Ovzduší

Verdikt Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který dal za pravdu švýcarským seniorkám v jejich klimatické žalobě je přelomový, řekla Eva Balounová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost v rozhovoru, který poskytla Akademie věd ČR. Zároveň je podle ní pozitivní, že soud potvrdil dopad změny klimatu do lidských práv a také konkrétně řekl, co má stát dělat. Jak to ovlivní další soudní spory týkající se ochrany klimatu, se podle ní ale nedá snadno říct.

V novém návrhu Strategické agendy Evropské unie, který se dostal na veřejnost a o kterém bude jednat příští týden Summit EU v Bruselu, chybí podle ekologického hnutí Greenpeace ochrana klimatu. Organizace varuje před tím, že návrh agendy zanechá obyvatele Evropy zranitelné vůči bezpečnostním dopadům klimatické a přírodní krize.

Meteorologové v Moravskoslezském kraji vyhlásili smogovou situaci. Kvůli saharskému prachu je už platná také v Jihočeském kraji a na Vysočině. V regionu je v blízké době možné i vyhlášení regulace, informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Slavičín na Zlínsku chce v následujících letech snížit emisní stopu města o polovinu. Zastupitelé města schválili Akční plán pro udržitelnou energii a klima. Město již vyvinulo systém centrálního vytápění na biomasu. „Budeme ho ještě prodlužovat,“ řekl starosta Tomáš Chmela (STAN). Radnice chystá také další opatření.

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač se výroky o uzavření uhelných elektráren snaží vyděsit politiky a získat peníze za to, že elektrárny nezavře, uvedla čtveřice ekologických organizací. Vzhledem k poklesu cen emisních povolenek podle nich rychlý krach uhelných zdrojů nehrozí. Server Seznam Zprávy minulý týden uvedl, že Tykač zvažuje zavřít na jaře 2025 dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice. Mluvčí společnosti Sev.en Energy odmítla, že by firma od státu žádala veřejnou podporu.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytne celkem 4,6 miliardy korun na tři velké projekty snižování emisí v průmyslu. Peníze z Modernizačního fondu získají tři výrobní podniky. Nejvyšší dotaci, a to 1,94 miliardy korun, dostane zpracovatel hliníku AL Invest Břidličná. Informuje o tom server Ekonomický deník.

Investice do dekarbonizace, tedy snižování uhlíkové stopy tuzemského průmyslu, vyjdou do roku 2030 přibližně na 3,5 bilionu korun. Většinu peněz by měli zajistit soukromí investoři, stát proto musí pro ně rychle zajistit stabilní investiční prostředí. Při dnešní odborné debatě o vývoji energetiky v ČR to uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (MŽP) Petr Holub. Spolu s dalšími experty se shodl na tom, že dekarbonizace je nevratný proces, který nezastaví ani případné politické změny.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu. K dokumentu se mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

e strategických dokumentech ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro dekarbonizaci české ekonomiky chybí podle ekologických organizací rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE). Úřady se v nich spoléhají na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že dosavadní závislost na fosilních palivech vystřídá závislost na uranu. Strategické dokumenty jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Předpovídat chování ekosystémů mohou vědcům pomoct ekosystémové stanice, které sledují toky skleníkových plynů mezi krajinou a atmosférou. Díky těmto stanicím lze sledovat, kolik oxidu uhličitého příjímají lesy a rostliny, řekl Marian Pavelka z CzechGlobe Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR). Podle něj to může mít význam v otázce klimatických změn.