Začíná soutěž o nejkrásnější strom Evropy, v němž se utká 16 vítězů národních soutěží z loňského roku. V anketě Evropský strom roku bude hájit české barvy hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami. Evropská veřejnost bude po celý únor hlasovat o to, který ze stromů je nejen nejhezčí, ale také ke kterému se třeba váže nejzajímavější příběh. Nováčkem v soutěži je strom z Ukrajiny. Jeho domovina nahradila v evropském klání Rusko, které organizátoři loni vyřadili.

Celoevropské ankety zaměřené na propagaci ochrany životního prostředí a zdůraznění významu stromů v krajině, jejímž pořadatelem je česká Nadace Partnerství, se každoročně účastní na 300 tisíc lidí. Jeden rok nejprve v rámci svých národních kol vybírají svůj Strom roku. Vítězové těchto přehlídek se pak automaticky stávají finalisty evropské soutěže Evropský strom roku.

Evropané mohou prostřednictvím hlasování na internetové stránce www.evropskystromroku.cz vybírat své favority od 1. února od 8 hodin ráno do půlnoci 28. února.

Na stránce je možné si prohlédnout nejen všechny stromy, ale pročíst si i jejich příběhy a získat o nich podrobnější informace včetně toho, kolik lidí už pro který z nich hlasovalo. Poslední týden pak právě tato poslední informace bude jako tradičně skryta a hlasování bude tajné. Hlasování je bezplatné a lidé mohou dát svůj hlas dvěma stromům.

Vyhlášení výsledků proběhne 21. března v Evropském parlamentu v Bruselu pod záštitou europoslanců Luďka Nidermayera a Michala Wiezika.

Soutěž Evropský strom roku se poprvé uskutečnila v roce 2011. Koordinuje ji Nadace Partnerství. Evropská anketa vznikla v návaznosti na českou anketu Strom roku. Ta odstartovala už v roce 2002 jako první svého druhu na světě a inspirovala ke vzniku mnoha dalších obdobných anket nejen v Evropě, ale i Austrálii, Asii nebo Kanadě.

Příběh stromu z ČR: Hrušeň hnilička – nádherný solitér  

Nedaleko obce Drásov se tyčí hrušeň hnilička. Její krásu zná celé okolí a její odolnost je dechberoucí. Je opravdovou hrdinkou, roste totiž pouhých 25 metrů od bývalé uranové šachty, která byla otevřena na konci 50. let 20. století. Vytěžená hlušina se ukládala na haldu v blízkosti stromu. Těžba naštěstí neměla dlouhého trvání a okraj haldy se zastavil 20 metrů od stromu. Je neskutečné, že hrušeň tyto těžké časy přežila a místní se dodnes mohou těšit z její krásy a šťavnatých plodů.

Autor: Nadace Partnerství