Analýzu prachových částic zaměřenou na odhalení toxických látek, kterou doprovodí dotazníkové šetření, provedou vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty a z Ekonomické fakulty Masarykovy univerzity. Analýzu udělají v šesti různých obcích a dvou brněnských městských částech venkovského charakteru.
„Měření má pomoci vyhodnotit nejvýznamnější polutanty pocházející z domácích topenišť, jejich zdravotní dopady i náklady i šířit osvětu mezi obyvateli dotčených obcí. Vědci také provedou laboratorní analýzu prachových částic a posouzení toxicity a zdravotních dopadů na lidský organismus. Zároveň zjistí od místních dotazníkovým šetřením, jak zdravotní a environmentální rizika vnímají a zda jsou ochotni ke změně způsobu vytápění,“ uvedl Ondřej Mikeš z centra Recetox.
Mikeš upozornil na to, že hlavním zdroje znečištění v Česku jsou právě domácí topeniště, která byla zdrojem 85 procent celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Hlavním viníkem jsou staré kotle na tuhá paliva, kde lidé spalují i to, co by neměli.
Na výměnu kotlů míří v posledních letech takzvané kotlíkové dotace. Díky nim lidé vyměnili přes 103.000 kotlů, ale podle odhadů ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150.000 neekologických kotlů. „V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021 došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzoapyrenu z lokálního vytápění z 25,9 procent na 6,1 procenta. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 procenta na 20 procent. Navzdory tomu je situace na řadě míst stále neuspokojivá,“ doplnil Mikeš.
Od září 2024 začne platit již odkládaný zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy nebo kotlů bez výrobního štítku.
Autor: Masarykova univerzita
Zdroj: ČTK