Zvířata

Národní park Podyjí na Znojemsku má nového obyvatele, zabydlel se v něm kriticky ohrožený sysel obecný. Jeho výskyt ekologové v národním parku zaznamenali po více než 50 letech. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Syslové patří ke kriticky ohroženým druhům. Kdysi byly na území Čech a Moravy jejich kolonie početné.

Veřejnost může koncem týdne pomoci vědcům s mapováním invazních nepůvodních druhů rostlin a zvířat. Do akce IAS BioBlitz se od 20. do 22. května zapojí Česko a dalších 11 evropských zemí. S určením invazních druhů i odesláním záznamů lidem pomohou mobilní aplikace, uvedli zástupci Botanického ústavu Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy,

Tuzemští chovatelé včel přišli v uplynulé zimě o necelou desetinu včelstev, jde tak o jedny z nejnižších úhynů za několik posledních let. Velké škody jim tentokrát nenapáchala obávaná varroóza. Včelaři se ale loni kvůli chladnějšímu počasí potýkali s nižší produkcí medu. Vyplývá to z výsledků 9. ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V areálu ostravské zoologické zahrady volně žije devět druhů netopýrů, tedy bezmála třetina ze všech druhů, které se vyskytují v České republice. Potvrdil to výzkum, který v zoo vedl zoolog Slezského zemského muzea Opava Martin Gajdošík. Novináře o tom dnes informovala mluvčí zahrady Šárka Nováková. Díky přírodnímu charakteru zhruba stohektarového areálu

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B, sdělili zástupci Akademie věd v tiskové zprávě.

Vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tým z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) zjistil, že tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku. Akademie věd dnes o výzkumu informovala v tiskové zprávě. Studii o něm publikoval prestižní časopis Nature Communications.