Do zemědělství je nutné dostat více mladých lidí, shodují se nevládní zemědělské organizace. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to má být jeden z hlavních cílů příští Společné zemědělské politiky. V zemědělství totiž dlouhodobě chybí zaměstnanci a obor pracovníci stárnou. Počet vysokoškolských studentů zemědělských oborů přitom v ČR v posledních letech výrazně neroste ani neklesá, loni jich bylo přes 26.000, což je zhruba stejně jako předloni.
Zemědělský svaz ČR (ZS) i Agrární komora ČR (AK) se shodují, že lidí pracujících v zemědělství je každým rokem méně. „Zemědělce trápí nedostatek pracovníků jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Chybí nám jak agronomové, tak zootechnici, ale i techničtí pracovníci,“ řekl předseda ZS Martin Pýcha. Mluvčí AK Barbora Pánková doplnila, že největší potíže mají obory živočišné výroby, kde scházejí především ošetřovatelé zvířat, dojiči, krmiváři či kvalifikovaní zootechnici. „K příčinám tohoto problému jednoznačně patří nedostatečná generační obměna v zemědělství,“ řekla Pánková.
Největší podíl na věkové struktuře zaměstnanců mají v agrárním sektoru ČR dlouhodobě pracovníci ve věku 45 let a více, kteří tvoří zhruba 59 %, vyplývá z dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Nedostatek pracovníků podle Pánkové zcela nevyřeší ani robotizace, protože část činností v zemědělství vyžaduje ruční práci. Úplné řešení nepředstavují ani sezonní pracovníci. „Protože péči o zvířata je třeba zajistit celoročně bez ohledu na to, jestli je víkend nebo svátek,“ dodala.
Nevládní organizace se tak shodují, že je nutné zvýšit atraktivitu práce v zemědělství pro mladé lidi. Podle Pýchy mladou generaci odrazuje její vysoká náročnost. „Je to multioborová práce, která nemá pevnou pracovní dobu, proto je také důležité zohlednit požadavky mladých lidí na volný čas,“ řekl.
S tím souhlasí i Jiří Remeš, prorektor pro pedagogickou činnost České zemědělské univerzity (ČZU). Podle Remeše může mladým vadit i nižší platové ohodnocení nebo život na venkově. Od studia zemědělských oborů mladé odrazuje náročnost, uvedl Remeš, naopak je ale láká uplatnitelnost na trhu práce. V oboru se podle něj uplatní až 65 procent absolventů a nejatraktivnější jsou programy zaměřené na zahradnictví, potravinářství a chovy zvířat.
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že vysokoškolských studentů zemědělských oborů bylo v Česku loni přes 26.000, bez započítání veterinárních oborů. Za posledních sedm let se podle dat ministerstva jejich počet příliš neměnil, v letech 2021 a 2022 bylo studentů o necelou tisícovku více, mezi roky 2017 a 2020 jich bylo kolem 25.000.
Podle Pýchy je v Česku dále 28 oborů středního vzdělání v zemědělství a lesnictví, ve školním roce mezi lety 2022 a 2023 je studovalo necelých 17.000 žáků. U oborů s výučním listem je podle něj nejpočetnější vzdělání opravář zemědělských strojů, u zakončení maturitou vede agropodnikání.
Nutnost generační obměny v zemědělství si uvědomuje také ministr Výborný. Na jednání v Lucemburku 24. 6. o budoucnosti společné zemědělské politiky prosadil mimo jiné zmínku o generační obměně a označil řešení stárnoucí generace zemědělců za velmi důležité.
Podle dat ministerstva zemědělství z roku 2022 činil celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích v ČR 96.600, což byl podíl na celkové zaměstnanosti 1,9 %.
Autor: Ministerstvo zemědělství