Základní škola na Zámecké ulici je umístěna v historické budově, kterou nechalo pro školní účely vybudovat město Litomyšl ve 2. polovině 19. století. Učit se v ní začalo v červnu 1873, tehdy sloužila reálnému gymnáziu. Postupem času se přejmenovávaly instituce v budově sídlící, občas budova poskytovala krátkodobý útulek i jiným kulturním zařízením, jako například městskému muzeu, ale vždy patřila především nějakému typu školy. Od roku 1960 stavba slouží trvale pouze škole základní. Pro litomyšlskou veřejnost je „škola na Zámecké“ spojena především se jménem spisovatele Aloise Jiráska, který v ní vyučoval v letech 1877–1888. Jednoznačně nejslavnějším žákem školy byl, a stále je, světoznámý astronom Zdeněk Kopal. Ačkoli do ní chodil pouze dva školní roky (1920 – 1922), nikdy tuto dobu ve svých vzpomínkách nevynechal a ke škole i k Litomyšli se tento velikán světové vědy vždy hlásil.
Žáci této školy se ekologicky vzdělávají v rámci povinných předmětů. Tato škola však nabízí navíc ještě volitelný předmět ekologický seminář. Náplní volitelného předmětu ekologický seminář je upozornit prostřednictvím mezinárodních dnů a happeningů na globální problémy v nejširším (svět), ale i nejužším kontextu (u nás doma), stejně jako prohloubit vztah žáků k přírodě, její ochraně a k živým tvorům v ní. Sám žák analyzuje svůj vliv na životní prostředí a vyhledává alternativy pro zlepšení. Angažuje se a seznamuje ostatní žáky školy s problémy, které objeví. Na výuku EVVO na této základní škole jsme se zeptali koordinátora EVVO Miloše Čapka.
Ve většině školách se nyní vyučování soustředí především na hlavní předměty jako je matematika a český jazyk. Je vůbec možné v téhle době děti vzdělávat v rámci EVVO?
Je, ale není to jednoduché. Nedá se řídit plánem vydaným na školní rok, kde se předpokládalo, že žádná epidemie nebude nebo, že žáci budou většinu času ve škole. Tou možností, jak děti vzdělávat EVVO jsou právě různé happeningy – Ukliďme Česko, Mezinárodní den jízdního kola, Den Země, atp.
Jakým směrem poznamenala Vaši výuku právě probíhající pandemie? Našel byste i nějaké pozitivní stránky?
Poznamenala ji dost, ani nevím kde začít. Jinak probíhá motivace, jinak probíhá úvod a závěr hodiny, jinak kontrola. Chybí nám osobní kontakt, kdy jako potvrzení pochopení učiva stačil pouze pohled. Teď je to daleko komplikovanější. Pozornost žáků bylo daleko jednoduší si získat v prezenční výuce, na druhou stranu žáci se raketově zlepšují ve Wordu, Powerpointu… Dokážou informace vyhledat a někteří i kriticky zhodnotit. Mění se výuka a možná právě takový impuls školství potřebovalo, i když ten impuls nemusel být až tak dlouhý.
Kde čerpáte inspiraci k výuce?
Především ze specializačního studia, kde jsme dostali dost materiálů. Z Facebooku, ale i od kolegy z jiné školy.
Děti tráví většinu času online i za normálních okolností. Dá se říci, že digitální svět je nyní součástí jejich životů. Zapojujete nějaké digitální prostředky do své výuky?
Do hodiny rád zařazuji krátká výuková videa z Youtube nebo z ČT edu a následně pracovní listy.
Máte nějaké „tajné“ tipy, jakými motivujete děti k tomu, aby se chovaly environmentálně zodpovědně?
Pokud výuka probíhá prezenčně a máme ekologický seminář či přírodopis, poukazujeme třeba na problém odlesňování pralesů kvůli palmovému oleji. Na úvod je nechám vyhledat produkt, který palmový olej obsahuje, ten si nafotí a prezentují ve škole. Ptám se jich, jestli by si ho koupili i znovu. Řeknou ano. Promítnu pasáže videa zelená poušť, fotografie a důsledky, které to má pro celý ekosystém. Potom většinou zazní NE. Žáci se tak učí hledat osobní odpovědnost i u problémů zdánlivě geograficky vzdálených.
O co se nejvíc děti zajímají v rámci EVVO?
Globální problémy a jejich možné následky, recyklace odpadu – to jsou nejpopulárnější témata.
Vidíte, kde nebo v čem zlepšit výuku? Je něco, co by Vám mohlo pomoci k jejímu zlepšení?
Pokud je to dotaz na online výuku, tak tam je ještě hodně nevyčerpáno, hodně nezodpovězeno. Myslím, že chybí reakce na to, co se děje – nebo nemám dostatečné informace. Vždycky by přišly vhod online únikové hry s ekologickou tématikou, či kvízy. Hezké je třeba metodika hry „Když přijde povodeň“. Nicméně letos jsem je během ekologického semináře nestihl s žáky vyzkoušet.
Prezenční výuku je možné také neustále zlepšovat. Metodika terénní výuky venku, v blízkosti školy, parku apod. Vzorové hodiny. Reakce na aktuální témata, třeba i epidemie a pandemie a její vliv na životní prostředí. Jaké má pozitivní a negativní stránky.