Letošní rok bude v botanické zahradě v pražské Troji věnován tématu tropů. Zahrada tak oslaví 20. výročí otevření největší expozice skleníku Fata Morgana. „Návštěvníci se mohou těšit na výstavu o skleníku, výstavu motýlů, takzvanou hmatovou výstavu nebo na zrekonstruovanou vinotéku na Vinici svaté Kláry,“ řekl ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.

Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. „Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene,“ uvedlo ekologické Hnutí Duha.

Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. „Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách“, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Křídla hmyzu se mohla vyvinout ze žaber, uvádí nová studie českých vědců. Teorii vyvozují na základě zkoumání zkamenělin, které společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku. Zkameněliny larev mají několik zploštělých výběžků připomínajících žábry nutné k přežití ve vodě a zároveň základy křídel v hrudní části. Jejich struktura je navíc velice podobná žaberním výběžkům. V tiskové zprávě to uvedl Entomologický ústav Akademie věd ČR.